Článek
Roman Knap pravděpodobně na konci září odejde z pozice generálního ředitele České pošty. Přesto velký státní podnik pokračuje pod jeho vedením v přípravě transformace pošty včetně významné realitní operace. Ta má spočívat v prodeji části centrály pošty v Jindřišské ulici v Praze 1 a v následné výstavbě nového sídla. Knapovo odcházení se děje v kontextu jeho loňské schůzky s nedávno obviněným lobbistou Michalem Redlem.
Klíčovou součástí přeměny České pošty má být rozdělení podniku na dvě části. V první bude provoz poboček. Druhá část rozděleného podniku bude zahrnovat lukrativní komerční služby, které jsou výdělečné. Rozdělení pošty se plánuje na rok 2023.
„Přípravnou fázi transformace dokončí generální ředitel Roman Knap. Další fáze budou na jeho nástupci. Bez politické podpory pro transformaci se ovšem bavíme pouze o teoretické rovině. Samotná příprava bude úspěšná a budou na ni moci navazovat další kroky, pokud dostane reálnou politickou podporu,“ řekl mluvčí České pošty Matyáš Vitík.
Knap oznámil plánovaný konec ve funkci minulý týden po schůzce s ministrem vnitra Vítem Rakušanem (STAN). Stalo to pro propuknutí korupční aféry Dozimetr. Jeden z jejích protagonistů Michal Redl se s Knapem setkal minulý rok po sněmovních volbách, jak již dříve popsala redakce Seznam Zpráv.
Další obviněný v kauze Dozimetr Maroš Jančovič je představitelem firem, které od pošty získaly zakázky, napsaly nedávno Hospodářské noviny. Rakušan následně rozhodl o uskutečnění hloubkového auditu na poště, a to do konce letošního roku.
Nutná adaptace
Redakce SZ Byznys ve světle všech těchto informací a dění položila Ministerstvu vnitra otázku, zda se nyní něco na přípravě transformace pošty změní.
„Transformace České pošty musí podle Ministerstva vnitra nadále pokračovat. Je třeba se adaptovat na nové podmínky typu setrvalého úbytku listovních zásilek, masivního nárůstu uživatelů datových schránek, nových evropských předpisů, které se budou týkat modernizace poštovního trhu, růst balíkového trhu a podobně. Nadále je též aktuální otázka financování poskytování základních poštovních služeb,“ odpověděl mluvčí ministerstva Ondřej Krátoška.
Přípravnou fázi transformace dokončí generální ředitel Roman Knap. Další fáze budou na jeho nástupci. Bez politické podpory pro transformaci se ovšem bavíme pouze o teoretické rovině.
Dlouhodobý pokles počtu přepravených poštovních zásilek konstatoval ve své pravidelné zprávě o plnění povinností držitele poštovní licence také Český telekomunikační úřad. Není to jen česká zvláštnost, ale celoevropský trend. Důvodem je větší využívání služeb soukromých přepravců.
Organizační překopání pošty ale není zdaleka jedinou změnou, kterou podnik chystá. Pošta již minulý rok oznámila, že prodá stovku nepotřebných realit napříč Českou republikou. Od toho si slibovala výnos kolem jedné miliardy korun.
„Máme přesný proces, jak se budovy mohou prodávat. Bude to formou dražby. Vždy tam musí být znalecký posudek. Cena určená znaleckým posudkem bude tvořit nejnižší vyvolávací cenu a potom jdeme formou transparentní dražby. Kdo nabídne nejvíc, ten tu budovu získá. Očekávaný příjem je více než jedna miliarda korun,“ popsal tehdy Knap v rozhovoru pro SZ Byznys.
Novorenesanční část Hlavní pošty směrem do Jindřišské ulice v Praze 1 zůstane České poště. Zbytek pravděpodobně čeká prodej.
Klíčová nemovitost
Zlatým hřebem realitní operace má být prodej části současného sídla pošty v Praze 1. Podnik počítá s tím, že si ponechá novorenesanční část směrem do Jindřišské ulice včetně odbavovací haly s prosklenou střechou. Na prodej by pak byla administrativní část směrem do ulice Politických vězňů.
„V srpnu se chystáme požádat Ministerstvo vnitra o vyjmutí budovy na rohu Jindřišské a Politických vězňů z určeného majetku, abychom s ním mohli nakládat. Žádost předložíme spolu se znaleckým posudkem. Následně by se měla budova pak nabídnout k odkupu v otevřené e-aukci,“ uvedl zástupce pošty Vitík. „Zda a jak se ale s budovou v Jindřišské naloží, to bude z velké části záležet na nástupci generálního ředitele České pošty Romana Knapa,“ dodal.
Česká pošta se v posledních letech potýká s velkými prodělky. V roce 2020 vykázala ztrátu 1,4 miliardy korun. Za loňský rok ještě přesná čísla nezveřejnila. Podle mluvčího pošty Vitíka by se ale ztráta měla pohybovat zhruba na polovině předloňského výsledku, tedy přibližně 700 milionů korun. Původní pesimistické odhady posouvaly prodělek na úroveň kolem 800 až 900 milionů korun.
Kromě ztrátového hospodaření musí pošta už čtvrtým rokem řešit také další významný výpadek příjmů. Od roku 2018 totiž nedostává státní podporu na zajištění základních poštovních služeb ve výši 1,5 miliardy korun ročně. Evropská komise od června 2020 zkoumá, jestli je tato podpora v souladu s unijními pravidly.
„Podle našich informací je notifikace ukončena s kladným výsledkem pro Českou poštu. Nyní by měly dobíhat už jen konečné procedury,“ poznamenal zástupce pošt Vitík. Státní podnik dosud chybějící peníze od státu nahrazoval půjčkami od bank.
