Článek
Energetická krize způsobila, že střechy rodinných domů v Česku jsou čím dál častěji pokryty solárními panely. Rychlý růst poptávky, ale i další faktory vyslaly cenu fotovoltaických komponent na počátku solárního boomu nahoru, ale letos se cenová křivka začala ubírat opačným směrem.
Ceny solárních elektráren minulý rok vyskočily v reakci na přebujelou poptávku. „Dnes se vracejí zpátky. Není to jen otázka českého trhu, ale celého světa. Krize vyšponovala ceny o něco výše a teď se vracejí na nižší hodnoty a reagují na to všichni dodavatelé,“ říká generální ředitel ČEZ Prodej Tomáš Kadlec.
„Ceny fotovoltaických panelů klesaly opravdu dynamicky. Od konce února šly dolů zhruba o 15 až 20 procent. Teď jsou na úplně nejnižším bodě,“ vysvětluje Jonáš Kasal, jednatel velkoobchodu s fotovoltaikou Memodo.
Asijští výrobci mají větší možnosti než evropští, vývoj je tam mnohem rychlejší. Evropské firmy produkci možná zdvojnásobily, kdežto asijské dokázaly narůst až do šestinásobku.
Podle Jana Kadlece, manažera fotovoltaické společnosti Woltair pro Českou republiku, se v jednu dobu snížila jednotková cena u fotovoltaických panelů až o 40 procent. „Stalo se tak v důsledku převisu nabídky na trhu a ‚odklonu‘ dodávek panelů z USA do Evropy v důsledku omezení importu v USA,“ popisuje Kadlec.
Do aktuálních cen panelů a dalších součástek fotovoltaických elektráren se promítá jednak pokles cen křemíku a dalších materiálů, ale také levnější doprava a zlepšení situace v dodavatelském řetězci. Ještě loni totiž ceny ovlivňoval lockdown v Číně, odkud se velká část materiálu dováží do Evropy. Asijská výroba tehdy nejela naplno, což ovlivnilo také dostupnost dodávek.
„Fabriky v Číně byly zavřené kvůli covidu, takže materiál začal chodit až v průběhu třetího a čtvrtého kvartálu loňského roku. Předtím byly dodávky materiálu velmi omezené, firmy je nedostávaly, tím pádem se prodlužovala i doba instalace a zvyšoval se tlak ze strany koncových zákazníků, kteří samozřejmě už zaplatili zálohy,“ popisuje Kasal.
Od loňska se také mnohonásobně navýšily výrobní kapacity. Nyní jsou na dvou- až šestinásobku. „Asijští výrobci mají větší možnosti než evropští, vývoj je tam mnohem rychlejší. Evropské firmy produkci možná zdvojnásobily, kdežto asijské dokázaly narůst až do šestinásobku,“ říká Kasal.
Pokles velkoobchodních cen se propisuje také do koncových cen pro zákazníka. Podle Jana Kadlece se cena instalací meziročně snížila o pět až 10 procent podle velikosti a typu technologie. „Snížila se jednotková cena komponentů a zvýšil se průměrný instalovaný výkon FVE o cca 1kWp, což by normálně znamenalo navýšení celkové ceny o zhruba pět až 10 procent,“ počítá.
Přestože je fotovoltaika levnější, s poptávkou to nijak nezahýbalo. „Pohyby nebyly zas tak zásadní, že by ovlivňovaly rozhodování zákazníků v pořízení, nebo nepořízení technologie,“ říká Tomáš Kadlec z ČEZ.
Oproti extrémnímu zvýšení zájmu během loňska a prvního pololetí letošního roku je patrné, že růst začíná zpomalovat. „Trh nepokračuje ve stejném tempu růstu jako dříve, ale zatím nevidíme, že by přímo klesal,“ potvrzuje Tomáš Kadlec.
Z důvodu energetické krize a války na Ukrajině podle Jana Kaisera, obchodního ředitele společnosti Schlieger, vzrostla loňská poptávka o 450 procent. „V letošním roce se poptávka stabilizovala, ale naše společnost nadále vykazuje nadprůměrná čísla,“ říká Kaiser.
Spolu s pomalejším růstem poptávky jdou ceny podle Kasala nadále dolů a je jen otázkou, jak hluboko se dostanou. „U spousty produktů už jsou na hranici toho, s čím firmy ještě mohou fungovat. Letošní rok bude oproti minulému ztrátový,“ dodává.
Ani instalační firmy neočekávají v blízké budoucnosti zásadní cenový propad. „Spíš dojde ke stabilizaci, pravděpodobně mírně nad aktuální cenovou hladinou, protože výhledově opět dojde k růstu cen komponent,“ říká Petr Částek, člen představenstva instalační firmy Columbus Energy.
Kromě ceny panelů se mohou zvedat i ceny dalších součástek. „Zbytek komponent, včetně instalačních prací, spíše poznává inflační dopady a dochází k mírnému zvyšování nákladů,“ říká Jan Kadlec.
Úpadek čísel zatím není vidět ani z počtu připojených fotovoltaik. Podle dat Solární asociace bylo v roce 2022 v Česku připojeno 33 760 solárních elektráren. Jen za první pololetí roku 2023 však přibylo 45 197 fotovoltaik, což je oproti celému loňskému roku nárůst o 33,9 procenta, a oproti prvnímu pololetí 2022 dokonce o 383 procent.
