Česko je v cukru soběstačné. I tak ho není dost

„Dnes máme všechny tři klíčové suroviny – oves, řepkový olej a cukr – původem z Česka. Je to věc, na kterou jsem byl pyšný,“ říká ředitel společnosti Emco Martin Jahoda, ale druhým dechem naznačuje, že časy se mění. „Teď, pokud budou ceny výrazně lepší, olej a cukr nakoupíme v zahraničí,“ dodává.

Je to další ukázka toho, jak česká výroba kvůli vysokým cenám energií přichází o konkurenceschopnost vůči firmám ze zahraničí. Může to platit oboustranně. U zahraničních výrobků, které se vystaví v českých regálech, i u snahy exportovat.

U cukru podle něj český původ přestane hrát prim i proto, že je obtížné sehnat „bílé zlato“ na tuzemském trhu. Podobné problémy měla před měsícem také Kofola, které se nakonec podařilo s tuzemskými cukrovary dohodnout.

Je to trochu paradox, protože cukr je jedna z komodit, v nichž je Česko soběstačné. V roce 2020 ze 124 procent. Nicméně Evropská unie musí sladidlo dovážet a navíc byla letošní rok slabší úroda a údajně je i horší kvalita cukrové řepy. Trhem se šíří spekulace, že zahraniční matka největšího cukrovaru TTD Tereos, který má v tuzemské výrobě asi poloviční podíl, si cukr stahuje do Francie.

„U cukru je momentálně problém dostupnosti, v Česku je ho nedostatek a některé cukrovary nám řekly: ‚Dáme vám tolik jako loni, víc nemůžeme,‘“ popsal šéf Emco. Firma cukr používá v polovině výrobků včetně tyčinek, ovesných kaší nebo müsli a teď uvažuje o tom, že dodavatele nejen cukru, ale i řepkového oleje vymění za polské nebo slovenské.

U ovsa zůstane firma věrná českým farmářům. Připravuje však pro ně manuál, jak by se měli při jeho pěstování chovat ke krajině. Chce, aby pěstovali meziplodiny, dbali na protierozní opatření a dodávali do půdy organickou hmotu. Společný postup s farmáři chce doladit, až se situace na trhu uklidní.

Nákup levnějších surovin je jednou z cest, jak alespoň trochu zmírnit dopady inflace do výroby i cen pro spotřebitele. Balení müsli zdražilo z předkrizových zhruba 99 korun na 115 korun. Až osm z deseti kusů se prodá v akci.

Podobným tempem si nicméně firma nedovolí zdražit všude. Výrobky exportuje do padesáti zemí a zejména v Japonsku na evropskou energetickou krizi nechtějí slyšet. „Snažíme se tam zdražovat velmi citlivě, abychom o byznys nepřišli. Měli jsme pocit, že otázka zvyšování ceny tam skutečně rozhodne o tom, jestli tam budeme dál dodávat. Že buď ceny udržíme, nebo je zvýšíme a skončíme,“ popsal Jahoda.

Japonsko je pro českou značku druhý nejvýznamnější exportní trh. Ze zhruba 400 kontejnerů, které míří ročně za hranice, jich desítky posílá do země vycházejícího slunce. O trh mají zájem firmy z Austrálie a Singapuru, které energetickou drahotu neřeší.

Další cenový deštník pro Emco představuje fotovoltaická elektrárna, kterou spustí v říjnu. Na střeše továrny v Hrdlech u Terezína instalovala v rámci déle připravovaného projektu 700 solárních panelů, které pokryjí až 20 procent roční spotřeby elektřiny. Další fotovoltaiku plánuje. Uvažuje také o přestavbě technologií závodu na LPG. Závislost na plynu je vysoká.

„Kdyby plyn nebyl, můžeme zavřít půlku fabriky, protože nevyrobíme ani jedno müsli a křupavou sušenku, protože všechno, co se peče, jde přes plynovou pec,“ říká Jahoda. Od ledna si Emco v rámci nových kontraktů připlatí za energie.

Do třetice mají protiinflačně působit také investice do automatizace a robotizace, která už dnes šetří peníze. Nasadit do provozu chce potravinářská firma takzvané kolaborativní roboty, tedy roboty používané například v automobilkách, kteří jsou schopni pracovat vedle lidí a v koordinaci s nimi, jsou vybaveni bezpečnostními prvky a neublíží člověku, který je v jejich dosahu. Roboti budou skládat kartony na palety.

Společnost Emco loni utržila 1,6 miliardy korun a dosáhla čistého zisku 63 milionů korun. Firmu založil Zdeněk Jahoda, své role ve vedení ale v roce 2020 začal předávat třem dětem. Převážnou část byznysu tvoří výroba a prodej snídaňových cereálií, sušenek nebo tyčinek. V budoucnu má být druhou byznysovou nohou výroba rostlinných alternativ mléčných výrobků a masných produktů a uzenin. Firma je začala prodávat letos pod značkou Pan Hrášek.

Na domácí půdě cereáliím Emco konkurují například značky Bonavita, Semix, Nestlé a privátní značky řetězců. V oblasti rostlinné výživy je to například značka Garden Gourmet společnosti Nestlé, Veolife nebo značka Nurishh společnosti Bel Sýry.