Češi si za mzdu koupí opět míň. Ale jinak bude lépe

Česká ekonomika bude letos v průměru celého roku stagnovat. V první polovině jí sice ještě hrozí mělká recese, ale v té druhé by už měla posilovat.

V rámci České bankovní asociace (ČBA) se na tom shoduje devět tuzemských bank (Banka Creditas, ČSOB, Moneta Money Bank, Raiffeisenbank, Česká spořitelna, J&T Banka, UniCredit Bank, Citibank, Komerční banka).

„Zahraniční vyhlídky se zkraje roku mírně zlepšily a některá rizika spojená například s cenami energií se zdají být dočasně pro ekonomickou aktivitu méně nepříznivá. Celá řada rizik pro globální ekonomiku však přetrvává, což je dáno pokračujícím válečným konfliktem na Ukrajině. Mimoto i citelný propad průmyslové výroby v Německu závěrem minulého roku připomněl, že obavy z recese našeho hlavního obchodního partnera jsou stále namístě,“ říká k tomu Jakub Seidler, hlavní ekonom České bankovní asociace.

Za celý rok česká ekonomika podle bank meziročně stoupne jen o 0,1 procenta. „Z meziročního pohledu bude dynamika HDP (hrubého domácího produktu) v první polovině letošního roku záporná a k růstu se vrátí až v posledním čtvrtletí. V příštím roce by pak měla tuzemská ekonomika růst o necelá tři procenta,“ konstatuje v prognóze ČBA.

Hospodářství podle ní zatím ukazuje nad očekávání dobrou odolnost vůči negativním vlivům, které přinesla energetická krize a válka na Ukrajině. I přesto se dosažení předpandemické úrovně HDP kvůli poklesu ekonomiky posunulo až na poslední čtvrtletí letošního roku, zatímco většina evropských zemí již této úrovně dosáhla.

Struktura letošního růstu předpokládá podle hlavních ekonomů bank citelné zpomalení spotřeby domácností. Poslední údaje o vývoji maloobchodních tržeb ukázaly, že Češi šetří více než ostatní Evropané, a to i na potravinách.

Řada domácností tak zaznamená i letos pokles disponibilních příjmů, a to hlavně kvůli tomu, že navzdory poklesu cen energií na světových trzích bude ještě řada domácností letos čelit po ukončení fixací vyšším cenám elektřiny, než tomu bylo v loňském roce.

Spotřeba domácností tak letos dle nové prognózy propadne o více než dvě procenta, ačkoli část negativního vlivu bude mírnit valorizace důchodů a silnější růst mezd. Domácí poptávka tak bude letos vývoj ekonomiky brzdit.

Nejistota bude také citelně doléhat na investiční aktivitu firem, zde však může situaci podpořit čerpání evropských fondů v rámci konce programového období 2014–2020, které se musí dočerpat během letošního roku. Naopak propad investic do bydlení následkem útlumu na hypotečním trhu bude podle bank investice brzdit.

Zahraniční obchod by měl k růstu přispět pozitivně i přes problémy německé výroby a problémy v dodavatelských vztazích, které vedly k oznámeným výpadkům v produkci tuzemských automobilek zkraje letošního roku.

„Náznaky zlepšení výkonu české ekonomiky přicházejí celkově hlavně ze zahraničí, zatímco spotřebu domácností navzdory stále nízké nezaměstnanosti budou dál tížit rostoucí životní náklady včetně účtů za energie,“ podotýká k tomu hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Pracovní trh bude nadále odolný a míra nezaměstnanosti bude stále velmi nízká. Letos se sice mírně zvedne na čtyři procenta, v příštím roce ale opět klesne pod tuto hranici. Za loňský rok přitom dosáhla nejnižší úrovně v EU na úrovni 3,4 procenta.

Zaměstnavatelé si tak podle bank navzdory ekonomickým potížím chtějí pracovní sílu udržet, jelikož jim zkušenosti z minula ukázaly, jak obtížné je vhodné pracovníky opět získat.

Průměrné mzdy by měly v letošním roce růst podle prognózy o necelých osm procent. „Rozptyl odhadů však stejně jako v předchozí prognóze zůstává výrazný a pohybuje se od šesti do deseti procent. Růst mezd může nakonec zesílit díky činnosti odborů i tlaku na růst mezd ve veřejném sektoru.

Inflace bude letos stále vysoká a za celý rok přesáhne hranici deseti procent. Její výši meziročně navýšilo proti listopadovému odhadu ČBA i to, že meziroční cenovou hladinu ke konci roku snížil úsporný tarif, který snížil základ pro výpočet dalšího roku.

Na konci letošního roku se však začne snižovat a podle nového odhadu by se měla pohybovat kolem osmi procent. V příštím roce by pak podle bankovních analytiků měla klesnout ke třem procentům a ke konci roku 2024 by se měla přiblížit hranici dvouprocentního cíle ČNB.

Růst mezd by měl v roce 2023 podle ČBA dosáhnout necelých osmi procent, takže vzhledem k vyšší inflaci bude pokles reálných mezd pokračovat i letos, ačkoliv bude oproti minulému roku podstatně mírnější.

Úrokové sazby České národní banky (ČNB) začnou podle expertů klesat, na konci letošního roku vidí prognóza základní sazbu na šesti procentech, koncem příštího roku pak na 3,5 procenta.

„Bankovní ekonomové jsou zajedno, že ČNB začne s uvolňováním měnové politiky ještě letos. Těžiště očekávaného snižování sazeb ale přesouvají do roku 2024,“ říká k tomu Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit Bank.

Kurz koruny je pro letošní i příští rok očekáván nad hranicí 24 korun, tedy výše, než kam se dostal zkraje letošního roku.

Posilování koruny je podle ČBA způsobeno kombinací faktorů, od optimističtější nálady na finančních trzích po nadále atraktivní úrokový diferenciál, který zesiluje i proklamace ČNB, že korunu nenechá citelněji oslabit.

„Výrazný deficit platební bilance však bude pro korunu představovat méně pozitivní faktor, stejně tak případné opětovné zvýšení cen energií na trzích v druhé polovině roku. I přes konsenzus na úrovni kolem 24,2 koruny za euro zůstává rozptyl odhadů značný a pohybuje se od 23 do 25 korun za euro, a to jak pro letošní, tak příští rok,“ vysvětluje Česká bankovní asociace.

Deficit hospodaření státu dosáhne letos podle prognózy 4,1 procenta HDP, v příštím roce pak klesne vůči HDP na tři procenta.

Ačkoli se tak deficity budou v obou letech pohybovat ve stovkách miliard korun, zadlužení státu se bude zvyšovat relativně mírně, za čímž stojí i vysoká inflace zvyšující nominální růst HDP.

„Tuzemská ekonomika však čelí citelné fiskální nerovnováze, jejíž zmírnění bude vyžadovat změny jak na příjmové, tak výdajové stránce rozpočtu. Vzhledem k politickému cyklu je patrně letošní rok ten poslední, kdy bude moci současná vláda takové reformy uskutečnit,“ předpokládá ČBA, která se změnami počítá a jejich dopad už promítá do nižší prognózy růstu deficitu v roce 2024.

Hypoteční trh loni citelně oslabil (během roku o 60 % a v závěru o 80 %), poklesne však patrně i letos, odhadují ekonomové sdružení v ČBA.

„Kombinace faktorů za utlumenou hypoteční aktivitou se ani začátkem letošního roku významněji nemění, hypoteční trh tak velmi pravděpodobně výraznější oživení nečeká a vzhledem k silné první polovině loňského roku bude pokračovat jeho meziroční pokles,“ odhadují ekonomové.

Dynamika růstu úvěrů bude podle nich stejně jako loni ovlivněna nejistou ekonomickou situací a prostředím vysokých úrokových sazeb. Naopak růst vkladů poroste, i když pomalejším tempem než dosud, dodává ČBA.