Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Americká administrativa prezidenta Joea Bidena omezuje vývoz čipů pro umělou inteligenci (AI) a některých dalších technologií kvůli riziku jejich zneužití ve státech jako Čína nebo Rusko. Bidenova vláda rozdělila státy do tří skupin – klíčové spojence, nepřátele a ostatní, mezi nimiž je i Česko.
V Evropě se do skupiny klíčových spojenců dostala většina západoevropských zemí, mezi ty ostatní pak USA zařadily kromě Česka také Rakousko, Polsko, Maďarsko či Slovensko. Na ně uvalí omezení týkající se vývozu čipů, které se používají pro velké výpočetní výkony například v datových centrech, při počítačových simulacích a podobně.
Každá z těchto zemí bude moci ročně koupit čipy pro výpočetní výkon o ekvivalentu maximálně 50 tisíc grafických procesorových jednotek (GPU). Tento počet může zdvojnásobit mezivládní dohoda, pokud budou bezpečnostní, energetické a ekologické kroky dané země v souladu s americkými zájmy.
„Tyto čipy jsou klíčové pro výzkum a vývoj v oblasti umělé inteligence a omezený přístup k nim může zpomalit pokrok v oblastech vyžadujících vysoký výpočetní výkon. Naší prioritou je zachování přístupu k těmto klíčovým technologiím,“ uvádí mluvčí Ministerstva průmyslu a obchodu Marek Vošahlík.
Důvody, které vedly americkou vládu k rozdělení evropských zemí na dvě skupiny, zatím nejsou zřejmé. „Americká obchodní komora v ČR vznesla u vlády USA dotaz, proč bylo Česko zařazeno do druhé skupiny a co bychom měli udělat, aby se dostalo do té první. Až to zjistíme, můžeme se bavit o tom, zda to bylo spravedlivé a odůvodněné,“ říká šéf komory AmCham Weston Stacey.
Zmíněné čipy vyrábí například americká společnost NVidia, jejíž akcie na oznámení americké vlády reagovaly mírným poklesem. Kolik takových čipů v současnosti Česko ze Spojených států dováží, není jasné. Český statistický úřad ani MPO na dotazy SZ Byznys ohledně objemu dovozu zatím neodpověděly.
Brzda ve vývoji AI
Vývozní omezení by mohlo zbrzdit vývoj umělé inteligence, strojového učení a dalších technologií, kterými se v Česku zabývá řada firem. „Zařazení ČR do druhé kategorie by omezilo především výzkum a vývoj v širší oblasti AI a přímo dopadlo na Národní strategii pro umělou inteligenci, která plánuje silnou pozici Česka v oblasti AI,“ sdělil SZ Byznys Aleš Cáb, viceprezident české pobočky amerického výrobce mikročipů onsemi.
Procesory a software pro jejich design vyvíjí také brněnská firma Codasip. Její majitel Karel Masařík říká, že americké nařízení by mohlo pokřivit konkurenční prostředí. „Působí to na mě jako trochu úmyslně vytvořený hendikep pro některé země,“ uvádí Masařík.
„Naše firma má pobočku a vývojáře i v Německu. Jak bychom měli ty projekty rozdělit? Budeme to muset přesunout z Česka do Německa, na které se omezení nákupu amerických čipů nevztahuje. Nebo budeme čipy nakupovat do Německa a pak je převážet sem? Na tento jednoduchý trik ale nařízení určitě pamatuje, a určitě není legální. Je to prostě snaha rozdělit Evropu,“ dodává.
Rozdělení zemí EU na blízké spojence a ty ostatní se nelíbí ani Evropské komisi či české vládě. Nařízení má vstoupit v platnost do 120 dnů, a je proto možné, že se podaří vyjednat změnu.
„Regulace bude předmětem politických jednání vysokých českých představitelů ve Washingtonu v následujících týdnech. Česko má bezpochyby patřit do první skupiny, v tom smyslu budeme hájit v USA české zájmy,“ uvádí mluvčí Ministerstva zahraničních věcí Daniel Drake.
Evropský čip do pěti let
Evropská komise před dvěma lety přišla s programem vývoje a výroby vlastních čipů, na který uvolnila jednu miliardu eur - polovinu na vývoj, polovinu pro datová centra na nákup evropských čipů. V Česku se do tohoto programu, který bude spuštěn příští měsíc, zapojila například zmíněná společnost Codasip.
„Vývoj prototypu by měl trvat tři roky, zavádění výroby další dva až tři roky, takže zhruba za pět let by Evropa měla mít vlastní čipy pro umělou inteligenci,“ říká Karel Masařík. „V dalších šesti letech by pak tyto čipy měly nahradit ty americké,“ doplňuje.
Nařízení americké vlády podle českého Ministerstva průmyslu a obchodu ukazuje, že snaha o vlastní výrobu výkonných čipů pro umělou inteligenci je správná. „Ve světle těchto události se ukazuje, že naše Národní polovodičová strategie je správným a důležitým krokem směrem k posílení evropské soběstačnosti v oblasti polovodičových technologií,“ uvádí mluvčí MPO Vošahlík.
