Česká pojistka proti ruskému plynu. ČEZ získal podíl v LNG terminálu

K české kapacitě v nizozemském terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG) se přidá další. Polostátní energetická firma ČEZ nyní získala podíl v chystaném terminálu v německém Stade.

Ve spolupráci s vládou ČEZ zasmluvnil na 15 let s opcí na 25 let kapacitu dvou miliard kubíků ročně, což odpovídá více než čtvrtině současné tuzemské roční spotřeby. Ta loni meziročně klesla na 7,5 miliardy m3 z 9,4 miliardy kubíků v roce 2021, letos je zatím spotřeba nižší asi o desetinu (700 milionů m3).

Roční možnosti terminálu Stade však činí 13,3 miliardy m3, a ČEZ tak nebude jediným nájemcem terminálu. Zbytek kapacity si ponechaly německé společnosti EnBW a SEFE.

ČEZ se o rozšíření možností dovozu LNG z terminálů v sousedních zemích zajímal delší dobu. Ve hře bylo také Polsko, ale skupina se nakonec dohodla s provozovatelem německého terminálu.

„Jsem velmi rád, že se podařilo tato dlouhá jednání dokončit. Poděkoval bych jak představitelům české i německé vlády, kteří jednání podporovali, tak našim partnerům ze společnosti Hanseatic Energy Hub, která terminál buduje,“ uvedl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.

Terminál Stade je teprve ve výstavbě a bude se nacházet na pevnině při ústí řeky Labe do Severního moře nedaleko Hamburku. Jeho Hanseatic Energy Hub počítá se spuštěním v roce 2027. V témže roce Česku skončí pronájem kapacity v nizozemském terminálu v Eemshavenu. „Díky Stade pak budeme moct v dodávkách LNG plynule pokračovat,“ dodal Beneš.

Podle vládních představitelů jde o investici do posílení energetické bezpečnosti České republiky. K získáním podílu v LNG terminálu v některé ze sousedních zemí se kabinet zavázal už ve svém programovém prohlášení.

„Po získání kapacity LNG terminálu v Nizozemsku se nám podařilo zajistit kapacitu i v německém terminálu Stade. Společně s nákupem plynových zásobníků a plynového vedení tím zásadně zvyšujeme možnost dopravy a skladování zemního plynu od spolehlivých dodavatelů a zároveň naplňujeme programové prohlášení vlády i moji osobní vizi Restart Česka,“ uvedl předseda vlády Petr Fiala (ODS).

Ministerstvo průmyslu a obchodu transakci podpořilo tím, že s ČEZ uzavřelo podobnou zajišťovací smlouvu, jaká platí pro terminál v Eemshavenu.

„To, že jsme se jako vnitrozemská země dokázali tak rychle zbavit závislosti na dovozu ruského plynu, je velký úspěch, ale také investice do naší bezpečnosti. Přispěl k tomu každý z nás zodpovědným přístupem ke spotřebě, naše energetické předsednictví v EU, ale také kroky vlády. Jedním z nejvýznamnějších bylo zajištění podílu v LNG terminálu v Nizozemsku. Teď děláme další,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Ministr také přiznal, že cílem vlády je rovněž dostat plyn do Česka trubkami z ostatních teritorií kromě Ruska.

Část terminálu v Eemshavenu Česko prostřednictvím ČEZ získalo už loni. Terminál zajišťuje 3,008 miliardy kubíků plynu ročně, což pokryje více než třetinu české roční spotřeby. Plyn se odsud do Česka dostává potrubní cestou přes Německo. Poloha terminálu ve Stade je o něco výhodnější, neboť vzhledem k dobrému propojení české a německé plynárenské soustavy plyn urazí kratší cestu.

„Podíl v terminálu ve Stade nedaleko Hamburku má navíc výhodu v podobě toho, že dodávaný plyn poteče přes méně hranic, což sníží poplatky za jeho dopravu do Česka,“ uvedl Síkela.

Zatímco terminál v Eemshavenu je plovoucí, ten ve Stade bude stát na pevnině v místech plovoucího terminálu, který je aktuálně ve výstavbě. „Pevninské terminály postupně nahradí ty dočasné plovoucí, a tak jsme od počátku usilovali o získání dlouhodobé kapacity i v některém z připravovaných pevninských terminálů,“ řekl Beneš.

Výhodou pevninských terminálů je také větší kapacita a rychlejší přečerpání a znovuzplynění LNG.

„Terminál je založen na budoucím flexibilním modulárním systému pro přechod na zelenou energii v Evropě. V roce 2027 spustíme bezemisní terminál pro LNG, bioLNG a syntetický zemní plyn a zároveň se připravíme na pozdější růst trhu s amoniakem coby způsobem získávání zeleného vodíku,“ říká Johann Killinger, provozní ředitel a akcionář Hansean Energy Hub.

Terminál ve Stade bude později možné přizpůsobit dovozu a zpracování klimaticky neutrálního amoniaku, ze kterého se bude moct vyrábět zelený vodík (vodík vyrobený za pomoci obnovitelných zdrojů). Česko si bude moct pronájem kapacity prodloužit až na 25 let v souvislosti s využíváním zeleného vodíku.

Zemní plyn bude hrát do budoucna významnou roli v české energetice, zejména pokud jde o postupné nahrazování uhlí. Současné výpočty v příštích letech předpokládají nárůst spotřeby plynu o dvě až čtyři miliardy kubíků ročně. Plyn například přispěje k výrobě tepla a elektřiny, přičemž pomůže s udržováním stability sítě.

Evropa ještě před začátkem války na Ukrajině odebírala většinu plynu potrubní cestou z Ruska, teprve zhruba před rokem začala budovat pobřežní terminály na zkapalněný zemní plyn. Trh s LNG tak byl pro mnohé energetické společnosti novinkou.

Aktuálně jsou tuzemské zásobníky na zemní plyn zcela naplněny. Nezávislost na ruském plynu má vliv také na cenu komodity. Od roku 2022, kdy se cena téměř zdvojnásobila, ceny plynu klesají a podle propočtů se budou nadále snižovat. V příštím roce by měl pokles činit 20 procent.