Češi dali do firem s rizikovým kapitálem již přes dvacet miliard korun

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Firmy rizikového kapitálu spravující cizí peníze měly původně sloužit pro zhodnocování kapitálu omezené skupině investorů, navíc hlavně těch bohatších. Na trhu se však vyskytují také společnosti tohoto typu, které mají pod sebou v rozporu se zákonem i tisíce investorů.

Správci rizikového kapitálu fungují podle paragrafu 15 zákona o investičních společnostech a investičních fondech. Tyto firmy, přezdívané na trhu též jako „patnáctky“ (dle čísla paragrafu), podléhají jen minimálnímu dohledu.

Objem majetku ve správě těchto společností se loni meziročně zvedl o 12 procent na 20,3 miliardy korun. Vyplývá to ze statistik, které redakci SZ Byznys poskytla Česká národní banka. Počet společností působících na tomto trhu se ve srovnání s předloňským rokem zvýšil o sedm procent na 456.

Přírůstek firem i objem spravovaného kapitálu již není tak velký jako v předchozích letech. V roce 2024 totiž začala platit novela zákona zpřísňující podmínky pro fungování těchto společností.

„Počet takzvaných ‚patnáctek‘ nijak významně nepoklesl od účinnosti nové právní úpravy v polovině minulého roku. Nicméně, řada povinností nabíhá postupně. Jednou z klíčových změn je nemožnost zneužívat slovo fond ve své propagaci,“ komentovala výkonná ředitelka Asociace pro kapitálový trh ČR Jana Brodani.

„Nyní je tak v rukou České národní banky, aby vyhodnotila, které subjekty povinnosti plní, přičemž jednou z těch základních je zasílat ČNB zprávu auditora o dodržení limitu počtu investorů. Česká národní banka může vymazat z registru osoby, které tyto povinnosti nedodrží. S ohledem na to, že řada těchto subjektů se ještě veze na vlně jejich popularity z minulých let, očekávám, že jejich počet by mohl výrazněji klesnout až v průběhu příštího roku,“ dodala šéfka Asociace pro kapitálový trh.

Nejčastějším prohřeškem správců rizikového kapitálu je počet investorů, od nichž mohou získávat kapitál. Ze zákona mohou mít nejvíce 20 takzvaných nekvalifikovaných investorů. Jinými slovy investorů, kteří do společnosti vložili méně než 125 tisíc eur.

Například zkrachovalá společnost Diversity Capital, která fungovala právě jako správce rizikového kapitálu, měla dle přihlášek do insolvenčního řízení kolem 3600 investorů. Jiná firma tohoto typu WCA International, která rovněž zbankrotovala, měla dokonce více než 4100 investorů. Při nahlédnutí do insolvenčního rejstříku je zřejmé, že počet menších investorů v těchto společnostech dalece převýšil zákonný limit.

Od loňského roku platí zákonná úprava, že v případě většího množství investorů, než je povolených dvacet osob, musí taková firma předkládat pravidelně České národní bance zprávu od auditora. V ní musí doložit, že nemá více než 20 menších investorů, tedy těch s investicí pod 125 tisíc eur.

„Nejslabším bodem paragrafu 15 je časté obcházení zákazu veřejné nabídky, které se velmi těžko odhaluje, respektive prokazuje. Paragraf 15 byl vždy zamýšlen jen jako jednoduchý a levný formát pro správu prostředků přátel a rodiny. Pokud vám nabídne investici v tomto formátu někdo, s kým nejste ani osobní přítel, ani příbuzný, vyhněte se mu obloukem. Pravděpodobně porušuje zákon, a to je pro správu vašich finančních prostředků ten nejhorší začátek,“ komentoval investor a předseda představenstva Sirius investiční společnosti Martin Burda.

Ve skupinách využívajících prostředky od investorů fungují nezřídka firmy rizikového kapitálu vedle dalších zdrojů cizích peněz. Například v realitní skupině BICZ financované z velké části prostřednictvím dluhopisů jsou hned dvě společnosti zapsané v seznamu osob rizikového kapitálu.

Ve veřejném registru správců rizikového kapitálu jsou i čtyři společnosti ze skupiny Verdant APF. Holding prodávající digitální tokeny a investující do zemědělské půdy čelí v současnosti finančním potížím.