Článek
Ještě na začátku loňského roku byla Evropa stále závislá na ruském plynu a Česko ani jiné státy něco jako dodávky zkapalněného zemního plynu (LNG) ze zámoří příliš neřešily. Nyní Česko žádný ruský plyn neodebírá, nahrazuje ho právě LNG z pronajatých kapacit a rozhlíží se po dalších.
Loni Česko získalo kapacitu v LNG terminálu v nizozemském Eemshavenu a také se už více než rok mluví o českém zájmu získat kapacity v některém z německých LNG terminálů, které již stojí nebo jsou teprve naplánované.
„Zajišťování kapacity zkapalněného zemního plynu je pro Českou republiku jedním z hlavních nástrojů v posilování energetické bezpečnosti. Příkladem je úspěšné získání kapacity v holandském Eemshavenu v loňském roce, který pokrývá až třetinu roční spotřeby plynu u nás,“ uvedl mluvčí Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) Vojtěch Srnka.
Terminál v Eemshavenu
- Nachází se v nizozemské provincii Groningen při ústí řeky Emže do Severního moře.
- Provozuje jej nizozemská státní společnost Gasunie, jež zároveň provozuje nizozemskou plynárenskou soustavu a má projekty i v Německu.
- Skládá se celkem ze dvou FSRU (floating storage and regasification unit), tedy plovoucích jednotek na zkapalněný zemní plyn Golar Igloo a FSR Eemshaven. Skladovací objem lodi Golar Igloo činí 170 tisíc m3, FSR Eemshaven pak 25,8 tisíce m3.
Společnost ČEZ tak aktuálně prověřuje možnosti pronájmu objemu v německých LNG terminálech. V jednom z terminálů, o jejichž získání česká energetická skupina jedná, nyní došlo k posunu. Jde o terminál Mukran, který se nachází na ostrově Rujána. Vyplývá to ze smlouvy, která se v pátek objevila v registru smluv. ČEZ se však zajímá i o další terminály.
Jednání o případném pronájmu kapacity stále probíhají. „Cílem MPO je pokračovat v krocích, které naši energetickou bezpečnost posilují. Proto společně s ČEZ jednáme mimo jiné i o získání kapacity v terminálu Mukran. Jednání nejsou ukončena. Jednání také probíhají i ohledně dalších terminálů v Evropě,“ potvrdil Srnka.
ČEZ zatím podal nezávaznou nabídku a prozatím není jisté, zda Česko na pronájem terminálu kývne. „O možném získání kapacity v terminálu Mukran jednáme. Jednání rozhodně nejsou ukončena. Je tam řada bodů, které je třeba vyjasnit. Jednání probíhají i ohledně dalších terminálů,“ uvedl mluvčí skupiny ČEZ Ladislav Kříž. Detaily ohledně jednání a velikosti kapacity ČEZ nechce komentovat.
Provozovatel terminálu Deutsche ReGas oznámil, že v tendru umístil kapacitu v terminálu čtyři miliardy metrů krychlových, kterou by měl nájemce k dispozici na 10 let.
LNG terminál v Mukranu však zatím ani nestojí. Podle agentury Reuters chce Deutsche ReGas postavit dvě plovoucí jednotky pro skladování a znovuzplyňování zkapalněného zemního plynu (FSRU), které by měly být zprovozněny v polovině roku 2024.
Jeho výhodou je, že se nachází v blízkosti ústí plynovodu Nord Stream, odkud vedou plynovody EUGAL a OPAL přímo do Česka. Česko by tak mělo přímé napojení na terminál a zároveň by nemuselo platit tranzitní poplatky na hranici mezi Německem a Nizozemskem, které hradí při přepravě plynu z terminálu v Eemshavenu. Jako minus se však jeví mořská trasa, po níž tankery musí projet přes Severní moře do Baltského moře.
Otázkou však je, zda Česko potřebuje ještě další LNG terminál, když jeden už má a zatím se mu daří plnit zásobníky a zvládá zajišťovat dodávky pro domácnosti a průmysl i během topné sezony. Jedním z důvodů jednání o další kapacitě je však doba, na kterou má Česko kapacitu v nizozemském LNG terminálu pronajatou. Zatím ji může využívat pět let, tedy do září 2027. Zároveň je třeba infrastrukturu dále posilovat.
Terminál v Mukranu
Provozovatel terminálu Deutsche ReGas si pronajal skladovací regazifikační jednotku (FSRU) od společnosti Transgas Power o kapacitě 7,5 miliardy kubíků. Výstavba projektu je ale teprve v začátcích, neboť vyvolala odpor tamních obyvatel.
Terminál na zkapalněný zemní plyn by měl začít fungovat v polovině roku 2024. Plyn má z Mukranu proudit do pevninských sítí trasou, která se protíná s nedalekým přístavem Lubmin.
Snaha Německa o vybudování kapacity pro dovoz LNG zesílila, když loni v únoru Rusko vpadlo na Ukrajinu a hrozilo zastavením dodávek svého plynu do Evropy. Než se podaří postavit terminály na pevnině, využívá plovoucí regazifikační jednotky, které mají pomoci nahradit dodávky ruského plynu potrubím.
Tři jednotky už fungují v německém Wilhelmshavenu, Brunsbuettelu a Lubminu. Chystané terminály ve Wilhelmshavenu, Mukranu a Stade zatím nejsou v provozu.
LNG a LPG
LNG (anglicky liquefied natural gas, odtud používaná zkratka) – je zemní plyn ve zkapalnělé formě, který má při atmosférickém tlaku teplotu −162 °C. Plyn je zkapalňován po vytěžení, aby mohl být díky až 600krát menšímu objemu snadněji dopravován na odbytiště pomocí tankerů nebo cisternových vozidel. Terminály jsou vybaveny regazifikačním zařízením, v němž dojde ke znovuzplynění LNG, který se následně dá natlačit do trubek, odkud putuje dál.
LPG neboli zkapalněný ropný plyn je směs uhlovodíkových plynů používaná jako palivo do spalovacích spotřebičů a vozidel. Jde o novodobější označení pro směs topného plynu známou jako propan–butan. Používá se jako palivo pro vaření, vytápění i svícení, dále také jako palivo pro zážehové motory.
Zkapalněná varianta zemního plynu (LNG) se do Evropy vozí z Kataru či USA, zkapalněný ropný plyn (LPG) se dokonce vyrábí i přímo v tuzemsku.
