Češi opět začínají utrácet za kvalitní potraviny, hlásí Coop

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Po slabším předchozím roce se přes dva tisíce prodejen Skupiny Coop loni vrátilo do tempa. Konsolidovaný obrat vzrostl na 35,21 miliardy korun, tedy o 5,1 procenta. Inflace v potravinách a nealkoholických nápojích byla více než dvojnásobná, podle Českého statistického úřadu dosáhla 11,5 procenta.

„Pomohlo nám převzetí několika desítek prodejen Enapo a také nárůst tržeb automatických prodejen 24/7. Na druhé straně byla vysoká inflace a rostly náklady včetně mezd,“ ohlíží se marketingový ředitel skupiny Lukáš Němčík.

Letos se podle něj pozitivně otáčí situace ve spotřebitelské poptávce. Po vlažném začátku roku začíná opět růst zájem o dražší položky. „Loni se ještě lidé soustředili na levné položky, slevy, velká balení… Teď se trochu situace začíná vracet k tomu, že si opět dopřejí standardně dražší regionální značku a dívají se po kvalitě,“ líčí mluvčí.

Minulý rok byl výjimečný mimo jiné v tom, že se družstevní síti podařilo zrekonstruovat velké množství prodejen. Coop mluví o „vyšších desítkách“ modernizovaných obchodů. Kromě nich rostou nové automatické prodejny, kam zákazníci vstupují prostřednictvím bankovní identity.

Formátu nonstop prodejen, které se mimo pracovní dobu obejdou bez lidí, se podle Němčíka ekonomicky daří. Coop jich má momentálně už 55, přičemž 50 z nich je rentabilních a hlásí v průměru o deset procent obratu víc oproti minulosti.

Prodejny 24/7 skupina staví také ve spolupráci s obcemi a čerpá na ně dotace z programu MPO Obchůdek 2021+. Zároveň se však podle šéfa marketingu prohloubila spolupráce se samosprávami ve zřizování klasického formátu prodejen s obsluhou, kdy se obec podílí na nákladech, jako je nájemné.

Další inovace probíhají v oblasti back office a běžný zákazník je nevidí. „Věnujeme se využívání umělé inteligence, například v systémech pro řízení zásob. Tato oblast v porovnání s loňským rokem neskutečně roste,“ líčí.

Všimnout si však zákazník mohl zavádění digitálních cenovek v automatických prodejnách, které jednoduše umožňují ručně z kanceláře nebo rovnou počítačovým algoritmem měnit ceny v rámci dne či noci. Například zlevnit večer pečivo, nebo naopak zdražit zboží, které dochází.

Nárůstem obratu Coop zaostává za zahraniční nadnárodní konkurencí, kde se nárůst obratu mnohdy předloni přibližoval k deseti procentům.

„Nadnárodní řetězce rostou rychleji než my, ale u nás to není o rychlém růst a poklesu. Naopak my dlouhodobě nemáme takové výkyvy a v této stabilitě je naše výhoda,“ vyjádřil se Lukáš Němčík.

Coop se snaží odlišovat například širší nabídkou domácích produktů. České potraviny tvoří v portfoliu přibližně 80 procent. Čelí však zároveň stejným trendům jako zahraniční rivalové.

„Slevy jsou dlouhodobě mor. Je to stále nekončící vlna, která se na nás valí jako na všechny ostatní. Snažíme se snižovat množství promocí, ale je to problém. Chceme jít spíš cestou trvale udržitelných cen,“ přiblížil Němčík.

Další cestou, jak udržet pod kontrolou inflaci, je navyšování podílu privátních značek. Momentálně tvoří asi pětinu sortimentu. „Tady nemůžeme cenou konkurovat Lidlu, který vyrábí v jiných objemech, naopak cílíme spíš na kvalitu. Prémiové značky vyrábíme dohromady pro Slovensko i Maďarsko,“ popsal vlastní recept na snížení ceny.

Skupina Coop před lety rozjela v několika regionech služby e-shopu, nicméně většinou zboží domů nerozváží. Na listopad připravuje v této oblasti novinku ve spolupráci s Českou poštou. Nicméně firma tvrdí, že e-commerce po covidovém růstu v současnosti stagnuje.

Coop může být přes roztříštěnou vlastnickou strukturu považován za největší tuzemský obchodní řetězec s nabídkou potravin a spotřebního zboží. Fakticky se skupina skládá ze 46 spotřebních družstev a zahrnuje několik formátů prodejen: Jednota, Terno, Diskont, Tip, Konzum a Tuty. Dohromady tvoří síť téměř 2400 prodejen po celém Česku, která zaměstnává přes 13 tisíc lidí. Počet členů družstev je přes sto tisíc.

Obratově je Coop srovnatelný s velikostí obchodního řetězce Billa, který má však přibližně desetkrát méně prodejen. Menší je z nadnárodních společností pouze síť 16 hypermarketů Globus.

Dalšími družstevními sítěmi v tuzemsku jsou družstva CBA a Eso market. V některých regionech se Coop pere o pozornost zákazníků také s řetězci Brněnka, maloobchodními prodejnami Bala nebo konceptem Žabka, spadajícím pod britské Tesco.