Mráz zvýšil spotřebu energií k vytápění. Češi přesto šetří

Topná sezona už se naplno rozjela. Letošní listopad byl totiž chladnější než v posledních pěti letech. I minulý rok byl tento měsíc teplejší než letos, což je vidět i na využívání energií k vytápění.

Podle dat společnosti Amper Mateo spotřeba plynu v listopadu se meziročně příliš nezměnila, meziročně klesla o 232 GWh. „Spotřeba plynu byla meziročně na prakticky totožných číslech, a to i po očištění o vliv počasí. Tedy nedošlo od minulého roku k žádným dodatečným úsporám. Naopak oproti dlouhodobým hodnotám (2017–2021) klesla spotřeba plynu o 20 procent, a to i po očištění o vliv počasí,“ říká analytik společnosti Amper Meteo Kamil Rajdl.

Úspory jsou zřejmé z měsíčních vyjádření již od počátku loňského roku, kdy každý měsíc byla spotřeba nižší než v předchozích letech – a to včetně předkrizového roku 2019.

„Pozitivní je, že dlouhodobé úspory jsou stále vysoké, čemuž mohl napomoci přechod na jiné technologie či komplexní úspory v rámci průmyslu nebo i domácností,“ dodává analytik.

Každý rok lze z dat vysledovat nástup topné sezony spojený s poklesem teplot – dochází k němu v říjnu, kdy křivka spotřeby prudce stoupá. Vliv ale má také to, že loňský říjen a listopad patřily podle meteorologů k těm teplejším, takže křivka se začátkem sezony „nezdivočela“ jako v předchozích letech. Jak v prosinci 2022, tak v zimě a na jaře roku 2023 Češi úsporný režim udrželi.

Počasí se projevilo i v měsíční spotřebě elektrické energie, do které se stejně jako u plynu promítá to, že lidé a firmy začínají zapínat topení. I přesto jsou energetické úspory z dat patrné.

„Vliv výroby elektřiny z FVE v listopadu již dosti klesal, a to i díky méně příznivému počasí. Meziročně klesla spotřeba elektřiny o 5,8 procenta a po očištění o vliv počasí činí úspory 6,4 procenta,“ komentuje Rajdl.

Z dlouhodobého hlediska byl pokles spotřeby ještě vyšší. „Oproti dlouhodobým hodnotám byly úspory ve spotřebě elektřiny rekordní, a to 10,6 procenta,“ říká Rajdl.

V roce 2022 úspory elektřiny celkově dosahovaly 2,7 procenta, po očištění o vliv počasí činily 1,9 procenta.

Zaplněnost plynových zásobníků podle údajů, které má k dispozici Ministerstvo průmyslu a obchodu, k neděli 29. října 2023 odpovídala 3464,2 milionu metrů krychlových plynu. Vzhledem k celkové kapacitě tuzemských zásobníků – 3457 milionů metrů krychlových – byly tedy naplněny na více než 100 procent.

„Při srovnání celkové kapacity českých zásobníků ve výši 37,929 TWh a množství energie v uskladněném plynu k 31. říjnu ve výši 37,681 TWh můžeme konstatovat, že zásobníky jsou naplněny z 99,34 procenta,“ vysvětluje Michal Kocůrek, řídící konzultant EGÚ Brno. Pro zjednodušené znázornění se však používají objemové jednotky.

Stejně to funguje i v ostatních státech. „V EU se aktuálně stav zásob v Portugalsku pohybuje na úrovni 107 procent, v Rumunsku 103 procent a ve Španělsku 100 procent maximální kapacity,“ dodává Kocůrek.

Tuzemské zásoby se od předchozího týdne zvýšily o 19,9 milionu kubíků. Během topné sezony se každý týden ze zásob plynu značné množství odčerpává.

Od začátku roku 2023 se už zásobníky neplní ruským plynem. V dřívějších měsících přitékala surovina z Ruska v malých objemech přes Slovensko a Ukrajinu. V lednu, únoru a březnu 2023 ale byly tyto přítoky na nule. Aktuálně do tuzemska přitéká plyn z Norska a také především americký LNG z Belgie a Nizozemska.

Loni touto dobou bylo uskladněno 3300,7 milionu metrů krychlových plynu, což je 95,4 procenta kapacity zásobníků. Ještě mnohem prázdnější byly v roce 2021, kdy v nich bylo 2813,2 milionu kubíků plynu (naplněnost na 81,3 procenta).

Analytici tehdy obvinili Moskvu z manipulace s cenami plynu i tím, že si pronajala kapacity, které pak záměrně nevyužila. Nyní jsou zásoby vyšší než v předchozích čtyřech letech, a to navzdory poškození plynovodu Nord Stream 1.

U elektřiny pracuje Amper Meteo s daty zveřejňovanými Českou elektroenergetickou přenosovou soustavou (ČEPS).

Údaje o spotřebě plynu společnost čerpá z dat firmy Net4Gas, která zajišťuje přepravu zemního plynu. Jde o spotřebu, která projde trubkami provozovanými pouze Net4Gas, takže data nepokrývají celkovou tuzemskou spotřebu – proto je oproti celkovému spotřebovanému plynu patrná odchylka zhruba tři procenta.

Starší data jsou o tuto odchylku přesnější a pocházejí od Energetického regulačního úřadu. Spotřeba plynu zahrnuje i množství, které čerpá plynová elektrárna Počerady.

Veškerá data jsou očištěná o vliv počasí, což znamená, že jsou přepočítaná na dlouhodobý průměr počasí, především teplot, u elektřiny se zohledňuje i sluneční záření. Každý den se očišťuje samostatně, v případě týdnů a měsíců se očištěné údaje sčítají.

Údaje ohledně spotřeby plynu jsou primárně uvedeny v gigawatthodinách (GWh), ale lze je převést na metry krychlové – 1 GWh = 0,09478673 milionu metrů krychlových. Tento převod však podle Amper Meteo není zcela přesný, neboť kubík může obsahovat za různých podmínek různé množství energie, ale odchylka je zanedbatelná.