Češi sice Ukrajince vítají, ale pomáhat nechtějí dlouho

Nadpoloviční většina Čechů je vůči Ukrajincům velmi otevřená: téměř šestina lidí je ráda, že u nás žijí, a čtyři z deseti by je dokonce brali i za kolegy v práci. Vyplývá to z dat, která pro personální společnost Předvýběr v polovině března sesbírala agentura Data Collect. Do průzkumu se zapojilo pomocí online panelu 500 lidí starších 18 let.

„Pozitivní vnímání je důležité i pro zaměstnavatele, protože na trhu práce dlouhodobě chybí stovky tisíc zaměstnanců. Firmy doufají, že současný příval uprchlíků jim částečně pomůže,“ říká František Boudný, ředitel Předvýběru.

Na druhou stranu čtvrtina respondentů nemá z příchodu uprchlíků radost: osmnáct procent jich nemá dobrý postoj k Ukrajincům, ale chápe, že jim nyní musíme pomoct, necelých šest procent tvrdí, že jejich postoj je z principu negativní, protože s východními sousedy mají špatnou zkušenost. Každý pátý dotázaný nedokázal na otázku odpovědět.

Příznivý postoj Čechů k Ukrajincům dokládá také odpověď na otázku, jak dobře pracují. Třetina lidí je přesvědčena o tom, že Ukrajinci pracují stejně dobře jako Češi, a 35 procent si dokonce myslí, že jsou pracovitější a snaživější. Jen jedenáct procent dotázaných tvrdí, že odvádějí horší práci, a každá pátý člověk na to nemá názor.

Češi jsou vůči Ukrajincům podle firemního sociologa Vojtěcha Bednáře příznivě naladěni jednak proto, že s nimi máme zkušenosti, chápeme jejich situaci a jsou nám také kulturně blízcí.“ Jsou to Evropané, vycházejí z křesťanské kultury i morálky a také jejich základní návyky a prvky chování jsou nám podobnější než nejen u lidí z Blízkého východu, ale i třeba části pracovníků z Balkánu,“ shrnuje Bednář.

Dobré je však podle něj rozlišovat mezi Ukrajinci ze západní části Ukrajiny (na západ od Dněpru), kteří jsou nám podobnější než lidé z východní části, kteří jsou naopak kulturně blíže Rusům. „Nestačí proto, že máme Ukrajince, je potřeba vědět, odkud přesně jsou, a počítat s možnými rozdíly,“ upozorňuje firemní sociolog.

Ukrajinci ze západu se podle něj budou například snadněji učit češtinu a u obyvatel východnějších částí je potřeba počítat s poněkud odlišnými vzorci chování.

Dobré zkušenosti s Ukrajinci potvrzují i české firmy. „S lidmi z Ukrajiny máme v drtivé většině případů velmi dobré zkušenosti. Jsou schopni se velmi rychle zorientovat a začlenit se do našich týmů. Jsou pracovití a práce si váží. Interně dokážou růst, a co je velmi důležité, neustále na sobě pracují a doplňují si kvalifikaci. Zapojují se do řešení problémů, jsou aktivní a vzájemně si s kolegy vycházejí vstříc,“ popisuje Pavla Hobíková, mluvčí internetového tržiště Mall.cz.

Není podle ní výjimkou, že se tito zaměstnanci po čase přesunou například z pozice skladníka na koordinátora směn. Pracovitost Ukrajinců si pochvaluje také Lucie Zelená, jednatelka stavební firmy z Vysočiny START Zelený, která zaměstnává zhruba 20 mužů z Ukrajiny už několik let.

„Jejich pracovitost je minimálně tak dobrá jako u Čechů. Jsou velice flexibilní a ochotní pracovat i o víkendu. Nyní jsme zaměstnali i jejich manželky a i s těmi jsme spokojeni. V prvním kroku jsme jim dali na práci úklidy našich prodejen, kanceláří a ostatních objektů a musíme říct, že je to jako nové. Dělají to s neskutečným nasazením a zájmem a to je z nich hodně vysokoškolsky vzděláno, a ani přesto prací uklízečky nepohrdají, ačkoliv dřív pracovaly v profesích, jako je optička, učitelka, zdravotní sestra nebo účetní,“ oceňuje jednatelka.

Máme však Ukrajince zaměstnávat jen na málo kvalifikovaná místa, která potřebujeme zaplnit, nebo jim máme otevřít celý pracovní trh úměrně k jejich kvalifikaci a schopnostem?

Tři čtvrtiny Čechů si myslí, že uprchlíky máme přijímat do jakékoli práce, podle necelé pětiny dotazovaných bychom je měli přijímat jenom do profesí, které potřebujeme (sestřičky, pečovatelky, pokladní či uklízečky), a jen málo přes dvě procenta lidí považuje za vhodné přijímat je do profesí s vyšší přidanou hodnotou, jako jsou IT odborníci, vědci, učitelé nebo lékaři. Skoro pět procent respondentů je proti zaměstnávání Ukrajinců.

Naučit se češtinu pro uplatnění v zemi považuje za nutné přes 60 procent dotázaných. Třetina to nepovažuje za tak důležité a pět procent by jazyk vůbec neřešilo.

Co se týče speciální pomoci Ukrajincům spočívající například v ubytování pro nově příchozí pracovníky a jejich rodiny, dočasně vyšších mzdách či bonusech nebo kurzech češtiny zadarmo, tomu Češi nakloněni nejsou. S dočasným zvýhodněním souhlasí jen čtvrtina obyvatel a zbylé tři čtvrtiny si naopak myslí, že uprchlíci by neměli být ani dočasně zvýhodňováni před českými občany.

Když už se bude Ukrajincům pomáhat, má tato pomoc podle Čechů být jen krátkodobá v rámci několika měsíců. To si myslí více něž 60 procent Čechů. Čtvrtina souhlasí s jedním až dvěma roky a skoro osm procent je pro neomezeně dlouho trvající pomoc. Jen šest procent je naopak proti jakémukoli pomáhání uprchlíkům.

Náklady na dlouhodobé ubytování ukrajinských rodin má platit především stát (48 %) a charitativní organizace (26 %). Pětina dotázaných tuto roli přisuzuje zaměstnavatelům a každý dvacátý krajům.

Podle sociologa Bednáře je zajímavé, jak je hranice tolerance Čechů vůči Ukrajincům poměrně jednoznačně zastropovaná na „pár měsíců“. „To ukazuje, že náklady na podporu jsou z pohledu většiny přípustné krátkodobě, a za mne jednoznačně potvrzuje taktiku firem při adaptaci, která je postavena na tom, srovnat Ukrajincům podmínky, naučit je česky a přestat o nich jakkoli uvažovat jako o cizincích,“ radí Bednář.

K rychlému začlenění Ukrajinců je podle něj dobré dodržet několik základních rad. Pomoci jim naučit se dorozumět česky, nabídnout pomoc jejich dětem, vybrat si ve skupinách Ukrajinců ty nejaktivnější členy, kteří se stanou jejich předáky (vedoucími) a budou komunikovat jejich potřeby organizovaně dál, a zadat jim jednoznačné úkoly a zkontrolovat si, že jim noví zaměstnanci porozuměli.

Důležité je podle něj také řešit konflikty, které na pracovišti vzniknou. Okamžitě je podle Bednáře nutné trestat alkoholové přestupky. Pokud se u zaměstnanců objeví problémy s disciplínou, zejména nesvědomitost, nedůslednost, nedodržování pracovní doby a podobně, je potřeba je řešit také, aby se z nich nestal nešvar.

„Dříve, než toto chování začneme trestat, je ale potřeba si ověřit, že zaměstnanci skutečně rozumí pravidlům, která mohou být pro ně v oblasti bezpečnosti a zdravotních a hygienických témat přísnější, než na jaké jsou zvyklí,“ upozorňuje sociolog.

Nicméně jakýkoli problém s Ukrajinci je podle něj řešitelný, pokud ho firmy nenechají přerůst z jednotlivce na celý tým.