Článek
Od počátku energetické krize české domácnosti i firmy snižují spotřebu elektřiny a plynu a i v prvním pololetí letošního roku lidé využívali energie méně. Důvodem bylo především teplejší počasí, kdy po rekordně teplé zimě přišlo i teplé jaro a méně se topilo.
V dubnu a v květnu tak byla spotřeba plynu výrazně nižší než ve stejných měsících loni. Už tehdy lidé oproti roku 2022 energiemi šetřili. Vyplývá to z dat společnosti Amper Meteo. „Od začátku roku jsme spotřebovali o 8,4 procenta plynu méně, ale kdyby bylo stejné počasí jako uplynulý rok, tak by naše zásoby či dodávky plynu musely být o 2,7 procenta vyšší,“ podotkl datový analytik Amper Meteo Kamil Rajdl.
V dubnu spotřeba meziročně spadla dokonce o více než pětinu. V červnu byla meziročně stejná, ale celkem za druhý kvartál byla nižší o 15 procent oproti 2023 a o 24 procent oproti pětiletému průměru.
„Rozhodujícím faktorem byly teploty vzduchu, které zásadně dovolovaly šetřit s energiemi. Po očištění o vliv počasí naopak docházíme k výsledku, že spotřeba byla meziročně v druhém kvartále o 2,2 procenta vyšší než v uplynulém roce. Oproti referenčnímu období ale stále jsou vidět vysoké úspory kolem 17 procent,“ konstatuje meteorolog společnosti Amper Meteo Petr Skalák.
Ohledně spotřeby elektřiny Češi možná narazili na strop, kdy už spotřebu aktuálně více snížit nemohou, nebo nechtějí. V posledních dvou měsících Amper Meteo pozoruje zastavení poklesu spotřeby elektřiny a nastává opačný trend.
V dubnu byla spotřeba meziročně nižší o 3,4 procenta (po očištění o vliv počasí), ale v květnu už jen o 1,5 procenta. V červnu dokonce vzrostla o 0,7 procenta. V těchto měsících končila topná sezona a spotřeba by měla jít spíš dolů. Za druhé čtvrtletí jsou ve výsledku úspory jen malé, a to 1,5 procenta.
Podle finančního ředitele Amper Meteo Martina Nádeníčka je tento vývoj spojen s opětovným oživením ekonomiky, ale také s nižším počtem nových instalací malých fotovoltaických elektráren. „To by vzhledem k vývoji cen elektřiny nebylo překvapením, jelikož se díky tomu prodlužuje její návratnost. To se bude v roce 2025 ještě více zhoršovat, jelikož mnoho firem s fixními cenami výkupu zásadně snížilo jednotkovou cenu za MWh vyrobené elektřiny a prodej elektřiny se prakticky nevyplatí,“ konstatuje Nádeníček.
Obnovitelné zdroje přitom vyrobily více elektřiny než loni. Od začátku roku solární, větrné a vodní elektrárny vyrobily 3522,2 GWh elektrické energie. Nejvíce se na produkci z OZE podílely fotovoltaiky, a to 55,9 procenty, vodní elektrárny z 33,3 procent a z 10,1 procenta větrné elektrárny.
Od začátku roku vyrobily proti dlouhodobému průměru z let 2016–2023 fotovoltaické elektrárny o 62,5 procenta více energie, což bylo dáno především zvýšením instalovaného výkonu FVE přibližně o 50 procent.
Výroba z větrných elektráren je letos meziročně vyšší o 20 procent díky zimnímu větrnému počasí. Četné srážky především na začátku roku naopak zajistily o 28,2 procenta více elektřiny z vodních zdrojů.
