Praha se umístila mezi nejlepšími městy. Body jí strhla nevraživost místních

„Buďte k sobě víc přátelští. Pak budete žít v nejlepším městě na světě.“ Zhruba těmito slovy lze shrnout poselství, které Pražanům přinesl průzkum Expat City Ranking 2021. Nevládní společnost InterNations v něm zjišťovala názory zahraničních manažerů a kvalifikovaných pracovníků, kteří žijí v 57 světových městech. Praha v průzkumu skončila jako sedmé nejlepší místo k životu.

Mohlo to být ještě příznivější. Kvalita života, včetně dopravy, životního prostředí, podnebí a zdravotnických služeb je v českém hlavním městě pátá na světě. „Přesně řečeno 83 procent zahraničních pracovníků oceňuje v Praze možnosti k využití volného času (na celém světě to je 72 procent) a 91 procent chválí dopravní systém (69 procent na celém světě). Zdravotnictví není pouze snadno dostupné (87 procent proti 76 procentům celosvětově), ale člověk si může také jeho služby dovolit (85 procent proti 61 procentům celosvětově),“ zjistili výzkumníci. Lepší služby mají k dispozici pouze lidé ve Vídni, Basileji, Singapuru a Mnichově.

V další kategorii, tedy možnostech se uplatnit na pracovním trhu, je Praha dokonce čtvrtá na světě, přitom člověk nemusí v práci trávit zbytečně mnoho času. V tom mají lepší podmínky jen Mnichov, Cáchy a Dublin.

Průzkum ovšem ukazuje, že každá výhoda městského života bývá zpravidla vykoupena nevýhodou. Kvalita městského života obvykle stojí víc peněz, jak ukazuje právě příklad Mnichova a Basileje, které patří k deseti nejdražším městům. Výhodou Prahy je fakt, že se tomu do určité míry vymyká. Bydlení je sice pro mnohé těžké zaplatit, na to si stěžuje 43 procent dotázaných (39 procent ve světovém průměru), přesto jsou životní náklady čtrnácté nejpříznivější po dalších městech východní Evropy, Afriky a jihovýchodní Asie.

Proti dobrým pracovním podmínkám zase obvykle stojí nevraživost, kterou dávají místní najevo svým spoluobčanům i cizincům. To už se týká i Prahy. „Zahraniční pracovníci často považují místní obyvatele za obecně nepřátelské (32 % v Praze, 16 % globálně), stejně jako nepřátelské vůči lidem ze zahraničí (35 % v Praze, 18 % globálně). Lidé tu jsou někdy docela drsní, říká manažerka z Kanady,“ stojí v závěrečné zprávě.

Vinou strohého chování jsou Pražané v kategorii „vstřícnost“ na 38. místě ze sedmapadesáti měst průzkumu, neliší se tím ovšem od jiných Středoevropanů. Mezi nimi jsou o něco příjemnější jen obyvatelé Frankfurtu. Důvodem je fakt, že po překonání prvních obtíží se s Pražany, případně místními komunitami cizích pracovníků, dá docela dobře bavit.

„Přes 72 procent cizinců je spokojeno se svým společenským životem (57 procent celosvětově) a cítí se v Praze jako doma (65 procent celosvětově),“ uvádí společnost InterNations. V podkategorii společenského života naopak ztrácejí Tokio a velkoměsta západní Evropy s negativním primátem Stockholmu, Kodaně a Curychu.

Pokud by se Pražané dokázali chovat stejně uvolněně jako Malajsijci v Kuala Lumpuru, Mexičané ve své metropoli nebo Španělé v Málaze, mohlo by jejich město v obdobných dotazovacích akcích útočit na první pozici.

Průzkum mnichovské společnosti InterNations oslovil celkem 12 tisíc cizích pracovníků ze 174 národností, přitom v každém městě vybraném do průzkumu dostalo nejméně padesát lidí podrobný dotazník. V něm hodnotili celkem pětadvacet rozměrů městského života, které pak vědci přepočetli do čtyř kategorií a celkového žebříčku.