Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Po Německu a Slovensku zavede od ledna zálohový systém na PET lahve a hliníkové plechovky také Polsko a Rakousko. Češi by měli cirkulární kruh uzavřít nejdříve v roce 2026, alespoň s tím počítá legislativa, kterou vláda přijala v říjnu.
Do té doby však některým českým zpracovatelům hrozí, že se jim zhorší přístup k nejcennější surovině, kterou recyklují do nových výrobků.
„Od ledna budeme jedinou zemí v perimetru asi pěti set kilometrů, která nebude mít zálohový systém. Budeme široko daleko jediní, kdo bude mít k dispozici volný PET, a tím se jeho cena ještě zvýší,“ říká Jiří Hudeček. Bývalý šéf Jihomoravského inovačního centra dnes řídí v Rosicích u Brna jedinou českou továrnu, která vyrábí recyklovaný PET pro použití v potravinářství.
PET ze žlutých popelnic jde do ciziny
Podle něj je už dnes obtížné v Česku nakoupit tento předpřipravený plast, vhodný ke zpracování.
„Už dnes se téměř všechen PET z českých žlutých popelnic prodává do zahraničí, protože tamní firmy jsou ochotny za tunu zaplatit až o 200 eur víc než české společnosti. Volného materiálu je ještě méně než před několika lety. Dramaticky se to zhoršilo,“ říká Hudeček. „Pokud chceme být konkurenceschopní, potřebujeme mít cenu vstupního materiálu srovnatelnou s okolním světem,“ dodal.
Doplnil, že v tuzemsku je vstupní surovina drahá kvůli přetrvávajícím vysokým nákladům zejména na energie. Extrémní situace nastala loni, kdy se kvůli tomu společnost rPET Inwaste dostala do vysoké ztráty.
Cena suroviny je však podle Hudečka vysoká i kvůli tomu, že firmy ze zahraničí z oblasti automotive, textilního průmyslu nebo stavebnictví jsou ochotny si za materiál připlatit. S rozšiřováním zálohových systémů se totiž díky předkupním právům dostávají přednostně k PET nápojářské společnosti. A tak průmysl sahá více i do Česka, kde zálohování zatím neplatí.
Nastává paradoxní situace, že se surovina ze žlutých popelnic vozí ke zpracování do zahraničí, kde však nakupuje vločky i tuzemský zpracovatel.
Čtvrt lahve ze starých petek
Na druhou stranu se zlepšila situace na straně odbytu. O recyklovaný materiál je letos větší zájem než v minulých letech. Nahrává tomu několik věcí. Opadlo období obrovské nejistoty, násobně drahých energií a prudce rostoucí cena v podstatě všech vstupů. Drahým důvodem je, že k používání recyklátu výrobce nutí legislativa.
Od ledna 2025 musí být povinně ve všech PET lahvích v Evropské unii čtvrtina objemu z již použitých lahví.
„Cíl splníme na sto procent. Očekávám, že budeme mít v našich lahvích během roku 2025 ještě vyšší podíl recyklátu než povinných 25 procent,“ říká ředitel Coca-Coly pro udržitelnost Michal Dyttert.
S plněním by neměli mít problém ani ostatní výrobci. Dvakrát si to rozmyslí, protože kolektivní správce EKO-KOM letos oznámil, že za každou lahev, která cíl neplní, si strhne vyšší poplatek. Naopak lahve, které cíl splní, by neměly v nákladech vycházet pro výrobce hůř než ty, které se dosud vyráběly z primárních plastů.
První továrnu na výrobu recyklovaného PET materiálu dokončila brněnská společnost rPET Inwaste v roce 2020. Projekt výstavby závodu v Rosicích u Brna, za nímž stojí skupina českých podnikatelů, vyšel na 360 milionů korun. Jeho součástí je také jedna z nejmodernějších linek na zušlechtění PET vloček z lahví vyhozených a vytříděných ze žlutých kontejnerů. Jako teprve druhá továrna na světě využívá unikátní technologii LSP, kdy zušlechťování probíhá za tekutého stavu.
V roce 2022 začala továrna vyrábět první český regranulát k výrobě recyklovaných lahví k potravinářskému využití poté, co získala certifikát od Evropské agentury pro bezpečnost potravin.
Výsledným produktem je rPET regranulát. Vzniká tak, že se v prvním kroku vysuší vločky z vytříděných PET lahví, roztaví se v extruderu a následně se v reaktoru za vysoké teploty zvýší viskozita materiálu. Výsledná tavenina se naseká a zachladí na granule o velikosti tři až čtyři milimetry.
