Článek
Evropská komise navrhla již pátý sankční balíček proti Rusku, který má být dosud nejtvrdší. Mimo jiné zahrnuje i konec dovozu ruského černého uhlí do Evropské unie. Česko dováží z východní země zhruba sedm procent celkové spotřeby, což podle dat Českého statistického úřadu odpovídá objemu přes 300 tisíc tun.
Drtivá většina uhlí z Ruska byla určena pro energetické využití, například v elektrárnách a teplárnách. Embargo na export suroviny se nás však příliš nedotkne. „Myslím si, že český energetický trh to výrazně neovlivní, protože to menší množství chodilo do tepláren, které spalují černé uhlí. Český trh v podstatě nebyl postavený na ruském uhlí,“ říká majitel společnosti Carbounion Bohemia Petr Paukner.
Rusko bylo pro Českou republiku čtvrtým největším vývozcem uhlí. Nejvíce uhlí k nám proudilo z Polska, dále z USA a Kanady. Právě s Polskem, odkud k nám putovaly více než tři miliony tun uhlí ročně, by nyní mohl být problém.
Seznam Zprávy nově i v ukrajinštině
„Poláci v roce 2020 odebírali 12 milionů tun ruského uhlí. V tento moment nebudou chtít v žádném případě exportovat své černé uhlí, neboť budou muset vykrývat své zákazníky na sever od Varšavy, jinými slovy musí nahrazovat výpadek ruského energetického uhlí, které tvořilo většinu,“ upozorňuje Paukner.
Můžeme ho kupovat z Jižní Afriky, což by bylo asi nejsnazší. Potom je možností dovážet kolumbijské uhlí a uhlí ze zámoří. Ale bude to výrazně dražší.
Právě oblast na sever od Varšavy byla závislá na černém uhlí z Ruska, těžbu z katovické pánve využívala jižní část země.
Kupovat uhlí v Polsku tak bude takřka nemožné, ale podle Pauknera se dá výpadek vykrýt dovozem odjinud. „Můžeme ho kupovat z Jižní Afriky, což by bylo asi nejsnazší. Potom je možností dovážet kolumbijské uhlí a uhlí ze zámoří. Ale bude to výrazně dražší,“ varuje Paukner. Další alternativou by mohla být Austrálie, která je ale příliš daleko a dovoz jejího uhlí by byl složitější.
Česko má i vlastní těžbu v černouhelném dole ČSM na Karvinsku, která loni činila 2,18 milionu tun uhlí. Těžba by však měla brzy končit, což ještě zesiluje naši závislost na dovozu.
Černé uhlí z dovozu využívají především průmyslové podniky na Ostravsku. Jako palivo nebo činidlo surovinu potřebují především hutě. Ty však dovoz ruského uhlí ukončily a nové embargo je tak neovlivní. Společnost Třinecké železárny potvrdila, že uhlí z Ruska neodebírá.
Pokud Polsko bude více vykrývat svou spotřebu z dovozu, tak tím víc zaseká dopravní koridory, které vedou do Česka.
Dopad embarga na ocelářství ale bude přímý i nepřímý. „Z Ruska kupujeme antracit, který se přidává do vysokých pecí. A pak odběratelé ruského uhlí, jako je Polsko nebo Francie, ho budou muset nahradit dovozem třeba z Kanady nebo Kolumbie. To je z našeho pohledu problém, protože uhlí ze zámoří ještě víc zaplní polské přístavy, do kterých kromě uhlí vozíme i železnou rudu,“ vysvětluje předseda představenstva Ocelářské unie Daniel Urban.
Vytížené jsou nejen přístavy, ale i železniční trasy. „Pokud Polsko bude více vykrývat svou spotřebu z dovozu, tak tím víc zaseká dopravní koridory, které vedou do Česka,“ říká Urban.
Podle něj snad nehrozí, že by Polsko vykrývalo výpadek importu ruské suroviny vlastním uhlím, které by pak mohlo chybět ostatním zemím. „Možné to je, ale doufáme, že to tak nebude. Embargo na ruské uhlí navrhovala polská vláda, takže si to snad promyslela, ale pravda je, že z Polska se do Česka vozí jak koksovatelné, tak energetické uhlí,“ říká.
Firma Carbounion Bohemia neodebírá uhlí z Ruska už dva roky. „Z Ruska žádné uhlí nekupujeme – ani pro český, ani slovenský trh. Problémy byly v logistice, která spočívala v tom, že cesty vedly hlavně po železnici, a ať už šly přes Bělorusko, nebo přes Ukrajinu, byly s tím problémy a nebyli jsme kvůli tomu schopni dodržovat dodací podmínky,“ vysvětluje důvody Paukner.
Pokud uhlí z Polska nebude putovat do České republiky, může to vést až k nutným odstávkám ve výrobě kvůli chybějícímu energetickému uhlí.
Hlavním zdrojem suroviny je pro tuzemské firmy černé uhlí vytěžené v Česku, dále v Polsku a v zámoří. Pokud by zákaz dovozu z Ruska výrazně postihl sousední Polsko, dopadlo by to i na výrobce v Česku.
Zákaz exportu se nedotkne severomoravské elektrárny Dětmarovice, která sice černé uhlí spaluje, ale z Ruska jej neodebírá. „Máme smlouvy s více dodavateli, abychom mohli případná rizika rozložit, například při výpadku jednoho dodavatele máme v záloze další kontrakt,“ říká Vladislav Sobol, mluvčí společnosti ČEZ, která elektrárnu provozuje.
Uhlí využívají také cementárny, ale ani ty jej z embargované země nezískávají. Českomoravský cement ani skupina Cemex černé uhlí z Ruska neodebírají. „Přesto je pravděpodobné, že v rámci regionu dojde k navýšení ceny uhlí a jeho omezené dostupnosti,“ upozorňuje mluvčí společnosti Cemex Tereza Kejla.
„V každém případě to bude mít za následek výrazné zhoršení současné situace. Pokud uhlí z Polska nebude putovat do České republiky, může to vést až k nutným odstávkám ve výrobě kvůli chybějícímu energetickému uhlí,“ varuje Marek Tláskal, ředitel komunikace firmy Českomoravský cement.
Zákaz exportu obecně bude mít na dostupnost komodity na evropském trhu negativní dopad. „Nedostatek kvalitního energetického uhlí je na trhu znát již od druhé poloviny loňského roku. Jedním z důvodů je jednak redukce těžby na straně domácího producenta OKD, ale také vysoké ceny zemního plynu, které některé spotřebitele přinutily k transferu zpět k uhlí,“ upozorňuje Tláskal.
Konec dovozu ruského uhlí do EU podporuje například sousední Německo, které je na importu ruského uhlí podle deníku The New York Times závislé z 50 procent. Tato surovina je navíc klíčová pro německou výrobu oceli.
Zatím poslední balíček sankcí je reakcí na události v ukrajinském městě Buča, kde Rusové minulý týden zabili několik civilistů. Kromě zákazu dovozu ruského uhlí by měl zahrnovat i omezení přístupu silničních i lodních dopravců z Ruska do EU, sankce proti dalším ruským společnostem a oligarchům a zákaz exportu některých strojů a technologií do Ruska.
