Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Nenápadný český miliardář Jaromír Tesař se svou firmou Energo-Pro kupuje další vodní elektrárnu v Brazílii. K sedmi menším zdrojům, které koupil loni, teď přidá další o výkonu 350 megawattů.
Tesař podniká v hydroenergetice od 90. let a podle výsledků Energo-Pro se řadí k nejbohatším lidem v zemi. Patří mu přes 50 elektráren v Česku, Bulharsku, Turecku a Gruzii. Nově pořízená Baixo Iguaçu bude ze všech největší.
Přehrada stojí těsně před národním parkem, přes který se pak řeka Iguaçu klikatí dalších více než sto kilometrů ke známým vodopádům na hranici Brazílie, Paraguaye a Argentiny. Hotová je teprve šest let a její stavbu provázela řada kontroverzí kvůli vysídlení tisíců obyvatel a ekologickým dopadům.
Skoro kilometrovou hráz s elektrárnou stavěla španělská energetická skupina Iberdrola s místní firmou Copel. Stavba vyšla na půl miliardy eur. Copel po dokončení převzal v konsorciu většinu a nyní celých sto procent prodává Tesařovi. Kupní cena podle Energo-Pro činí v přepočtu 6,3 miliardy korun včetně skoro dvoumiliardového dluhu.
Baixo Iguaçu loni vyrobila 1,6 TWh proudu, o čtvrtinu víc než celá vltavská kaskáda. Brazílie se tím stane pro Energo-Pro třetím největším trhem po Gruzii a Turecku, kde má víc menších elektráren.
Tesař je v Energo-Pro stoprocentním vlastníkem, firma měla loni podle žebříčku Česká elita hodnotu 53 miliard korun. To stačí na umístění v první desítce nejbohatších Čechů, Tesař však zároveň patří mezi nejméně viditelné podnikatele. Stejně jako zakladatel Alzy Aleš Zavoral nebo Jan Vild z firmy BTL ze zásady nikde nevystupuje a známá není ani jeho podoba.
Výkazy Energo-Pro jsou naopak v plné šíři k dispozici, mimo jiné kvůli povinnostem spojeným s dluhopisy, přes které si firma půjčila na svou expanzi. Podle poslední účetní závěrky za rok 2023 měla firma tržby 32 miliard korun a aktiva 52 miliard. Provozní zisk (EBITDA) dosáhl osmi miliard, počet zaměstnanců dnes činí skoro deset tisíc.
Vodopády na řece Iguaçu, známé třeba z jednoho dílu filmové ságy o Indiana Jonesovi, jsou považovány za největší systém vodopádů na zeměkouli a také za jeden ze sedmi přírodních divů světa. Proti přehrazení řeky se před stavbou ozvalo UNESCO s obavami o dopady na biodiverzitu a druhy ryb, které žijí výhradně v této oblasti.
Zvláštní pozornost si vydobyly ženy z postižených komunit, které proti přehradě protestovaly tkaním barevných vyšívaných textilií, takzvaných „arpiller“. Na nich vyobrazovaly své stížnosti proti vysídlování, vytěžování přírody a bezmoci vůči rozhodovacím procesům.
Ředitel Energo-Pro Jakub Fajfr si novou elektrárnu chválí jako užitečný prvek v rámci diverzifikace skupiny a posilování její odolnosti „vůči hydrologickým, geopolitickým i ekonomickým rizikům“. Pro oblast vodopádů má mít stavba také přínos v garanci minimálního průtoku v suchých obdobích. Výroba proudu odpovídá spotřebě milionu obyvatel Brazílie.
Energo-Pro se profiluje jako dlouhodobý investor. Koupě přehrady se tedy jeví jako analogie s jinými oblastmi developmentu, jako jsou kanceláře nebo byty, kdy se jeden typ firem specializuje na vyřizování povolení a stavbu a jiný na následný provoz. „My jsme nikdy nic neprodali,“ uvedl k filozofii české firmy loni její tehdejší šéf Petr Milev.
Dlouhodobé motivy Energo-Pro vyzdvihuje i v případě Brazílie. Licence na provoz Baixo Iguaçu platí do roku 2049 a odběr většiny proudu je smluvně zafixován až do let 2046–2053. „Prodej elektřiny je zde zajištěn dlouhodobými výkupními smlouvami, které se každoročně upravují o inflaci,“ přibližuje Fajfr.
Tyto smlouvy pokrývají 84 procent výroby, protistranou jsou brazilské distribuční společnosti a společnosti zaobírající se dodávkou elektřiny regulovaným zákazníkům. Zbylých 16 procent se prodává na volném trhu.
