Češi dodali na Ukrajinu zdroje za více než miliardu. Pomáhají energetice

Ukrajinu čeká nejtěžší zima od začátku války. Zatím každá zima, kterou musí během ruské invaze země přečkat, byla náročná, ale nadcházející sezona přichází po mnoha ruských leteckých útocích, které mířily na energetickou infrastrukturu.

Terčem ruské agrese se často stávají velké elektrárny. Cílem útoků je vyřadit z provozu co nejvíce zdrojů tepla a elektrické energie a vyčerpat ekonomiku i společnost okupované země.

Ukrajina se proto snaží urychleně obnovit svoji energetickou soustavu, a to za pomoci menších decentralizovaných zdrojů. Jednotlivé oblasti na Ukrajině i tamní organizace průběžně vypisují tendry na dodávky kogeneračních jednotek, které pomocí plynu vyrábějí elektřinu i teplo.

V tendrech jsou úspěšné i české společnosti. Za poslední rok dodaly na Ukrajinu desítky jednotek. Například brněnský GenTec vyrobil a dodal od října 2023 do července 2024 kogenerační jednotky v hodnotě téměř jedné miliardy Kč.

„Naší společnosti se podařilo opakovaně uspět v mezinárodních tendrech a díky tomu zvýšit počet dodávek českých kogeneračních jednotek na Ukrajinu. Od října 2023 do července 2024 jsme vyrobili a dodali celkem 30 jednotek o celkovém výkonu 30 MW,“ říká generální ředitel společnosti GenTec Václav Klein.

Další česká společnost Tedom do konce roku na Ukrajinu dodá 60 jednotek, o dalších 30 jedná pro příští rok. Převážně jde o jednotky s nižším výkonem od 80 kW do 16 MW, které jsou vhodné pro provoz v obcích a městech.

„Jejich celková hodnota bude kolem tři čtvrtě miliardy Kč. Na jaře jsme dodali jednotky za čtvrt miliardy Kč, nyní dodáváme zařízení o větším výkonu,“ popisuje zástupce obchodního ředitele Tedom Jiří Janša.

Jednotlivé oblasti na Ukrajině i tamní organizace vypisují tendry průběžně. „Je to nekončící proces. Jeden tendr na 40 MW jsme odevzdávali minulý týden,“ popisuje Janša.

„V tuto chvíli pracujeme na dodání dalších desítek jednotek, které jsou zasmluvněny, vyrábějí se a některé už průběžně na Ukrajinu dodáváme,“ říká Klein.

Poptávka po kogeneračních jednotkách je vysoká a někteří subdodavatelé nyní nestíhají vyrábět. Problém je hlavně u výrobců velkých motorů o výkonu jeden či dva MW. „Došlo k zahlcení jejich subdodavatelů, kteří na to budou reagovat, ale zatím jsou kapacity hodně natěsno,“ říká Janša s tím, že se Tedom v příštím roce bude muset z velkých výkonů vrátit spíš k dodávkám menších jednotek.

Primárně dodává jednotky do Charkovské oblasti a do dalších nejvíce poničených regionů, kde je po kogeneraci vysoká poptávka. „Situace v teplárnách je horší než minulý rok a jsou velmi poničené,“ říká Janša.

K většině útoků na infrastrukturu vytápění došlo v létě v regionech blízko frontové linie. Charkovský region je nyní bez velké kapacity na výrobu tepla a další oblasti – zejména Černihiv, Doněck, Záporoží, Sumy a Mykolajiv – utrpěly rozsáhlé škody na svých zdrojích tepla. Dodávky tepla jsou ohroženy také v Kyjevě. Ukrajina proto musí zajišťovat energii pro městské kotelny, domácnosti, nemocnice a další instituce.

„Kogenerační jednotky jsou pro Ukrajinu jednou z klíčových energetických technologií, která pomáhá válkou poničení zemi obnovovat energetickou soustavu a dodávat teplo a elektřinu,“ popisuje Klein.

Následkem útoků byly i výpadky proudu a neplánované přerušení dodávek. V případě výpadku mohou kogenerační jednotky fungovat i v ostrovním režimu a zajistit dodávky energií a fungování kritické infrastruktury.

Využití kogenerace je v regionu výhodné také díky plynovým zdrojům, protože polovinu zemního plynu získává Ukrajina z vlastní těžby. Jednotky je také možné instalovat poměrně rychle a jejich provoz je možné řídit i na dálku.

Od začátku války do léta 2024 přišla Ukrajina o více než 60 procent své výrobní kapacity. Podle zprávy OSN měla země v elektrárnách 37,6 GW instalovaného výkonu, na konci dubna 2023 musela Ukrajina fungovat ani ne na polovině původní kapacity, tedy na 18,3 GW.

V letošním roce však byly ruské útoky na ukrajinský energetický sektor intenzivnější, což podle Mezinárodní energetické agentury vytváří rizika zejména v zimním období.

Poslední dostupná data sahají na konec srpna 2024, kdy Rusko zaútočilo více než 200 raketami a drony, jejichž primárním cílem byly elektroenergetické uzly včetně výroby, přenosu a distribuce, ale byly zasaženy i sítě dálkového vytápění a část plynárenské infrastruktury. Výkon ukrajinských elektráren tehdy činil 12 GW, tedy ani ne třetinu původní kapacity.