Článek
Od začátku energetické krize v září 2021 se enormně zvedl zájem o služby poradenských agentur v energetice.
„Zaregistrovali jsme až desetinásobný zájem jak o obecné konzultace úspor v domácnosti, tak posouzení státní dotace především na nový zdroj vytápění či obnovitelné zdroje energie,“ říká Petr Kotek, jednatel společnosti EnergySim, která je Energetickým konzultačním a informačním střediskem, hrazeným Ministerstvem průmyslu a obchodu.
Nárůst poptávky zaznamenala také bezplatná a nekomerční poradna Energy Centre České Budějovice. „Nárůst máme asi dvojnásobný až trojnásobný oproti předchozímu období,“ popisuje jednatelka Ivana Hlinková. Nejvíce radili v oblasti změny vytápění, fotovoltaiky a dotací na zateplení, nyní se zvedl zájem i o dotace z programu pro nízkopříjmové rodiny Nová zelená úsporám Light.
Primárně tak zákazníci řešili velmi vysoké ceny energií a podle Kotka se snažili ušetřit „každý watt“ elektrické energie. Zastropování cen, které platí od ledna, už některé lidi do jisté míry uklidnilo.
U plynu byla situace odlišná. „Nebáli se ani tak ceny plynu, jako spíše faktu, že plyn nebude kvůli uzavření kohoutků,“ popisuje Kotek. Obavy se nakonec naplnily jen zčásti, neboť někdejší hlavní dodavatel plynu do Česka – Rusko – dodávky sice skutečně utnul, ale surovinu k nám začaly dodávat jiné země.
Kvůli panice z nedostatku plynu podle Kotka začali některé domácnosti měnit plynové kotle za tepelná čerpadla, ačkoli se jim přechod nevyplácel. „A to i tehdy, když byla plánovaná návratnost investice přes 60 let. V některých případech se totiž mnohem více vyplatilo jen starý plynový kotel vyměnit za kondenzační,“ říká Kotek. Díky mírnější zimě a plnění zásobníků dle jeho slov ale lidé začali uvažovat racionálně.
Bohužel realizační firmy a prodejci tepelných čerpadel využívali situace v roce 2022. Obchodní zástupci tvrdili nesmyslné návratnosti, jen aby zařízení prodali.
Po pádu dodavatele Bohemia Energy v polovině října 2021 agentury řešily i případy související s energošmejdy. „Vysvětlovali jsme lidem, jak trh funguje, ale přesto podepisovali další smlouvy, o kterých se dalo usuzovat, že s nimi pak budou mít problémy. Následně k nám chodili stejní klienti opakovaně, že jsou zase v DPI (dodavatel poslední instance, vybraní dodavatelé, kteří přeberou zákazníky od zkrachovalé firmy, pozn. red.). Bylo to nepříjemné a deprimující,“ popisuje Miroslava Knotková, ředitelka Energetické agentury Zlínského kraje.
Nejvíce se však domácnosti zajímají o různá řešení, která by jim pomohla snížit spotřebu. Na prvních místech pak požadují posouzení výhodnosti tepelných čerpadel a fotovoltaiky. „Lidé byli v mnoha případech překvapeni, že se tepelné čerpadlo ne vždy vyplatí. Pokud je spotřeba plynu nízká, návratnost tepelného čerpadla může vycházet nad hranou životnosti zařízení,“ uvádí Kotek.
Poradny také musely chránit zákazníky před neférovým jednáním některých firem, které se lidem snažily produkt za každou cenu prodat, i když pro ně nebyl výhodný. „Bohužel realizační firmy a prodejci tepelných čerpadel využívali situace v roce 2022. Obchodní zástupci tvrdili nesmyslné návratnosti, jen aby zařízení prodali,“ popisuje Kotek.
V tomto roce je pak zájem o dotační program Nová zelená úsporám Light, která je určena nízkopříjmovým domácnostem. Dotaci lze totiž na rozdíl od klasické Nové zelené úsporám získat už před realizací projektu a pokrývá veškeré náklady na stavbu.
Největší zájem je o krok nejznámější, klasický, snadno proveditelný, a přitom účinný – výměnu oken a vchodových dveří. „Dotace je v této první vlně pouze pro vlastníky rodinných domů či rekreačních objektů, kde žadatel prokáže trvalé bydlení,“ popisuje hlavní kámen úrazu Kotek.
To by se ale mohlo změnit. „Je možné, že v další vlně budou dotace i pro majitele bytů v bytových domech, nicméně je to v jednání,“ dodává Kotek. Dalšími podmínkami pro získání příspěvku je, že žadatel musí buď pobírat příspěvek na bydlení, starobní důchod, nebo invalidní důchod třetího stupně.
Podle něj v tomto ohledu čelí nejtěžší situaci lidé bydlící v nájmu. Ti mají oproti rodinám ve vlastních bytech a domech omezené možnosti. „Buď musí vyvíjet tlak na vlastníka objektu, aby provedl opatření vedoucí k úsporám, nebo připomínáme možnost sociálních dávek, například příspěvek na bydlení,“ říká Hlinková.
Jedním z řešení může být i změna dodavatele nebo úsporné používání domácích spotřebičů. „Mohou utěsnit okna těsnicími páskami či snížit teplotu vytápění,“ popisuje Kotek.
Na dotace z Nové zelené úsporám Light se chodí ptát i lidé ve Zlínském kraji. „Většinou mají našetřeno, a co odkládali s tím, že se jim to již v jejich věku nevyplatí, tak nyní realizují, neboť státní příspěvky jsou štědré,“ říká Knotková.
Lidem ale neradí jen ohledně dotací. Řeší i žádosti o pomoc při vyřizování dávek na bydlení nebo ohledně smluv a faktur na energie.
Podle Knotkové je tu však stále skupina lidí, kteří jsou kvůli drahým energiím v opravdu tíživé finanční situaci, ale na agentury se neobracejí. „Osobně si myslím, že ti, kteří by to opravdu potřebovali, nemají čas se obracet na úřady a za svou chudobu se stydí,“ popisuje s tím, že problém je hlavně ve městech, na vesnicích se tito lidé čas od času obracejí na obecní úřady.
Nízkopříjmové domácnosti mohly doposud žádat jen o kotlíkové dotace na výměnu starých kotlů, které neodpovídají emisním limitům. Příjem žádosti v kotlíkových dotacích je však již ukončen a termín další vlny ještě nebyl oznámen. Zároveň jim stát pomáhá příspěvky na bydlení, které mají snížit jejich náklady na bydlení.
