Hlavní obsah

Česko končí s ruskou ropou, přes Německo dorazila náhrada z Norska

Foto: Mero ČR, SZ

Centrální skladiště ropy v Nelahozevsi.

Do Česka dorazila první navýšená dodávka ropy západní cestou. Ropovod z Ruska od začátku března stojí, české rafinerie ho už nepotřebují. Dovoz z Ruska skončil po 60 letech.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Do centrálního státního skladiště ropy v Nelahozevsi u Mělníka dorazila první ropa, která nahrazuje zastavené dodávky z Ruska. Po 60 letech končí závislost zdejších rafinerií na ropovodu Družba.

„Je to skutečně historický okamžik,“ prohlásil na akci v areálu skladiště premiér Petr Fiala. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury je dnešek „dnem ropné nezávislosti“.

Nová ropa pochází z norských nalezišť v Severním moři. Do Česka doputovala přes přístav v italském Terstu a pak ropovodem TAL přes Rakousko a Německo. Česko ho využívá už od 90. let, dosud ale šlo jen o doplněk k ropovodu Družba z Ruska.

Novinkou je, že po dvou letech skončily investice do posílení západní trasy, aby mohla pokrýt celou spotřebu dvou tuzemských rafinerií v Litvínově a Kralupech nad Vltavou. Technické úpravy skončily v lednu, v březnu začal ostrý provoz v novém režimu. Ropa z Terstu putuje tři týdny, dnes se vydá z Nelahozevsi do Litvínova.

„Ropovodem TAL k nám bude proudit až osm milionů tun ropy ročně a to bezpečně stačí na pokrytí spotřeby celé České republiky,“ uvedl Fiala.

Posílení západní trasy stálo 1,6 miliardy korun, dlouho zvažovanou investici vláda schválila po ruském vpádu na Ukrajinu na podzim 2022. Výdaje šly hlavně do nákupu nových čerpadel a motorů, aby trubky vedoucí přes Alpy zvládly přepravovat větší objemy. A to i pro Česko vedle stávajících dodávek pro dalších šest rafinerií v Německu a Rakousku.

Státní podnik Mero drží od roku 2012 pětiprocentní podíl v konsorciu firem, které ropovod TAL provozují. Mezi největší podílníky patří firmy OMV, Shell a Exxon, provozující připojené rafinerie v Rakousku a Německu. Navýšení přepravních kapacit platilo Mero z vlastních zdrojů.

„Se společností MERO jsme se dohodli na poskytnutí prioritního přístupu naší společnosti k navýšené kapacitě ropovodu TAL po dobu 12 let. Naše úplata za tuto službu poskytne společnosti MERO finanční prostředky zhruba ve výši poloviny nákladů na projekt TAL-PLUS,“ řekl Lada Gadas ze společnosti Orlen.

Jediným příjmem Mera jsou přepravní poplatky vybírané od polského Orlenu, jemuž obě české rafinerie patří. Na investici do TAL se částečně podílel i Orlen. V Litvínově byl dříve závislý na Rusku i kvůli chemickému složení jeho ropy a nastavení technologií v rafinerii. S českým státem ale na přesměrování zásobovacích tras dlouhodobě spolupracuje a podporuje je.

Předloni litvínovská rafinerie vytipovala a otestovala vhodné alternativní ropné směsi a loni na jaře při plánované odstávce své technologie upravila. Nově dovezená norská ropa se začne zpracovávat příští týden. „Současně jsme pro litvínovskou rafinerii zajistili další tankery s ropou ze zámořských nalezišť,“ řekl ředitel skupiny Orlen Unipetrol Mariusz Wnuk.

Podle ředitele Mera Jaroslava Pantůčka došlo k technickému prověření a schválení navýšených přepraveních kapacit na začátku března, den před zastavením dodávek ropovodem Družba. Výpadek Družby přišel poté, co se Orlen už v důsledku mezinárodních sankcí nebyl schopen dohodnout s ruskými dodavateli na platebních podmínkách. Ke spuštění navýšeného provozu přes TAL proto muselo dojít o čtvrt roku dříve, než se původně plánovalo.

Stát kvůli tomu na březen a duben zapůjčil Unipetrolu část ropných rezerv, skladovaných právě v Nelahozevsi. Během jara se mají podle Pantůčka rezervy zpátky doplnit ázerbajdžánskou ropou, která doputuje také z Terstu přes TAL.

Družba zůstává podle Pantůčka dál „natlakovaná“, ruská ropa může v trubkách pod zemí stát až dva roky. V případě mírových dohod a ukončení sankcí na Rusko lze dodávky východní cestou znovu rozproudit. Záležet bude na poptávce Orlenu. „Ropovod je připraven na potenciální provoz v případě zájmu našeho zákazníka,“ uvedl Pantůček.

Mero zároveň podle něj chystá pro vládu návrh strategických řešení, jak dál s ropovodem fungujícím už od 60. let naložit. Jednou z otázek je, jak moc do jeho životnosti investovat. „Bude to velký strategický projekt. V současné době čekáme na zpracování studií, které představí čtyři až pět variant využití ropovodu Družba,“ uvedl bez dalších podrobností Pantůček.

O stavbě Družby – což je ruské slovo pro „přátelství“ – se rozhodlo v roce 1958. Předtím se do Česka ropa dopravovala po železnici nebo v případě Kralup říčními tankery. V únoru 1962 ropovod začal zásobovat rafinerii Slovnaft v Bratislavě, další tři roky trvalo protažení a zprovoznění trasy do Litvínova.

Transalpinský ropovod (TAL) se začal stavět v roce 1961 a do provozu byl uveden v roce 1967. Přípojka do Česka pod zkratkou IKL (Ingoldstadt–Kralupy–Litvínov) funguje od roku 1996.

Doporučované