Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Pan Novák se přihlásil k pracovnímu e-mailu. Jako první otevřel nikterak podezřelou zprávu od doručovací společnosti. Když klikl na odkaz, který zpráva obsahovala, zobrazila se mu místo očekávaného webu blokační stránka. Šlo totiž o falešný web, který pouze imitoval stránky doručovací společnosti.
Díky tomu, že jeho firma nechala zabezpečit svou síť softwarem od brněnské firmy Whalebone, odrazil kybernetický útok. Zabránil tak ohrožení dat, finančních prostředků či soukromí firmy i jejích zaměstnanců.
Fiktivní příběh pana Nováka ilustruje fungování takzvaných DNS překladačů, jejichž ochranu společnost Whalebone momentálně dodává unijním institucím a firmám v rámci programu DNS4EU. Tato obrana, zjednodušeně řečeno, automaticky kontroluje, jestli se elektronická zařízení připojují k legitimním stránkám nebo jsou zneužívána k různým škodlivým účelům.
Ještě před třemi lety se o tutéž ochrannou vrstvu internetového připojení starali hlavně technologičtí giganti ze Spojených států jako IBM či Google. Komise hledala evropskou alternativu, která by posílila nezávislost Evropy. Cílem bylo ochránit dalších 100 milionů lidí. Komise vypsala tendr na projekt DNS4EU a ten vyhrálo konsorcium pod vedením Whalebone. Kromě české společnosti jsou v něm například odborníci z ČVUT či belgická společnost Time.lex zaměřená na právo v IT.
Služba má celounijně vyjít zhruba na 350 milionů korun. Firma v tendru zvítězila na začátku roku 2023 a v září 2024 už přes DNS4EU chrání zhruba milion lidí.
„Na začátku se Komise vyděsila, když jí došlo, že služby na úrovni DNS nejsou poskytovány z Evropy, a kdyby došlo například k nějakému geopolitickému problému, výpadku internetu a tak dále, tak by jejich případná nedostupnost mohla představovat problém pro celou Unii,“ vysvětluje pro Byznys SZ technický ředitel společnosti Whalebone Robert Šefr.
Kompletní naplnění cíle, k němuž se konsorcium s českou IT společností v čele zavázalo, potrvá roky. Vše je podle Šefra na dobré cestě, protože se firma hned na začátku rozhodla zaměřit se především na ochranu veřejných institucí Evropy. Právě to podle něj mohlo rozhodnout o českém úspěchu.
„Touto cestou máme mnohem větší šanci pokrýt vytyčenou metu. Když naši ochranu přijme například nějaký německý úřad, zajistíme tak ochranu pro tisíce zařízení najednou. To je mnohem efektivnější než soustředit se na každého koncového uživatele zvlášť. K běžným lidem se chceme dostat přes telekomunikační operátory kupující náš software,“ vysvětluje Šefr.
Smlouva s O2
O tom, že Whalebone nezapomíná ani na koncové uživatele, svědčí také poslední zveřejněný obchod firmy s německým operátorem O2 Telefónica Germany. Ten má přes 45 milionů uživatelů.
Německá sekce jednoho z největších globálních operátorů koupila od Whalebonu software, který pod vlastní značkou nyní nabízí lidem majícím smlouvu s O2. Z každého klienta, který si ochranu u operátora zakoupí, plyne Whalebonu provize. Tím pádem může výnos z obchodu pro brněnskou společnost výhledově činit až sto milionů korun ročně.
„Nyní přijde fáze, kdy začnou nabízet náš software zákazníkům. Jde o citlivou záležitost. Oblast zabezpečení má z podstaty věci přísná kritéria. A zodpovědnost za ně nese de facto O2, protože náš produkt prodávají pod svou značkou,“ popisuje Šefr.
Obchod s německým operátorem považuje Šefr za milník, nejde však o jediného velkého klienta. Celkově chrání software Whalebone skrze další telekomunikační společnosti na světě desítky milionů lidí. „Přesná čísla nezveřejňujeme. Mimo jiné proto, že počet ochráněných uživatelů roste každým dnem. Takže jakýkoliv údaj, který bychom zveřejnili, bude velmi brzy neaktuální, protože reálný počet uživatelů v mezičase stoupne,“ říká.
Jejich cílem je dostat se až k jedné miliardě chráněných zařízení. V polovině cesty by podle dosavadních ukazatelů měli být do roku 2027. Rostou také tržby společnosti. V roce 2023 dosáhly na 130 milionů korun a letos se podle dosavadních ukazatelů vyšplhá na dvojnásobek. Podle obchodního rejstříku Whalebone kontinuálně roste posledních šest let.
Růst se odrazil i v jejím zařazení mezi 500 nejrychleji rostoucích technologických firem v Evropě, jak vyplývá ze zprávy Deloitte. Žebříček Sifted od Financial Times zařadil Whalebone zase mezi 30 nejrychleji rostoucích start-upů ve střední Evropě.
Konkurenci má Whalebone v odvětví kybernetického zabezpečení pro telekomy především v americké firmě Akamai či izraelském Allotu. V zabezpečení ostatních korporátních sítí konkurují Whalebone například Cisco a Fortinet rovněž z USA.
