České firmy nabírají cizince. Lákají je na život levnější než na Západě

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Světově známe společnosti jako je Tesla, Apple, Twitter či Netflix informují o tom, že budou propouštět, a k úsporám se chystají také další velké firmy v zahraničí. Tuzemské společnosti toho chtějí využít a nalákat k nám zkušené lidi, kterých mají kvůli napjatému pracovnímu trhu nedostatek.

Například asociace ABSL, která sdružuje asi 350 firem v oboru podnikových, IT a zákaznických služeb (např. Microsoft, Telecom, SAP, Siemens, DHL, Rohlík…) a zaměstnává téměř 150 tisíc lidí, uvádí, že v  jejích firmách pracuje více než 40 procent zahraničních pracovníků. Tři čtvrtiny z nich pocházejí ze zemí Evropské unie.

„Náš sektor v současnosti zaměstnává téměř desetinu všech zahraničních pracovníků v ČR, a je tak největším českým zaměstnavatelem cizinců. Protože centra stále rozšiřují záběr a služby poskytují do rostoucího počtu zemí, tento trend bude ještě posilovat. Hledají zejména IT specialisty, datové analytiky či jazykově vybavené pracovníky v personalistice nebo financích,“ říká Jonathan Appleton, ředitel asociace ABSL.

Appleton počítá dále s tím, že do roku 2025 má v tomto oboru přibýt dalších 50 tisíc pracovních míst, a předpokládá se, že polovinu z nich obsadí cizinci, nejčastěji právě ze západní Evropy.

Jednou z firem, která chystá silné náborové aktivity, je dodavatel technologií a služeb v oblasti ukládání dat Pure Storage. V Praze provozuje své výzkumné a vývojové centrum, v němž pracuje několik stovek lidí. Firma chce nyní jejich počet zdvojnásobit. Významně se chystá nabírat například i společnost Ness Czech, jež provozuje technologická centra v Praze, Ostravě a Brně.

„Aktuálně nabízíme 30 volných pracovních míst a jednu placenou stáž pro studenty s tím, že bychom ještě do konce tohoto roku rádi nabrali 10 až 15 nových lidí. Příští rok plánujeme navýšit počet zaměstnanců o desítky lidí i z důvodu nově vyhraného projektu, který bude vyžadovat větší objem pracovních sil,“ říká její ředitel Martin Silvička.

Tým spolupracovníků hodlá rozšiřovat také společnost Applifting, která vyvíjí různé aplikace. V týmu zhruba 140 lidí pracuje asi třetina cizinců, například Ukrajinci, Rusové, Slováci či Uzbekové, ale například i Španělé. Firma totiž podle svého dřívějšího vyjádření věří tomu, že pestrý kolektiv složený ze zkušených odborníků z různých států přináší benefity nejen týmu, ale i zákazníkům, protože umožňuje nahlížet na problémy z odlišných perspektiv jednotlivých lidí.

Čím však mohou české firmy konkurovat v nabídkách práce těm západoevropským? Cizinci přicházejí podle asociace do České republiky z mnoha důvodů. Pro uchazeče ze zemí západní Evropy, jako je Španělsko, Portugalsko, Itálie či Francie, jsou hlavními důvody kariérní příležitosti, kterých je v jejich domovských zemích s vysokou nezaměstnaností mezi mladými málo. Metaforicky si tak mohou připadat jako velké ryby v malém rybníce, což je příjemnější pocit než být malou rybou ve velkém rybníce.

„Do Prahy jsem přijel původně v rámci šestiměsíční stáže. Česká republika mi však nabídla tak neuvěřitelnou kariéru, že zde místo půl roku jsem už šest let,“ říká Ismael Ramirez, který řeší automatizaci procesů ve společnosti ABInBev Digital Hub Prague.

Ramirez, který přišel do hlavního města ze Španělska, když mu bylo 25 let, se domnívá, že ve své rodné zemi by takové kariérní možnosti neměl. „Díky tomu, že mě obklopovalo mnoho talentovaných lidí, jsem se hodně naučil a mohl jsem růst. Česká republika je pro lidi s ambicemi jedním z nejlepších míst na světě. Kdo bude tvrdě pracovat, najde příležitost k vybudování skvělé kariéry,“ je přesvědčen 31letý Španěl.

Pro ostatní cizince je pracovní pobyt v Česku často zajímavou životní zkušeností a další si podle asociace pochvalují vysokou kvalitu života, kterou si mohou ve středu Evropy dovolit navzdory rostoucím nákladům. „I přes aktuální míru inflace jsou u nás náklady na život stále nižší než v západní Evropě. Platí to hlavně v metropolích, v případě menších měst jsou pak tyto rozdíly ještě markantnější,“ říká Appleton.

Když se na náklady na živobytí podíváme opačně, tedy z pohledu lidí žijících v Česku vůči obyvatelům západních zemí, tak jsou rozdíly ještě markantnější. Například za nájem v třípokojovém bytě v centru Prahy musí zájemce podle serveru Numbeo zaplatit 37 671 korun, v Londýně by podobný byt vyšel v přepočtu na 93 849 korun, tedy téměř o 150 procent více. Jednopokojový byt mimo centrum metropole by v Praze vyšel na 15 763 korun a v Londýně na 37 293 korun, tedy téměř o 140 procent více. Průměrně pak nájmy vycházejí v Londýně o 126 procent více než v hlavním městě Česka.

Podobné je to i s celkovými náklady na život, do kterých se kromě nákladů na bydlení počítají také výdaje na ošacení, dopravu, jídlo, zábavu a osobní péči, jako je návštěva lékaře, léky či návštěva kadeřníka. V Londýně jsou takovéto výdaje podle serveru Expatistan téměř o 130 procent vyšší než v Praze, v Curychu o 150 procent vyšší a také v dalších evropských metropolích by za ně Češi museli zaplatit často o vyšší desítky procent více.

Zájemci o práci v Česku jsou sice podle agentury Foreigners zprvu často nemile překvapeni, že za bydlení zde musí vydat více než polovinu příjmu. Na to z domova nejsou zvyklí. „Záhy však poznají, že všechny ostatní náklady na život jsou zde mnohem levnější než v západní Evropě, takže se zbytkem mzdy se jim zde stále bude kvalitně žít,“ říká Andrea Tkačuková, spoluzakladatelka a šéfka agentury, která pomáhá zahraničním zaměstnancům etablovat se v Česku.

Neodrazuje však Zápodoevropany od pobytu a práce v Česku vysoká inflace, která je u nás podle posledních srpnových dat Eurostatu ve výši 17,1 procenta pátá nejvyšší v EU? Náboráři jsou přesvědčení o tom, že rozdíl mezi inflací v Česku a v zemích západní Evropy představuje jen jednotky procent, a kandidáti ze zahraničí proto tento ukazatel obvykle neřeší, zvlášť v okamžiku, kdy se v evropských zemích měsíc od měsíce mění. To potvrzuje například náborový konzultant pro region EMEA (Evropa, Blízký východ a Afrika) ve společnosti ExxonMobile Czech Republic.

„Ačkoli inflaci cizinci při stěhování obecně zvažují, v České republice jsme kvůli tomuto faktoru nezaznamenali žádné narušení přílivu kandidátů nebo mezinárodních náborů. Inflace v současné době vysoce rizikovým faktorem přitahování talentů není, a to nejspíš proto, že nejde o lokální aspekt, ale spíše o evropský či celosvětový fenomén,“ říká Diogo Videira.

Ne vše se však cizincům v Česku líbí. Největší problémy jim podle ředitele ABSL dělá složitá a zdlouhavá administrativa, a to zejména u imigračních záležitostí. Na odborech azylové a migrační politiky navíc často potřebují česky mluvící doprovod, protože úředníci často neumí vyřídit žádosti v cizím jazyce.

„Firmy z našeho oboru pomáhají svým zahraničním zaměstnancům s vyřízením potřebných povolení, relokací a s praktickými věcmi týkajícími se ubytování, bankovních účtů, poplatků za komunální odpad, zdravotní péče nebo jazykových či adaptačních kurzů. Chybí jim však podpora ze strany státu, a to například v poskytování služeb v anglickém jazyce nebo v usnadnění zdlouhavého a složitého vízového procesu, který by měl být, podobně jako v jiných zemích, digitalizován,“ je přesvědčen Jonathan Appleton.

I přes jazykovou bariéru a zdlouhavé administrativní procesy však podle něj patří Česká republika k jedněm z nejoblíbenějších zemí pro život a práci cizinců. V loňském roce se například umístila na 15. místě světového žebříčku, který sestavuje organizace Expat Insider. Kromě kariérních příležitostí a kvality života zde cizinci velmi dobře hodnotili fungující MHD a dostupnou lékařskou péči.

Česko si také vedlo dobře v indexu Working Abroad, který na několika základních faktorech, mezi něž patří například stav ekonomiky, možnosti pracovního uplatnění, stabilita pracovního místa nebo možnosti trávení volného času, hodnotí, jak se lidem žije v různých světových destinacích. Česká republika se v tomto žebříčku v konkurenci téměř 60 zemí umístila na 3. místě za Tchaj-wanem a Novým Zélandem.

Západoevropané, kteří se nechají zlákat na práci v českých podnikových, IT a zákaznických službách pocházejí z mnoha evropských států. Členové ABSL tak zaměstnávají cizince mluvící mnoha jazyky. Každé centrum v průměru zaměstnává lidi mluvící osmi různými jazyky, nejčastěji to je vedle češtiny angličtina, němčina a francouzština. Rekordmanem jsou společnosti, v nichž mluví zaměstnanci 30 jazyky.