Článek
Poslední verze „ústavy“ české energetiky pochází z roku 2015 a od té doby ministři, úředníci i odborníci mluví o tom, že je potřeba ji aktualizovat. Situace se totiž na energetické frontě – ve výrobě a nakládání s elektřinou, plynem i teplem – mění velmi rychle a vše ještě zdramatizovala ruská agrese proti Ukrajině.
Nyní revidovaná Státní energetická koncepce zamíří do připomínkového řízení. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN), jehož úřad je hlavním tvůrcem koncepce, označil dokument za zásadní a určující pro budoucnost české energetiky.
„Cílem Státní energetické koncepce je zajistit českým domácnostem i firmám dostatek energií za dostupné ceny a zároveň umožnit hladký proces dekarbonizace při zajištění energetické bezpečnosti,“ popsal ministr.
Původně měl být dokument hotový do konce loňského roku, nakonec však dokument putuje do mezirezortního připomínkového řízení v únoru a schválen by měl být v březnu.
Nová koncepce se věnuje čtyřem hlavním prioritám, které bude tuzemská energetika řešit. „Jedna je plnění národních a evropských závazků. Další je řízený odklon od uhlí, třetí oblast je dekarbonizace teplárenství a čtvrtá postupná náhrada zemního plynu nízkouhlíkovými a obnovitelnými plyny,“ řekl SZ Byznys vrchní ředitel Sekce energetiky a jaderných zdrojů na MPO René Neděla.
Nový materiál počítá s úplným útlumem využití uhlí pro výrobu elektřiny a tepla do roku 2033. Česko se tak zavazuje zajistit postupný útlum výroby elektřiny z uhlí bez negativních dopadů na bezpečnost a stabilitu dodávek a provozu elektrizační soustavy.
„Odchod od uhlí je jednou z priorit koncepce danou programovým prohlášením vlády a zhoršující se ekonomikou tohoto zdroje. Cílem je ukotvit termín odchodu od uhlí, přičemž návazné analýzy na základě scénářů připravených ve spolupráci s ČEPS odpoví na otázku, za jakých podmínek k tomuto kroku může dojít, respektive jaká opatření je třeba přijmout, aby ukončení výroby elektřiny z uhlí neohrozilo bezpečnost dodávek a provozu přenosové soustavy,“ uvedl Neděla.
„Uhlí bude ve středně- a dlouhodobém horizontu nahrazeno rozvojem obnovitelných zdrojů a jaderné energetiky při maximálním využití dostupných lokalit, přičemž zemní plyn bude hrát tranzitní roli v přechodu na nízkoemisní energetický systém,“ uvádí dokument a dále požaduje zajištění přechodu fosilně orientované uhelné energetiky k více diverzifikovaným zdrojům v souladu s evropskými a mezinárodními závazky.
Priorita bez odpovědí
Podle koncepce by mělo přechodu od uhlí na jiné zdroje předcházet legislativní ukotvení řízeného odchodu od uhlí, což spadá do gesce Ministerstev průmyslu a životního prostředí. V zákoně by měly být stanoveny cíle, termíny a podmínky pro odklon od energetického využívání uhlí.
V dokumentu však nejsou stanoveny žádné konkrétní kroky a harmonogram, ale pouze obecné úkoly, které mají být za účelem odklonu od uhlí rozpracovány.
„Koncepce je formulována vágně. Více než původní východiska. Přitom by to mělo být naopak. Východiska jsou obecná, dávají nějaké hlavní cíle, směr a vizi. Energetická koncepce to má zpracovat do větší podrobnosti, ne do menší,“ kritizuje podobu dokumentu Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí Duha.
Výrobu z uhlí musí nahradit jiné zdroje, a to při zachování stability elektrické sítě, zkrátka aby nedocházelo k výpadkům.
„V rámci koncepce pracujeme i s legislativním nástrojem, který by měl ukotvit možnost vzniku mechanismů veřejné podpory v případě nutnosti výstavby nových zdrojů,“ uvedl Neděla.
Co když uhlí skončí dřív?
Státní energetická koncepce však vůbec nepracuje se scénářem ukončení výroby energie z uhlí ještě dřív než v roce 2030. Dvojice největších výrobců elektřiny v Česku, ČEZ a Sev.en Energy, již loni varovala, že výroba z uhlí nemusí být rentabilní už v horizontu tří let. Jelikož by se kvůli vysoké ceně emisní povolenky dostaly uhelné elektrárny do ztráty, provozovatelé by je mohli chtít zavřít.
Ačkoli si je vláda tohoto rizika vědoma, ve strategickém dokumentu jej opomíjí.
„Minimálně by mělo být jasné, jak by to v takové situaci vypadalo a co by se muselo udělat, aby to neskončilo nějakým průšvihem,“ říká Koželouh, podle kterého by mělo být z dokumentu jasné, jak by se v případě dřívějšího konce uhlí postupovalo, včetně otázek dozdrojování.
„Myslím si, že by to mělo být součástí energetické koncepce, protože je to varianta, která může hrozit,“ dodává. MPO přitom má vypracovaně scénáře odchodu od uhlí, které by mohly za jistých podmínek nastat před příchodem 30. let.
Čtyři scénáře pro českou energetiku
Státem vlastněný správce české přenosové soustavy ČEPS zveřejnil Zprávu o zdrojové přiměřenosti do roku 2040. Analyzuje v ní, nakolik budou v Česku zajištěny dodávky elektřiny. Modeluje čtyři scénáře, které se liší podle tempa odstavování uhlí.
ČEPS varuje, že rychlý odchod od uhlí v Česku nepřinese automaticky čistší energetiku. Při nejrychlejším zvažovaném tempu dekarbonizace budou uhlíkové emise vyšší než při udržení uhlí až do 40. let. Bude totiž rychleji stoupat spotřeba elektřiny, což produkci emisí potáhne nahoru.
Scénáře s koncem uhlí v letech 2033 a 2030 signalizují vysoké náklady a závažné riziko nedostatku elektřiny.
Při zachování uhelné energetiky alespoň do roku 2038 podle ČEPS vážnější nouze o elektřinu nehrozí. Ovšem pod podmínkou, že se rozjede v roce 2036 v Dukovanech nový jaderný reaktor.
Toto jsou scénáře, které ČEPS pro budoucnost namodeloval.
Pokud skončí uhelná energetika do roku 2033, bude podle ČEPS chybět Česku nebezpečně velký objem elektřiny. Scénáře s koncem uhlí po roce 2038 nehodnotí ČEPS v tomto ohledu jako rizikové. Zato při nejradikálnějším, Dekarbonizačním scénáři by Česku hrozil vážný deficit už v roce 2030.
Co s uhlím v teplárnách
Odklon od uhlí dopadne také na výrobu tepla. Proto bude třeba „vytvořit podmínky pro udržení stability dodávek tepla v kontextu odklonu od využívání uhlí pro výrobu energie“.
Koncepce také klade za cíl zajistit odklon od využívání uhlí pro vytápění v domácnostech. To by měla nahradit biomasa, nízkouhlíkové a obnovitelné plyny, tepelná čerpadla a solární elektrárny.
V tuzemské energetice by měl také narůstat podíl obnovitelných zdrojů energie. Od schválení energetické koncepce v roce 2015 totiž došlo v rámci energeticko-klimatických plánů EU k řadě změn. V souladu s nimi by měl alespoň 27procentní podíl spotřebované energie pocházet z OZE do roku 2030.
„Rozhodně by se měl zvýšit. Prioritou by mělo být odstraněné všech překážek a urychlování povolování obnovitelných zdrojů, aby mohl být naplněn cíl,“ myslí si Koželouh.
Kvůli nárůstu produkce z OZE koncepce požaduje, aby Ministerstva pro místní rozvoj, průmyslu a životního prostředí zajistila urychlení povolovacích procesů pro obnovitelné zdroje energie. Při povolování výstavby nových zdrojů by měl být zohledňován typ a výkon zdroje, od nichž by se odvíjela délka celého řízení. Nyní zejména větrné elektrárny a solární parky narážejí na složitá a zdlouhavá povolování, která jejich rozvoj brzdí.
Podle Koželouha v koncepci ještě řada opatření chybí, například ohledně urychlování výstavby OZE. „Bude potřeba mezi sebou sladit politiku ochrany klimatu se státní energetickou koncepcí, aby se nevylučovaly a byly provázané nejen v cílech, ale i v opatřeních. Každý dokument by mohl být jinak interpretován,“ říká Koželouh.
Koncepce také v souvislosti s OZE zmiňuje akumulaci (ukládání energie), udržování stability sítě a řízení výroby a spotřeby elektřiny, které řeší aktuálně připravovaná novela energetického zákona (tzv. Lex OZE III). Moderní přístupy k energetice vítá také Koželouh. „Doteď se řeší pokrytí spotřeby tak, že je třeba přidat na výrobě. Ale lze to řešit i s použitím akumulace a flexibility. Chtě nechtě to bude potřeba,“ říká.
