Článek
V Česku příští rok skončí „špinavé“ kotle I. a II. emisní třídy. Od září 2024 je zakazuje zákon, a tak domácnosti, které na tento způsob vytápění spoléhají, mají čas na výměnu do posledního srpna příštího roku. V tuzemsku se to týká podle Ministerstva životního prostředí (MŽP) 150 000 kotlů, podle Asociace podniků topenářské techniky jich je však až čtvrt milionu.
Takový počet kotlů podle výkonného ředitele zmíněné asociace Zdeňka Lyčky není možné za rok vyměnit, a to ani tehdy, kdyby se kapacity instalatérských firem ztrojnásobily. „Na to není dostatek kvalifikovaných lidí. Nicméně podle našich informací se k výměně svého nevyhovujícího kotle chystá jen malá část jejich provozovatelů, v řádu několika desítek tisíc, což by měly instalatérské firmy zvládnout,“ říká Lyčka. Pokud starý zdroj tepla lidé nevymění, riskují pokutu ve výši 50 000 Kč.
Kotle I. a II. emisní třídy
- Od září 2024 vstoupí v platnost zákon, který zakazuje používání kotlů na tuhá paliva I. a II. emisní třídy, ale také zákaz používání kotlů, které byly vyrobeny před rokem 2000, jež nemají přiřazenou emisní třídu.
- Kotle I. a II. emisní třídy patří mezi ty nejstarší a také nejméně ekologické, neboť jejich provoz produkuje větší množství emisí než kotle vyšších tříd.
- Údaj o emisní třídě najde majitel kotle na výrobním štítku, v technické dokumentaci ke kotli, nebo si tento údaj může vyžádat u výrobce. Štítek většinou bývá na zadní straně kotle.
Už loni bylo techniků málo a hrozilo, že lidé nestihnou kotle do tehdy požadovaného termínu (září 2022) vyměnit. Kvůli tehdejší nejistotě ohledně dodávek s plynem byl však termín konce neekologických kotlů posunut o dva roky.
S výměnou kotlů mají pomoci dotace
S blížícím se koncem kotlů na tuhá paliva spouští MŽP novou vlnu tzv. kotlíkových dotací, ve které je k dispozici celkem 1,4 miliardy Kč. Dotace vyřizují jednotlivé kraje, proto o ně mohou zájemci žádat na krajských úřadech.
Každý kraj má začátek příjmu žádostí nastaven jinak. Například v Ústeckém kraji se během srpna sešlo 39 žádostí, což představuje zhruba 8,5 procenta prostředků, které má kraj k dispozici. „Konec příjmu žádostí záleží na jednotlivých krajích, ale obvykle by to mělo být možné až do konce srpna 2024,“ říká mluvčí MŽP Lucie Ješátková.
Kraj | Příjem žádostí od |
---|---|
Jihočeský | 26. 6. 2023 |
Jihomoravský | 1. 8. 2023 |
Karlovarský | 14. 8. 2023 |
Královéhradecký | 16. 8. 2023 |
Liberecký | 4. 9. 2023 |
Moravskoslezský | 31. 7. 2023 |
Olomoucký | 1. 8. 2023 |
Pardubický | 4. 9. 2023 |
Plzeňský | 4. 9. 2023 |
Praha | 7. 8. 2023 |
Středočeský | 5. 9. 2023 |
Ústecký | 1. 8. 2023 |
Vysočina | 1. 9. 2023 |
Zlínský | 12. 9. 2023 |
Zdroj: MŽP |
Dotace je určena nízkopříjmovým domácnostem a může jim pokrýt až 95 procent nákladů na výměnu kotle. Žadatel však musí splňovat podmínky pro nízkopříjmové domácnosti, které jsou přísnější než v minulosti. Žadatel musí buď pobírat starobní důchod či důchod pro invalidy 3. stupně, nebo pobírat příspěvek na bydlení v období od ledna 2022 do dne podání žádosti. O dotaci může žádat jen vlastník či spoluvlastník rodinného domu nebo bytové jednotky.
Kraje evidují slabý zájem o dotace. Zatím
Dotaci lze čerpat na výměnu kotle za elektrické či plynové tepelné čerpadlo, nebo za kotel na biomasu. Na tepelné čerpadlo může MŽP poskytnout částku až 180 000 Kč, v případě výměny za kotel na biomasu může žadatel získat až 130 000 Kč. Dotace pokrývá většinu způsobilých výdajů, tedy včetně nákladů na stavební práce či projektovou dokumentaci.
Zájem o dotace je však v porovnání s předchozími vlnami nižší. „Důvodem jsou přísnější podmínky pro splnění nastavených kritérií, kdy je okruh žadatelů zúžen, a delší doba, po kterou si může žadatel podat žádost o kotlíkovou dotaci,“ popisuje Eva Feltlová z Odboru podpory podnikání, inovací a transformace Ústeckého kraje.
Žádosti už měsíc přijímá také Jihomoravský kraj. „Aktuálně je podáno 60 žádostí v elektronické podobě. Vyčerpáno je přibližně 13,5 procenta finanční alokace,“ říká mluvčí kraje Petr Holeček. Dodává, že lidé poptávají dotace méně než v minulosti a důvodem může být i nemožnost z dotace financovat plynový kotel.
Před měsícem začal přijímat žádosti i Moravskoslezský kraj, který jich má aktuálně na stole 180 za 29,5 milionu Kč, tedy cca 14 procent z celkové alokace. „S tím, jak v domácnostech ubývá neekologických kotlů, logicky také ubývá okruh zájemců o výměnu. Dalším důvodem zatím nízkého zájmu může být letní období, kdy mají lidé ‚jiné starosti,“ říká mluvčí kraje Nikola Birklenová.
Naopak některé instalační společnosti navzdory letním měsícům registrují nebývale vysokou poptávku po výměně zdrojů vytápění. „Ze zkušenosti s našimi zákazníky víme, že určitý čas zabere rozhodnutí, jestli zvolit právě tepelné čerpadlo, a čas věnují i výběru dodavatele. Předpokládáme, že urychlení v rozhodovacím procesu ovlivní fakt, že od této chvíle začíná běžet roční lhůta pro výměnu kotlů na tuhá paliva I. a II. emisní třídy,“ říká Karel Náprstek, zakladatel a technický ředitel společnosti Woltair.
Letos jsou však na trhu lepší podmínky pro výměnu kotlů za tepelná čerpadla než loni. Podle Náprstka v roce 2022 běžně uběhlo mezi podpisem smlouvy a instalací zdroje osm měsíců. Nyní se čekací lhůta zkrátila na dva měsíce.
Ústecký kraj vnímá pokles zájmu i z důvodu souběžného vypsání programu Nová zelená úsporám a Nová zelená úsporám Light, který je rovněž určen nízkopříjmovým domácnostem.
Domácnosti, které nedosáhnou na finance z Nové zelené úsporám Light nebo kotlíkových dotací, mají možnost čerpat příspěvek na nový kotel z Nové zelené úsporám. Ten pokrývá maximálně 50 procent nákladů. „Dotace se pohybuje od 30 000 Kč na jednoduché zdroje na biomasu přes podporu tepelných čerpadel podle konkrétního řešení až do 140 000 Kč. Je možné využít i dotace 40 000 Kč na připojení na dálkové vytápění,“ říká Ješátková.
Program Nová zelená úsporám Light poskytuje dotaci, která dokáže pokrýt 100 procent nákladů a na rozdíl od Nové zelené úsporám je vyplácena předem. „Nabízí 150 000 Kč na rychlé zateplení oken, dveří nebo střechy a dalších 90 000 Kč na pořízení termického nebo fotovoltaického systému na ohřev vody,“ popisuje Ješátková.
Ministerstvo životního prostředí poskytuje na výměnu nejstarších kotlů dotace od roku 2015. Od té doby bylo vyměněno 109 000 kotlů a vyplaceno přes 12 miliard Kč.