Češi jsou psychicky na dně. Rozmáhá se dříve odmítaná terapie

Pandemie oslabila psychiku Čechů. Zdravotní, existenční i osobní problémy je tíží natolik, že mnoho z nich hledá pomoc u psychologů, aby se nezhroutili. Časté karantény daly vzniknout zcela novému odvětví v terapii – on-line poradenství.

Ačkoliv první poradna se vzdáleným přístupem na terapii vznikla v Česku už v roce 2016, covid přivedl na trh zcela nové hráče a odstartoval boom nového poradenství.

„Předtím, než přišel covid, téměř nikdo z terapeutů on-line poradenství neposkytoval. Odborná obec celkově v té době nebyla z on-line psychologického poradenství nadšená a někdy zaujímala vyloženě odmítavý postoj. Klasický osobní kontakt byl dříve v tomhle pohledu ‚must‘ – jak u psychologických konzultací, tak i u terapií,“ říká Janina Dvořáková ze společnosti Soulmio, která se pomocí on-line psychologické poradny stará o duševní pohodu zaměstnanců ve firmách, jež dávají terapie jako nový benefit svým zaměstnancům.

Velká změna nastala podle ní právě příchodem pandemie, kdy o on-line poradenství vzrostl zájem nejen ze strany klientů, ale i terapeutů, kteří se museli přizpůsobit novým podmínkám a záhy zjistili, že on-line terapie jsou srovnatelné s těmi klasickými. Zároveň ale také významně zlepšují dostupnost psychologické péče, protože klient si může bez ohledu na adresu svého bydliště vybrat terapeuta odkudkoliv z republiky.

Výhodu tohoto spojení potvrzuje i Eva z Prahy, která chodila ke své psycholožce už před covidem. Pak však přišel lockdown, ona se odstěhovala do jiného kraje a nemohla v terapii pokračovat. Až právě on-line sezení jí to znovu umožnilo. „Najít dobrého psychologa je velmi těžké. Proto mi bylo velmi líto, když jsem o sezení, která mi velmi pomáhala, přišla. Pak jsme to s psycholožkou zkusily přes Skype a navzdory mé první nedůvěře to bylo hodně dobré,“ říká matka dvou dětí.

Výhodou podle ní bylo to, že neztrácela čas dojížděním a mohla se na terapii připojit třeba i pozdě večer. „Jednou vypnul internet, tak jsme terapii dokončily jen po telefonu a také to šlo dost dobře,“ směje se Eva. Velmi citlivé věci však na dálku řešit nechtěla a nechala si je až na osobní setkání.

Že právě covid výrazně zvedl poptávku po on-line službách potvrzuje první on-line psychologická poradna v Česku Mojra, která začínala s touto službou před pěti lety se dvěma psychology, nyní jich má 40 a vedle Česka poskytuje své služby i v zahraničí. Získávat si důvěru klientů bylo podle majitelky poradny Michaely Miechové z počátku těžké, ale od listopadu 2018 se to zlomilo a za tři roky od té doby stoupl počet klientů v poradně o tisíc procent.

„Klienti oceňují, že se mohou připojit prakticky nonstop a získat konzultaci už do hodiny po nahlášení. Běžné jsou víkendy, jedenáctá večer i pět hodin ráno. Vyhovuje jim také, že mohou být připojeni anonymně nebo pod přezdívkou,“ říká Miechová.

Důvěru získává podle ní poradna i tím, že všichni její terapeuti jsou vystudovaní psychologové, a tak s ní spolupracují organizace, jako jsou například pedagogicko-psychologické poradny, anonymní alkoholici, Bílý kruh bezpečí či Úsměv mámy, která řeší deprese maminek po porodu. Velký zájem o terapie vzrostl také u komerčních firem. jako je třeba Siemens, Global Assistance či Eurowag.

Okruh problémů, které klienti řeší, se příchodem covidu podle Miechové nezměnil, ale nutnost sdílet po dlouhou dobu jednu domácnost je mnohde vyostřila. Například u partnerských vztahů tak stoupl počet případů o 16 procentních bodů a u alkoholismu o 14. Většina klientů také řeší mnohem více než dříve současnost a do minulosti se obrací jen zhruba pětina lidí.

Výrazně se také v této poradně proměnila i klientela, která řešila partnerské vztahy. „Dříve řešili rozchod a záchranu vztahu spíše ženy, nyní to jsou muži. Je za tím ekonomická situace rodin na vyšší ekonomické úrovni, kdy partner podnikal nebo zastával manažerskou funkci. Koronakrize mnohým podnikatelům doslova zlomila vaz, byli nuceni s podnikáním skončit a ekonomická úroveň rodiny klesla. Ztráta práce vedla ke ztrátě partnerky, muži pak vyhledávají pomoc psychologa, aby se buď pokusili vztah zachránit, nebo se naopak vyrovnali s tím, že doma měli ženu, které šlo v první řadě jen o peníze,“ popisuje majitelka Mojry Miechová.

Nárůst zájmu o terapie rychlostí z „nuly na sto“ pocítila po příchodu covidu on-line poradna Hedepy, kterou založil Lukáš Krčil. Poradnu rozjel poté, co jeho úspěšná marketingová společnost YYY Agency dostala příchodem covidu velkou ránu a musela propustit čtvrtinu lidí. Sám tehdy musel vyhledat psychologickou pomoc pro sebe i svůj tým a přitom zjistil, že to není v době uzavírek vůbec jednoduché.

S manželkou tak rozjel vlastní projekt on-line poradenství a v testovací verzi ho spustil loni v srpnu s desíti terapeuty. „Dnes máme v Česku 120 terapeutů, kteří odbaví 1 600 konzultací měsíčně a v zahraničí působí další desítky odborníků, kteří odbaví asi 600 dalších konzultací za měsíc. Lidem vyhovuje, že nemusí komukoliv říkat, že jdou na terapii. V Česku je totiž psychologická pomoc bohužel stále chápána jako stigma,“ říká Krčil.

Statistky o množství psychoterapeutů, psychologů či jiných odborníků starajících se o duševní zdraví nejsou nyní v Česku celorepublikově standardizovány. Neexistuje komora psychoterapeutů ani zákon o psychoterapii. Česká asociace pro psychoterapii (ČAP), která je největším tělesem, jež psychoterapeuty v ČR sdružuje, se to snaží změnit.

Podle jejího odhadu je v Česku zhruba dva tisíce terapeutů a konkrétně u ČAP se počet členů navýšil od ledna 2020 do listopadu 2021 o více než 120 procent na téměř 830. „Z výzkumu mezi více než 1 200 psychoterapeuty v privátních praxích, který běžel na jaře 2020, plyne, že do on-line prostoru přešla kvůli covidu většina psychoterapeutů,“ říká Dominika Čechová, členka výboru ČAP.

Průměrná cena za konzultaci vychází podle výzkumu na necelých 750 korun, ale například v Praze se podle Čechové zvedla na tisíc korun. Ženy terapeutky – ačkoliv jich je v oboru skoro třikrát více – si za sezení účtují asi o 70 korun méně než muži. Zhruba třetinu konzultací však poskytují psychologové a psychoterapeuti zadarmo (pro bono). „V kodexu máme, že každý člen by měl část svých služeb poskytovat potřebným klientům zdarma nebo jen za nepatrnou finanční odměnu,“ vysvětluje Čechová.

I tak se však v poradenském byznysu točí velké peníze. Z dat respondentů výzkumu lze odhadnout, že 1 200 terapeutů za své služby dostalo v roce 2019 přes 520 milionů korun. Čtyři pětiny z nich však mají přesto jiný příjem, protože by je samotná psychoterapie zatím neuživila. Za poslední dva roky pak suma s velkou pravděpodobností ještě vzrostla stejně jako zájem o službu.

Podle psychologů je však třeba, aby si lidé před konzultací uvědomili, že žádný terapeut neumí dělat zázraky. „Klienti očekávají, že psycholog za ně problémy vyřeší, ale tak to není. Psycholog pomůže klientovi najít správné řešení, ale konečná práce je jen a jen na klientovi samotném,“ upozorňuje Janina Dvořáková ze společnosti Soulmio.