Článek
Na energetický trh se s začínající topnou sezonou vrátila nervozita. Nejistotu do něj vnáší souhra dvou nečekaných faktorů: konfliktu na Blízkém východě a závada finsko-estonského plynovodu Balticconnector, které poslaly ceny energií nahoru, zejména cenu zemního plynu.
Nejvíce vzrostla křivka na burze v pátek 13. října u plynu na nizozemském virtuálním obchodním uzlu TTF. Dostala se přes 56,1 eura za MWh, ale nakonec uzavřela na 53,9 eura za MWh. Následující dny se pohybovala pod 50 eury za MWh až do středy, kdy tuto hranici opět překročila.
„Ceny plynu již v posledních dnech opět klesají pod hranici 50 eur za MWh, což ukazuje jisté uklidnění a nepřeceňování rizika pramenícího z vývoje situace na Blízkém východě ani na finsko-estonském konektoru,“ říká řídící konzultant energetické poradenské firmy EGÚ Brno Michal Kocůrek.
Vývoj na burze vnímají negativně i dodavatelé energií. „Je to špatná zpráva, trhy na to zareagovaly stejně jako na stávku v Austrálii,“ říká generální ředitel ČEZ Prodej Tomáš Kadlec. Tehdy se ceny plynu v reakci na omezení provozu australských LNG terminálů pohybovaly na podobných úrovních jako v posledních dnech.
Ceny pro zákazníky však tento výkyv nepostihne. „Konflikt na Blízkém východě do cen zatím nezasáhl tak, aby volatilita byla vyšší než poslední dva kvartály. Není to jako situace, kdy Rusko přestalo posílat plyn, kdy se cena pohybovala mezi 400 a 600 eury. Do ceny elektřiny na velkoobchodních trzích se to promítlo, ale pořád nevybočuje z pásma pásmu 120 až 160 eur,“ dodává Kadlec.
Ceny u produktu s dodávkou na další rok narostly o 10 až 15 eur za MWh. Tento produkt je stěžejní především pro obchodníky, kteří nakupují pro maloodběratele, tedy především domácnosti.
Většinu energií však mají dodavatelé už nakoupenou. Podle ředitele Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiřího Gavora navíc předchozí měsíce nakupovali za velice příznivé ceny, takže zákazníci současný cenový výkyv téměř nepocítí.
„Obchodníci si už nakoupili více než 75 procent potřebného množství elektřiny a plynu. Velcí dodavatelé dokonce nakupovali na rok 2024 už v roce 2022, nebo 2021, takže objem energie na rok 2024 už je z více než 90 procent nakoupen,“ popisuje Gavor.
Naopak zákazníci na spotovém tarifu, který kopíruje vývoj cen na denním trhu, pocítí náraz okamžitě. Výrazné zdražení by pravděpodobně neměli pocítit odběratelé, kteří mají cenu zafixovanou na jeden měsíc. „Jde sice o růst z velmi nízkých hodnot, ale ceny na současné úrovni jsme měli už v srpnu,“ podotýká Gavor.
Dodávky z Egypta nejsou stěžejní
Situace na Blízkém východě komplikuje dodávky LNG (zkapalněného zemního plynu). Izrael kvůli bojům s Hamásem nařídil energetické firmě Chevron dočasně přerušit činnost na plynovém poli Tamar. Odsud Izrael dodával plyn do Egypta, který jej ze svých dvou LNG terminálů mohl vyvážet do Evropy.
V loňském roce Egypt podle Kocůrka exportoval do zemí Evropské unie přibližně pět miliard kubíků plynu. „V letošním roce již dodává výrazně méně, přibližně polovinu loňských objemů. Pozastavení těžby na izraelském ložisku tak nijak nepodpoří export z Egypta do EU,“ říká Kocůrek.
Egypt podle něj navíc hraje v oblasti dodávek plynu velmi omezenou roli. Daleko větší dopad by však mělo případné rozšíření konfliktu dál na Blízký východ. „Například Katar dováží do zemí Evropské unie přibližně pětinu všech dodávek LNG,“ podotýká Kocůrek.
Kvůli neobvykle nízkému tlaku a obavám z úniku plynu byl v neděli 8. října odstaven plynovod Balticconnector, který spojuje Finsko s Estonskem. Po pěti dnech pak Estonsko oznámilo, že za poškozením plynovodu může stát Rusko.
„Záměrně způsobená porucha samozřejmě negativně ovlivňuje vnímání bezpečnosti dodávek u většiny obchodníků. Toto riziko spojené s možnými dalšími výpadky na jiných přepravních infrastrukturách pak přenášejí do ceny zemního plynu pro následující období,“ vysvětluje Kocůrek.
Hlavním hybatelem cen je však nastupující topná sezona, která ceny tlačí vzhůru každý rok touto dobou. „Kvůli nedostatku dlouhodobých LNG kontraktů je EU vystavena riziku, že ceny plynu budou reagovat na velké množství událostí, které nemůže nijak ovlivnit, a které ani nemusí přímo souviset s energetikou,“ upozorňuje Kocůrek.
Kam se cena bude pohybovat do konce roku, si odborníci netroufají odhadovat. Cena se však vlivem faktorů, které s ní nyní hýbou, může vydat oběma směry. „Neočekáváme, že by to měly být pohyby podobné loňským hodnotám,“ říká Kocůrek.
Ceny by se však do konce roku mohly ještě zvýšit. Prostor pro zvýšení nabízí například tuhá zima nebo jakákoli nečekaná událost, která by ohrozila dodávky plynu do Evropy a ostatním hlavním světovým spotřebitelům, jako je především Asie.
Růst ceny plynu reflektuje i cena elektřiny na burze. V minulém týdnu zdražila na PXE o 20 eur, v pátek se dostala přes 140 eur za MWh. Nyní se pohybuje nad 130 eury za MWh. „Zároveň se v tomto období také navyšuje spotřeba elektřiny a snižuje se výroba z fotovoltaiky, která v letním období pomáhá tlačit cenu elektřiny dolů,“ dodává Kocůrek.
Proti zvyšování cen energií však hraje fakt, že od loňska vzrostla kapacita evropských LNG terminálů pro import plynu odjinud a zároveň jsou evropské zásobníky plynu naplněny na 98 procent.
