Článek
Minulé úterý zveřejnil Eurostat přehled cen energií v jednotlivých státech EU. Česko z průzkumu vyšlo jako jedna z nejdražších zemí, a proto si ve čtvrtek dopoledne premiér Petr Fiala (ODS) pozval na Úřad vlády zástupce největších dodavatelů energií, Energetického regulačního úřadu (ERÚ), Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) a Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Podle údajů, které publikoval Eurostat, platili Češi v druhé polovině roku 2022 za elektřinu průměrně 9410 Kč za MWh a za plyn 3959 Kč za MWh. Proti tomu se ohradili hlavě někteří velcí dodavatelé a argumentovali tím, že většina zákazníků platí ceny daleko nižší.
„Proto bylo třeba se na to důkladně podívat, zjistit, v čem problém spočívá, a dosáhnout toho, aby naši občané dostávali informace, které jsou úplné a odpovídají realitě,“ uvedl na tiskové konferenci po jednání Fiala.
Regulátor totiž vycházel pouze z nových ceníků, které obchodníci zveřejňují na webu. V praxi je ovšem cena nižší. Na jednání se proto řešilo, proč neměl ERÚ k dispozici údaje, z nichž by vytvořil přesnější statistiku, která by skutečně odrážela to, kolik zákazník za elektřinu a plyn průměrně platí.
„Potvrdilo se, že to jsou v podstatě akviziční ceny, které platí jenom jednotky procent českých občanů, a že to nejsou čísla, která by odpovídala realitě na trhu s energiemi a tomu, co platí naprostá většina lidí a firem v České republice,“ říká Fiala. „Myslím, že zveřejněná data nebyla výsledkem zlé vůle nebo nešikovnosti, ale ukázal se určitý koncepční nebo strukturální problém, který jsme vyřešili.“
„Výsledkem jednání je dohoda, že energetické firmy budou poskytovat širší data ČSÚ. Domluvili jsme se na tom, že bude vytvořena pracovní skupina, která se sejde v nejbližších dnech,“ řekl Fiala.
Pracovní skupinu by měli tvořit zástupci ČSÚ, ERÚ a energetických firem. Ti se přesně domluví na tom, jaká data jsou potřeba a jak s nimi pracovat. „Tím způsobem dospějeme k tomu, že jak Eurostat bude mít data, která více odpovídají realitě, tak naši občané se budou dovídat tu skutečnost, která se na trhu s energiemi odehrává,“ přiblížil premiér. Dalším úkolem pracovní skupiny bude vytvořit potřebnou legislativu, která by zajistila lepší přístup k potřebným informacím.
Budou reportována celková data o všech našich zákaznících tak, aby z toho ČSÚ mohl získat přesné číslo o tom, kolik čeští zákazníci platí.
Energetické firmy jsou prý ochotné poskytovat ČSÚ všechna data, která budou potřeba k vytvoření správné statistiky. „Budou reportována celková data o všech našich zákaznících tak, aby z toho ČSÚ mohl získat přesné číslo o tom, kolik čeští zákazníci platí. My budeme ČSÚ dávat celková čísla, která platí všichni naši zákazníci,“ říká generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.
„Jsme schopni rychle a efektivně poskytnout potřebná data ČSÚ tak, aby statistika mohla být zpracována reprezentativním způsobem,“ uvedl generální ředitel innogy Tomáš Varcop.
Do budoucna by se tak měla statistika zpřesnit, protože bude pokrývat celé portfolio obchodníků s energiemi. „Přítomní dodavatelé, kteří byli na jednání, určitě budou reprezentovat dle mého názoru dobrých 90 procent trhu. Už ze statistické významnosti to bude velice slušné,“ říká ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor.
Obchodníci doposud nechtěli veřejně reportovat počet odběratelů pro daný produkt a jejich spotřebu, což se nyní změní. „To jsou údaje, které jsou potřeba k tomu, aby se vypočítala průměrná cena,“ popisuje Gavor.
Podle něj je však důležitá i statistika vypovídající o průměrné nabídce dodavatelů. „Pro Českou republiku bude výhodné to, jak dodavatelé z hlediska nabídky reagovali. V tržní ekonomice i energetice jsme méně regulováni než ostatní státy a v nepříznivých časech to způsobilo rychlý nárůst ceny,“ říká. Naopak letos, kdy ceny klesají, by podle něj Česko mělo patřit ke státům, kde bude zlevnění nejvýraznější.
