Češi si dělají zásoby na zimu. Sbírají, co je k mání, i levné „odpadky“

Češi se snaží využít vše, co mohou získat ve svém okolí zadarmo, či levněji než v obchodech. Kdo má zahradu, začal už na jaře předělávat trávníky na záhony se zeleninou nebo sbírat a zpracovávat plodiny v lese a nyní je sklízí, zamrazuje či zavařuje.

„Manžel letos rozšířil záhony na zahrádce, vozí tam i kompost z chalupy. Máme tak vlastní dýně, česnek, rajčata, papriky a mnoho ovoce. Z chalupy si vozíme i černé jeřabiny, nechávám je uschnout a jíme je s chlebem, nebo z nich dělám likéry. Je to velmi jednoduché, dobré a plné vitamínů. Vše je nyní drahé, takže si tím trochu vypomáháme,“ říká Helena K. z Prahy, i když peníze nejsou podle ní ta hlavní motivace, proč to s mužem dělají.

Podle předsedy Českého zahrádkářského svazu (ČZS) počet lidí, kteří se snaží předělat okrasné zahrady či trávník na užitkové plochy, roste.

„Zahrádkaření není žádné atomové inženýrství, takže každý, kdo o to má špetku zájmu, se do toho pouští a tato aktivita nyní ještě víc roste. Jeden truhlík na balkoně s bylinkami nikoho ekonomicky nevytrhne, ale třeba taková plocha o 350 až 400 metrech čtverečních – na ní se už dá vypěstovat větší množství zeleniny a ovoce, než je jedna rodina schopna spotřebovat. A pak se o to zahrádkáři dělí s rodinou, nebo část úrody vymění se sousedy třeba za králíka, nebo mohou přebytky prodat na trhu,“ popisuje dění v komunitě Stanislav Kozlík.

Nejčastěji lidé podle něj pěstují ředkvičky, rajčata, papriky, kořenovou zeleninu, kedlubny, saláty a bylinky a z ovoce sázejí rybízové, malinové nebo ostružinové keře a kanadské borůvky. Z ovocných stromů sázejí zahrádkáři podle Kozlíka nejčastěji jabloně, meruňky, broskve či nektarinky, ale i vinnou révu a pouští se i do pěstování melounů či kiwi, a to i díky změně klimatu, která dovoluje sázet řadu rostlin do vyšších zeměpisných poloh než v minulosti.

„Sledujeme změnu chování zákazníků. Chtějí si pěstovat vlastní zeleninu a ovoce a své zahrady si přeměňují na užitkové,“ potvrzuje pěstitelskou náladu u Čechů Jan Libánský ze společnosti Hecht, která se specializuje na prodej věcí na zahradu.

Do lesa vyráží letos kvůli úsporám častěji například Hana Poláková. „Milujeme houby, letos jich až donedávna moc nebylo, zato teď si to vynahrazujeme. Normálně by nám je stačilo nasbírat na smaženici a řízky, ale letos je sušíme, abychom je v zimě měli do polévek nebo omáček, a část i zamrazujeme. V létě jsem do mrazáku uložila i několik boxů s malinami, které rostly hojně v lese. V zimě si je uděláme horké se zmrzlinou,“ říká žena ze severu Čech.

Houby patří podle čerstvých dat Ministerstva zemědělství k nejoblíbenějším plodinám, které Češi sbírají. Ze zprávy o stavu lesa za rok 2021 vyplývá, že loni jich houbaři nasbírali téměř 20 tisíc tun a v peněžním vyjádření tak „ušetřili“ téměř 2,9 miliardy korun. Na druhém místě se umístily borůvky a na dalších maliny a ostružiny. Celkově loni lidé v lese nasbírali 35,2 tisíce tun lesních plodů v odhadované hodnotě 5,6 miliardy korun. Počet návštěv lesa na jednoho obyvatele se sice loni mírně snížil oproti mimořádnému covidovému roku 2020, ale byl výrazně více než o polovinu vyšší než před covidem.

Návštěvnost lesa podle shromážděných údajů velice mírně poklesla oproti zcela výjimečnému roku 2020 a dosáhla 34,47 návštěvy lesa na obyvatele a 148,29 návštěvy na hektar lesa. Návštěvnost lesa je výrazně místně diferencována, což souvisí s dostupností z velkých sídel, rekreační přitažlivostí a vybaveností, lesnatostí i s výskytem lesních plodin. Návštěvnost lesů ve Středočeském kraji je v průměru výrazně vyšší oproti ostatním krajům, což je ovlivněno návštěvami lesa obyvateli Prahy.

Češi se však snaží využít i další možnosti, které mají ve svém okolí k přípravám levných zásob k dispozici. „Mám briketovací lis, kterým zpracovávám odpad vznikající při zpracování dřeva. Lidé si ke mně pro brikety chodí už řadu let, ale nyní jich je tolik, že nemohu uspokojit poptávku. Stále někdo volá, někdy i tři lidé za den. Berou si také odkorky, tedy odřezky zbylé po nařezání trámu a prken na katru, a to nikdy nedělali. Kupují prostě vše, co jde spálit,“ říká Milan Roušar z Truhlářství Roušar.

Že je o jeho brikety z truhlárny zájem, není divu. Na internetu se ceny pohybují od deseti do dvaceti korun za kilogram dřevěných briket podle velikosti balení, Roušar však kilo prodává za pětikorunu. „Mohu si dovolit mít nižší cenu, protože pracuji s vysušeným dřevem, kdybych ho musel sušit v sušičce, tak to bude dražší,“ vysvětluje truhlář z Jedlové u Svitav. Kvůli drahým energiím však i on bude muset cenu brzy o pár korun zvýšit.

Roušar vidí snahu šetřit, kde se dá, také přímo doma u svých zákazníků. „Svěřují se mi, že chodí častěji na samosběr zeleniny a brambor a že se k nim přidávají třeba i jejich příbuzní z měst, což nikdy nedělali. V okolí je také vidět, že se lidé snaží si něco k jídlu připěstovat na zahradách a ušetřit, kde se dá,“ dodává truhlář.

Sbírání plodin na poli svépomocí využívá jako výhodný způsob zásobování například Drahomíra Hochová. „Máme dobrý sklep, takže brambory tam vydrží až do příštího léta. Ve čtyřech přijdeme na pole, řekneme si o sedm metráků, dostaneme 14 pytlů, před námi to vyorají a za chvíli to máme sebrané. Pytle necháme na poli a oni nám je přivezou k autu. Je to pro mě mnohem jednodušší a levnější než chodit do obchodu,“ pochvaluje si Hochová přístup Zemědělského družstva Telecí na Vysočině. Místní podle ní nyní chodí sbírat úrodu na pole častěji než v minulosti.

Zájem o samosběr podle Statku Malejov skutečně významně roste. „Letos to byl ohromný záběr, asi dvojnásobně víc než před covidem. Nejvíc lidé chodili na jahody a okurky, a to nejenom místní, ale občas jsme viděli lidi přijíždějící až z absurdních dálek, jako jsou Letovice, či dokonce Liberec,“ říká Martin Pilař, majitel statku z Ústí nad Orlicí.

Samosběrači se podle něj také častěji na pole vraceli. Začali například na jahodách, které sbírali pro sebe, pak se vrátili ještě nasbírat pro rodinu a pak přišli na okurky a později třeba na cibuli. „Zájem roste díky souhře několik faktorů. Zaprvé to zde mají lidé zhruba o polovinu levnější než v obchodech, zadruhé mají zeleninu čerstvou a šetrněji pěstovanou a za třetí to je pro ně společenská událost a zážitek,“ domnívá se Pilař.

Že je nyní pro Čechy atraktivnější získávat levné plody samosběrem, si všimli také sadaři na Moravě, kteří se rozhodli lidem příští týden otevřít své sady pro sběr jablek, kterých se letos urodilo nadmíru. Lidé si mohou nabídku míst nalézt na webu Ovocnářské unie. „Ti, kteří mají i jiné ovoce ke sklizni, například hrušky či pozdní švestky, tak mohou nabízet k samosběru i toto ovoce,“ řekla ČTK tajemnice Ovocnářské unie Moravy a Slezska Zdeňka Klemšová.

Sadaři tak letos „zabijí tři mouchy jednou ranou“. Pomohou lidem pořídit si levnější ovoce, ušetří za brigádníky potřebné ke sklizni a zároveň ušetří náklady na skladování velkých prostor. Cena za udržování nízkých teplot jim letos totiž kvůli vysokým cenám energií výrazně vyskočí. Snaha lidí šetřit tak pomůže i jim.