Propagátor obnovitelných zdrojů: Když budou vyrábět moc, snadno je vypneme

Rozhovor si můžete poslechnout i v audioverzi.

Vláda podle informací SZ Byznys schválila dlouho očekávanou novelu energetického zákona, která umožní sdílení vyrobené elektrické energie mezi odběrateli, například v rodině, v obcích nebo v podnicích.

Díky novele, která získala přezdívku Lex OZE II, má být možné elektřinu posílat i napříč distribučními soustavami. Za sdílení se podle zákona považuje i odběr elektřiny výrobce v jiném odběrném místě. Když například zákazník vyrobí elektřinu solární elektrárnou na chatě v Jeseníkách, může ji ve stejnou chvíli spotřebovat v olomouckém bytě.

Česko v tomto směru dohání jiné státy. Podle evropské směrnice měla být půda pro komunitní energetiku připravena už v roce 2020.

Ačkoli původně měla novela nabýt účinnosti od ledna 2024, termín se posunul až na 1. července příštího roku. „Došlo ke korekci termínu. Myslím, že je to realistické. Nevidím to jako takový problém,“ vysvětlil v pořadu Agenda SZ Byznys Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.

Novela nyní poputuje na stůl poslancům a Chalupa doufá, že se debaty nad ní příliš nezaseknou.

„Vidím elementární shodu napříč politickým spektrem. To, co se hodně debatovalo, jsou poplatky za distribuci. Na úrovni zákona se nemá do plateb vůbec zasahovat, protože principiálně, když použiji síť, tak mám náklady na síť platit, abych to nepřenášel na ostatní účastníky distribuční soustavy. Počítám s tím, že bude zohledněna blízkost sdílení. Sleva na distribuci bude zohledněna v rámci tarifu,“ popisuje Chalupa.

Od letošního ledna je díky vyhlášce Energetického regulačního úřadu už možné sdílet elektřinu v rámci bytového domu. „Tam se distribuční poplatky neplatí ani dnes, a nebudou ani na základě nového zákona,“ říká Chalupa.

Česká republika se tak příští rok přidá k dalším státům, například k Rakousku, Německu, Polsku či Francii, kde je sdílená energie realitou už nyní,

„Vnímám to jako jeden z dalších kroků pro urychlení výstavby a rozvoje a obnovitelných zdrojů v České republice. Oproti jiným států v EU jsme zaspali, máme velké rezervy. V posledním roce a půl děláme významné kroky, které jsme desetiletí nezažili a dnešní novela je jednou z významných součástí,“ říká Chalupa.

Podle něj se do sdílení mohou zapojit statisíce až miliony lidí, ať už formou spolupráce v rámci komunity, nebo jako tzv. aktivní zákazníci, kteří mohou sdílet vyrobenou energii napříč distribučními soustavami s dalšími 10 lidmi.

„Očekávám, že nástup bude postupný,“ uvedl Chalupa. Výrobny elektřiny je totiž potřeba nejdřív postavit, než se začne energie sdílet, a to nějakou dobu potrvá. „Odhadujeme, že by to mohlo být někde kolem 20 procent energie z obnovitelných zdrojů nebo zdrojů zapojených do sdílení,“ říká Chalupa.

Zákazník může posílat elektřinu z výroby ostatním odběratelům buď zdarma, nebo za poplatek. „Bude ji možné sdílet za úplatu a pravděpodobně to bude většina případů, protože za zdrojem jsou investice. V rodině bude zřejmě docházet ke sdílení zdarma, ale standardně to bude za úplatu,“ myslí si předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.

Existují však obavy, že by mohla komunitní energetika narazit na problémy s nedostatečnou kapacitou v síti. Letos o Velikonocích bylo například elektřiny z fotovoltaiky příliš, a tak byly některé fotovoltaiky v Česku kvůli kapacitě v síti odpojeny.

„Beru to jako pozitivum fotovoltaických elektráren. OZE jsou jednoduše regulovatelné,“ říká Chalupa. Soláry se v případě potřeby dají vypnout. „Je to jejich plus, provozovatel distribuční soustavy je může rychle ovládat,“ popisuje Chalupa. Podle něj však nástup komunitní energetiky tuzemská distribuční síť zvládne.