Česká firma získala v USA patent na léčbu srdce. Je to průlom, věří lékaři

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Nemocné srdce o sobě zpravidla dává vědět dlouho dopředu. Má-li se jednoho dne zastavit, dá se předtím obvykle na EKG naměřit takzvaná fibrilace síní nebo obecně řečeno arytmie.

Když se tato porucha včas zjistí a opraví, nežádoucí zátěž srdce poleví a klesá i hrozba selhání. V Česku tento preventivní, ale ne právě příjemný zákrok podstupuje ročně přes deset tisíc lidí a jejich počet stoupá.

Lékaři z pražské Nemocnice Na Homolce teď odzkoušeli nový, šetrnější a rychlejší zákrok. V hlavní roli je nově vyvinutý nástroj od české firmy BTL, která pro něj už má čtyři patenty v USA a ráda by ho začala prodávat globálně, jak se jí to už v minulosti podařilo s jinými výrobky.

Vývoj trval pět let a podle přednosty kardiologického oddělení z Homolky a spoluautora řešení Petra Neužila jde o průlom, díky kterému jsou Češi napřed v léčbě poruch týkajících se milionů lidí.

Katetr je mechanická pomůcka spletená z jemných ocelových drátů. Zavádí se z třísla cévou přímo dovnitř do srdce, podobně jako když se léčí infarkt. Kardiologové ho sledují přes rentgen, pomocí lanek a bovdenů ho mechanicky ovládají a v srdci s ním opravují, co je potřeba.

Jde o mnohem méně invazivní metodu, než když se hrudník při velké operaci rozřeže skalpelem. Pacienti ani nemusejí být v plné narkóze. Různé druhy katetrů se používají k odstraňování arytmií už dlouho. Nový model je ale jiný jak po konstrukční, tak funkční stránce.

Lidské srdce bije díky tomu, že má v sobě cosi jako přirozený kardiostimulátor generující elektrické impulzy. Přes ně putují do příslušných částí srdečního svalu rytmické pokyny, kdy a jak se stahovat a pumpovat krev.

Někdy však začnou elektrické vzruchy putovat jinudy nebo jinak, než by měly. Nastává cosi jako zkrat, který způsobí arytmie. Zevnitř srdeční síně lze zkraty takzvanou ablací odstranit a pacienta vyléčit – a to právě katetrem. U starších typů se vadná část tkáně pomocí radiofrekvenčních impulzů de facto spálila nebo zmrazovala, aby zdroj rušivého zkratu zmizel.

Od roku 2017 výrobci nástrojů spolu s kardiology zkoušejí jiný zdroj energie odzkoušený v minulosti v onkologii, a sice takzvané pulzní vlny nebo pulzní pole. „Do dvou, tří let se nebude používat nic jiného,“ předpovídá Neužil, který v Česku, ale i v USA díky spolupráci s americkými klinikami a firmami patří k průkopníkům pulzní ablace. Nástroj od BTL vykresluje jako suverénně nejlepší.

„Jde o šetrnější způsob, jak lépe zacílit nemocné místo a neničit tolik zdravé tkáně kolem,“ říká obecně k pulzní technologii šéf vývojářů BTL Tomáš Drbal. Výhoda jeho výrobku je v tom, že po pěti letech ladění je mechanika katetru i jeho elektrický pohon z hlediska praktického využití dál než u konkurence. Podobně jako když po prvních experimentech s elektromobily přišla Tesla a jako nováček všem ostatním utekla.

Každý katetr, včetně starších modelů, je nejdříve složený do tenké, podlouhlé a pružné sondy s průměrem do půl centimetru, aby ho šlo žilou na lanku dostrkat až do srdce. Tam se model od BTL rozbaluje do různých dalších tvarů připomínajících kytičku, balonek nebo disk, aby co nejlépe plnil svou funkci.

„Laicky lze říct, že náš katetr k srdeční stěně lépe přilne a kontakt pro přenos elektrických impulzů je pak lepší,“ vysvětluje Drbal. S ablací postaru má i vlastní zkušenost – radiofrekvenční zákrok v minulosti podstoupila jeho manželka, a i když dopadl úspěšně, průběh popisuje jako nepříjemný zážitek. Navíc na zákrok musela dlouho čekat. V obou ohledech má být novinka přínosem.

Prvních šest pacientů Neužilův tým odbavil v rámci klinické studie začátkem prosince, v pondělí při premiéře pro novináře měl na programu dalších pět. Do jara má být hotové první kolo zkoušek se 40 pacienty, v létě dalších 120. V případě zdárného průběhu by pak měl nástroj dostat medicínskou registraci v EU a USA, v roce 2027 ho chce BTL začít prodávat.

Největší oříšek, proč vývoj trval pět let, byl podle Drbala ve vyladění elektrotechniky ve zdroji ukrytém v bílé, zhruba půl metru vysoké kovové krabici na kolečkách. A pak v simulaci živé tkáně tak, aby šlo působení impulzů vyzkoušet a při certifikaci prokázat, že novou metodu lze v lidském těle bezpečně použít.

I v tom sehrál Neužil zásadní roli díky experimentální laboratoři, kterou už dříve založil spolu s 1. lékařskou fakultou Univerzity Karlovy. Testuje v ní své kardiologické postupy na zvířatech neboli – jak lékaři říkají – biomodelech. Katetr se nejdříve zkoušel na prasatech, lidé přišli na řadu až letos.

BTL je rodinná firma, kterou před 30 lety založil právník a jeden z nejmladších poslanců prvního porevolučního parlamentu Jan Vild. Donedávna na veřejnosti nijak nevystupoval, moc známá nebyla ani jeho firma – byť ve vývoji a prodeji vlastních inovativních produktů patří v Česku ke špičce, což se projevuje i v jejích výsledcích.

Loni vykázala tržby 15,5 miliardy korun a v oficiálním žebříčku největších plátců daní, vydávaném každoročně finanční správou, obsadila dvě místa v první stovce. Dvě nejdůležitější divize firmy BTL Medical Solutions a BTL Healthcare Technologies loni v Česku odvedly dohromady 830 milionů korun, tedy víc než Kaufland nebo Lidl.

V začátcích Vild zabodoval nápadem vrhnout se na vývoj levnější konkurence drahých západních přístrojů používaných pro EKG, elektroléčbu nebo ultrazvuk. Časem přibyla další zdravotnická technika, třeba zkrášlovací laserový přístroj proti celulitidě, který si oblíbila Kim Kardashian. Nebo „antigravitační chodník“ pro fyzioterapii těžce zraněných lidí.

Vlastních patentů má BTL už přes tři stovky. Prodává pod vlastní značkou do 80 zemí světa a má pod sebou 550 vývojářů, kromě základny v Praze ve Vokovicích také v Rakousku, Bulharsku a Indii. Sériovou produkci v BTL nastavují individuálně se subdodavateli podle nároků výrobku, první prototypy katetru se montují de facto ručně na Slovensku.

Vild se jako majitel dál brání publicitě, ale loni překvapil, když se stal majoritním vlastníkem pražské Lucerny. Do dokončení její rekonstrukce dal letos téměř miliardu korun a získal tím většinu ve společném podniku s dosavadní majitelkou budovy Dagmar Havlovou, švagrovou exprezidenta Václava Havla.

Katetr je podle Drbala pro firmu novinkou i v tom, že dosud nevyráběla nic, co by se vpravovalo dovnitř těla. Testování prvních pacientů Na Homolce běží ve spolupráci s newyorskou nemocnicí Mount Sinai a výhodou by mělo být, že výsledky – na rozdíl od vakcín nebo léků – jsou vidět téměř hned a nemusí se na ně roky čekat.

Ač katetr vypadá jako drobná pomůcka, ekonomický potenciál vypadá v případě dosažení všech potřebných registrací slibně. Fibrilace síní ohrožuje po světě miliony lidí a za jeden katetr stávajícího typu zdravotní pojišťovny platí tisíce eur. Nástroj přitom nelze recyklovat, na každého pacienta je potřeba použít nový.

Výzvou podle Drbala bude stimulovat poptávku lékařů, kteří obecně neradi opouštějí své odzkoušené postupy. Další háček může nastat, když podobné řešení dotáhne dřív do konce někdo z velkých západních konkurentů BTL. „Věříme ale, že naše komplexní řešení je a bude z pohledu výsledků nejlepší,“ ujišťuje Drbal.