Češi Green Deal nechápou. Zkusíme to změnit, plánují firmy a banky

Velké české firmy plánují podpořit vládu v její snaze prodat rozpolcené české veřejnosti unijní plán Green Deal a přechod k nefosilní ekonomice. Vidí v něm sice stamiliardové náklady, ale zároveň jedinou cestu, jak udržet Česku místo v proměňujícím se světě.

ČEZ, Škoda Auto, Komerční banka a dalších 11 firem kvůli tomu založily nový spolek jménem Aliance pro bezemisní budoucnost. Samy slibují jít příkladem a během příští dekády pracovat na snižování vlastní produkce skleníkových plynů. Smysl aliance vidí ve sdílení zkušeností a v osvětě napříč ekonomikou.

„Naším cílem je postavit debatu do věcné roviny. Věcně se bavit o tom, co můžeme vidět za dekarbonizací a proč je Green Deal jako cíl správně,“ prohlásil šéf ČEZ Daniel Beneš. Podobně záměry shrnul ředitel Komerční banky a šéf aliance Jan Juchelka. Podle něj bude hlavním úkolem „odstranit z Green Dealu ideologii“.

Green Deal se používá jako označení pro tři roky starou dohodu zemí EU, že dohromady sníží do roku 2030 emise skleníkových plynů aspoň o 55 procent. Jako srovnávací základna se bere rok 1990 a zatím je cíl splněn zhruba z poloviny. Do roku 2050 se počítá s úplnou dekarbonizací, tedy s poklesem emisí na nulu.

Česko už se proti roku 1990 dostalo se svými exhalacemi podle unijní databáze EDGAR dolů o 36 procent. To je způsobeno hlavně pádem těžkotonážní komunistické ekonomiky a jejím přerodem v 90. letech. V poslední dekádě se však pokles skoro zastavil. V nejbližších letech se má v rámci Green Dealu radikálně zrychlit.

Fialova vláda odeslala minulý měsíc do Bruselu svůj klimatický plán a do roku 2030 v něm počítá s poklesem emisí o 63 procent proti roku 1990. Podle dokumentu je takový vývoj v Česku do velké míry už předurčen tím, jaká opatření začnou platit v celé EU v rámci dohod uzavřených za poslední tři roky.

Sem patří například zdražování emisních povolenek, s tím spojený útlum uhelných elektráren a využití povolenkových výnosů na rozvoj větrných a solárních zdrojů.

Balík zelených regulací dolehne i na průmysl, stavebnictví nebo finanční sektor. Firmy operující na globálním trhu se ovšem snaží zmenšit svou uhlíkovou stopu i samy od sebe, bez regulace, aby nepřišly o sympatie zákazníků v bohatších zemích. Tam mívá ochrana klimatu v žebříčku hodnot obvykle vysokou prioritu – i přes zvýšené náklady.

Nově zformovaná aliance českých firem pracuje s odhady poradenské společnosti McKinsey, podle níž vyjde zelená transformace Česka do roku 2030 na 500 miliard až jeden bilion korun. Podle Viktora Hanzlíka z McKinsey však tyto investice nemusí nutně znamenat ekonomickou přítěž, můžou vést i k úsporám energie nebo k menším provozním nákladům v budoucnu.

Průmyslové země jako Česko nemusejí být obětí dekarbonizace i proto, že mají s výrobou zkušenosti a mohou se zapojit do vývoje všeho nového, co bude pro zelenou energetiku potřeba.

„Dlouhodobé odmítání Green Dealu českou společností má často negativní konsekvence. V některých odvětvích nám ujíždí vlak. Nebo už ujel a ani nevíme, že jel, což je ta nejhorší varianta,“ uvádí další z partnerských analytiků Jan Brázda z PWC. Jako příklad uvádí zahraniční investory, kteří se v posledních letech vyhnuli Česku kvůli nedostatku obnovitelné elektřiny.

Podle rok starého průzkumu agentury STEM je česká společnost k plánovanému přerodu ekonomiky naladěná spíše kriticky. Green Deal podle šetření schvaluje třetina veřejnosti, třetina je proti a třetina neví. Šetrnější chování k přírodě má jasnou podporu, respondenti si však stěžují na nedostatek informací, další zdroj růstu životních nákladů a omezování svobod. Kriticky o Green Dealu mluví i parlamentní opozice.

Vedle ČEZ, Škody a Komerční banky se k alianci připojily Unipetrol, Wienerberger, Vodafone, Zásilkovna, Spolchemie, Metalimex, České radiokomunikace, výrobce čipů Onsemi, huť Liberty, projektantská kancelář Sudop a banka Moneta.

„Do České republiky přijde mnoho stovek miliard korun na to, aby se tato transformace dala uskutečnit. V tom chceme sehrát roli, která odpovídá velikosti banky,“ prohlásil k motivům vstupu šéf Monety Tomáš Spurný.

Členské firmy mají vesměs své vlastní dekarbonizační plány, ke kterým je dotlačila regulace, strach o ztrátu pověsti u zákazníků, hrozba vyřazení z globálních dodavatelských řetězců, těžkosti s financováním nebo jednoduše dobré úmysly.

Podle šéfa ČEZ Beneše je dekarbonizace „správně pro planetu i pro nás“, smysl aliance však vidí i v tom usměrnit postup tak, aby nebyl zbytečně bolestivý. „Naším cílem je, aby se cíl naplnil a zároveň jsme po cestě nezemřeli,“ uvedl Beneš.