Článek
Hlavním městem ovládaný dodavatel plynu Pražská plynárenská požádal magistrát o pomoc ve výši dvou miliard korun. Redakci SZ Byznys to potvrdil radní pro majetek Jan Chabr (TOP 09) i samotný podnik. Praha bude o pomoci rozhodovat v nejbližších dnech. Dodavatelé plynu jsou aktuálně pod tlakem kvůli vysokým cenám komodity na trzích. Z toho vyplývají výrazně vyšší nároky na hotovost, kterou musí držet.
„Nespočívá to v tom, že by firma krachovala, není jakýkoliv důvod pro paniku. Je to jen problém s vykrytím cash flow s ohledem na to, že se musely skládat dodatečné záruky operátorovi trhu s energiemi OTE,“ řekl Chabr.
Další důvodem pro žádost o finanční pomoc jsou podle Pražské plynárenské větší požadavky na zásoby plynu.
„V případě žádosti o podporu ze strany akcionáře ve výši dvou miliard korun se jedná zejména o výrazné navýšení bezpečnostního standardu dodávek ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Ve stručnosti jde o povinné zásoby plynu uložené v zásobnících na zimní období, jejichž požadované navýšení představuje výrazně zvýšené nároky na financování v řádu miliard korun,“ sdělil mluvčí Pražské plynárenské Miroslav Vránek.
Riziko i pro stabilní firmy
Evropská komise představila v první polovině března plán na snížení závislosti na ruském plynu. Jen letos to má být o dvě třetiny, zcela se má Evropa od Ruska odstřihnout ještě před rokem 2030. Důležitou součástí plánu je, že do 1. října budou muset být zásobníky plynu v EU naplněné vždy z 90 procent. Na začátku března byly plné z 27 procent.
„Situace je skutečně vážná pro všechny dodavatele a v případě dalšího růstu cen na burze může ohrožovat i jinak stabilní společnosti. Jde o mimořádné zhoršení situace na energetických trzích v přímém důsledku ruské agrese, která nadále akceleruje již tak extrémní vývoj,“ řekl mluvčí Energetického regulačního úřadu Michal Kebort.
Praha a Pražská plynárenská se 11. března obrátily na premiéra a Ministerstvo průmyslu a obchodu s naléhavým dopisem, v němž varovaly před dalšími pády dodavatelů plynu. Zároveň navrhly opatření, která mají situaci řešit. Mimo jiné daňovou uznatelnost úroků v případě finanční pomoci, kterou dodavateli plynu poskytne mateřská firma.
Podle Ministerstva financí jsou obecně úroky, které platí dceřiná firma mateřské společnosti, daňově uznatelné. Má to však své limity.
„Za daňově uznatelné výdaje nelze uznat úroky z té části půjček mezi mateřskou a dceřinou společností, o kterou přesahuje úhrnná úvěrová částka šestinásobek výše vlastního kapitálu v případě bank a pojišťoven nebo čtyřnásobek výše vlastního kapitálu u ostatních subjektů,“ uvedl mluvčí Ministerstva financí Tomáš Weiss.
Podle Ministerstva financí je hranici potřeba udržet kvůli tomu, aby mateřské společnosti nevyužívaly půjček místo řádného vkládání kapitálu do dceřiných firem.
„Zrušení těchto brzd v zákoně o dani z příjmů nepovažujeme z důvodů potenciálního zneužívání nadnárodními společnostmi za žádoucí,“ dodal Weiss z resortu financí.
Bolavá jistina
Praha a Pražská plynárenská rovněž navrhly, aby obchodníci nemuseli skládat tak vysokou jistinu u státního operátora trhu s energiemi OTE. To by podle návrhu dodavatelům uvolnilo vázané peníze.
Operátor na dotaz, jak se k návrhu staví, poskytl jen obecnou odpověď. „OTE kontinuálně pracuje na nastavení optimálních řešení pro zajištění funkčnosti trhu a s tím souvisejících finančních toků. Operátor trhu v roli centrální protistrany obchodů s elektřinou a plynem i nadále zajišťuje stabilitu obchodování na krátkodobých trzích a při vypořádání odchylek v souladu s legislativním rámcem v reálném čase,“ reagovala Zuzana Dvořáková z kanceláře představenstva OTE.
V nejisté situaci reagovala řada dodavatelů plynu tak, že přestala přijímat velké firemní zákazníky. Nové kontrakty můžou podniky získat jen ve výjimečných případech.
„Poskytujeme nabídky našim zákazníkům, kterým končí smlouva. Nabídky novým zákazníkům předkládáme v naléhavých případech, jako je riziko neoprávněného odběru nebo režim dodavatele poslední instance,“ sdělil mluvčí skupiny ČEZ Roman Gazdík. Obdobný postoj mají i další velcí dodavatelé plynu.
Vyčerpaná likvidita
Podobnou situaci jako v Česku řeší obchodníci v celé Evropě. Velcí evropští hráči se minulý týden obrátili na vlády a centrální banky s urgentní žádostí o zajištění likvidity.
„Od konce února 2022 se již tak náročná situace ještě více zhoršila a vícero účastníků trhu s energiemi je v pozici, kdy je jejich schopnost získat dodatečnou likviditu výrazně omezena nebo v některých případech vyčerpána,“ uvedla Evropská federace obchodníků s energiemi (EFET) v dopisu centrálním bankéřům citovaném agenturou Bloomberg.
Ceny plynu jsou kvůli válce na Ukrajině jako na houpačce. Těsně před ruskou invazí byly v Evropě velkoobchodní ceny kolem 70 eur za megawatthodinu. Následně vyletěly až na 230 eur, aby následně zase spadly těsně pod 100 eur za megawatthodinu. Ještě před rokem se ceny podle Bloombergu dlouhodobě pohybovaly pod 20 eury za megawatthodinu.
Energetický regulační úřad navrhl Ministerstvu průmyslu a obchodu opatření k vyřešení situace už na přelomu roku. Situace přitom tehdy zdaleka nebyla tak vážná jako nyní.
„Navrhovali jsme například zapojení státu do systému bankovních záruk nebo finančního jištění u operátora trhu. V současné situaci již ani tyto kroky ale nemusejí být dostatečné, vysoké náklady pro dodavatele generuje také zajištění na burze a další,“ sdělil zástupce ERÚ Kebort. „Nové riziko pro obchodníky s plynem vyplyne také z toho, pokud by stát rozhodl o naplnění zásobníků nad rámec současných povinností pouze na vrub dodavatelů,“ dodal mluvčí.
Ministerstvo průmyslu a obchodu tvrdí, že situaci se zástupci oboru intenzivně řeší. „V první řadě komunikujeme s OTE ve věci skládání jistiny. Realizaci státního nákupu plynu MPO připravilo, návrh ale nakonec vláda neprojednala,“ reagoval mluvčí ministerstva Vojtěch Srnka. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) místo státních nákupů plynu prosazuje společné nákupy plynu na unijní úrovni.
