Článek
Jan Staněk si u svého dodavatele, od kterého nakupuje 100 procent elektřiny z obnovitelných zdrojů, cenu nezafixoval – nakupuje za spotové ceny.
Ty se odvíjejí od aktuálně obchodovaných cen energií na burze a mění se každou hodinu. Staněk však elektřinu za spotové ceny také prodává. Na střeše svého rodinného domu na jižní Moravě má totiž fotovoltaickou elektrárnu o výkonu 10 kWp s bateriemi s kapacitou 19,2 kWh, a co si doma nespotřebuje, to prodává do sítě.
V letních měsících má fotovoltaický systém značné přebytky elektřiny, přestože Staňkovi fotovoltaikou s tepelným čerpadlem ohřívají vodu, a dokonce i nabíjejí elektromobil. V zimě pak elektřinu dokupují.
Když chci prodávat elektřinu
- Kdo chce elektřinu prodávat, potřebuje speciální digitální čtyřkvadrantový elektroměr, který v reálném čase měří množství nakupované i do sítě dodané energie (při pořízení fotovoltaiky je dnes distributorem elektřiny instalován automaticky).
- A potřebuje i dva EANy – jeden na nákup elektřiny a jeden na prodej (praxe přidělování druhého EANu se u různých distributorů liší).
V osmém díle seriálu Domácí fotovoltaika, kterou Jan Staněk natáčí exkluzivně pro SZ Byznys, dává velmi podrobně nahlédnout do svých domácích účtů za energie. Na grafech s věcným komentářem můžeme vidět, kolik elektřiny Staňkovi každý měsíc spotřebovali, kolik z tohoto množství jim vyrobily solární panely, kolik museli nakoupit od distributora, a – což je asi nejzajímavější – kolik to ve výsledku stálo.
Kdo se nebojí, může ušetřit
Abychom se dopátrali výsledné ceny elektrické energie pro nás koncové zákazníky, je nutné ke spotové ceně silové elektřiny, tedy k ceně, za niž se v dané chvíli obchoduje na burze, přičíst ještě provizi obchodníka (našeho distributora), měsíční platbu za příkon jističe, poplatek za služby operátora trhu s elektřinou (OTE), podporu výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (OZE), systémové služby ČEPS, daň z elektřiny a DPH.
Tyto poplatky jsou fixní a zaplatí je každý, tedy i Staňkovi, když zrovna elektřinu nakupují. To, kolik zaplatíme za takzvanou silovou elektřinu, se však liší. A pokud elektřinu navíc vyrábíme a prodáváme, částky za nákup a prodej se nám započítávají.
Na začátku března 2022 cena elektřiny dramaticky stoupala, nejlevněji se obchodovala zhruba za 300 eur/MWh, ale skočila i přes 400 eur/MWh. Při tehdejším kurzu eura podle ČNB to bylo 10 korun a třicet haléřů za kilowatthodinu. O necelé dva měsíce později, podle záznamů Jana Staňka třetí dubnovou neděli v brzkých odpoledních hodinách, byla na spotovém trhu elektřina zadarmo.
Je jasné, že kdo dokáže na pohyb cen, ať už jde o změny zaznamenané na úrovni měsíců, týdnů, ale dokonce i dní a hodin, reagovat, tedy přizpůsobit jim nákup a prodej své elektřiny, může vydělat.
Protože se cena elektřiny na spotovém trhu mění každou hodinu (levná bývá v brzkých ranních hodinách a po obědě, nejdražší v podvečer), dobíjí Jan Staněk v zimě své baterie ze sítě, tedy nákupem od distributora, právě nad ránem. Přes den, kdy už je cena elektřiny vyšší, funguje jeho domácnost na bateriích. Takto dokáže cenu nakoupené silové energie snížit i o dvě koruny na kilowatthodinu oproti průměrné ceně na trhu. Až začne svítit sluníčko, bude samozřejmě baterie dobíjet ze solárních panelů.
Kde sledovat spotové ceny
Spotovou cenu silové elektřiny (v eurech za megawatthodinu) pro každou hodinu je možné sledovat na webu Operátora trhu s elektřinou (příklad zde), a to vždy jeden den dopředu.
V zimě nakupovat, v létě kasírovat
Že fotovoltaika na podzim a v zimě nevyrábí? Není to tak úplně pravda – vyrábí, ale málo. V tomto období však zejména ti, kdo elektřinou topí, potřebují elektřiny nejvíce.
Jinak na tom není ani Jan Staněk, topí tepelným čerpadlem, které samozřejmě pohání elektřina, a tak ji v zimě nakupuje. Jak však ukazují statistiky z jeho rodinného domu, v březnu letošního roku už fotovoltaický systém dokázal pokrýt většinu spotřeby. Od dubna do září pak dokonce prodává přebytky, které ve chvíli, kdy je sestava fotovoltaických panelů vyrobí, nespotřebuje (což neznamená, že by současně nenakupoval ze sítě).
Jakýmsi bonbonkem a dalo by se říci protikladem podzimních a zimních měsíců, kdy fotovoltaika mnoho nevyrábí, byl u Staňků červenec. Polovinu měsíce strávili na dovolené mimo domov a fotovoltaika vyráběla… Výsledkem byla kladná bilance příjmů z výroby a výdajů za spotřebu, takže červencové vyúčtování bylo dodavatelem vystaveno na minus 3 800 korun.
Celkové náklady na elektřinu v roce, kdy byla v Česku historicky nejdražší, u Staňků činily bez dvaceti korun 37 000 Kč s DPH. K tomu lze navíc připočítat i jedno auto s elektromotorem a skoro pořád nabitou baterií.
Je jasné, že Jan Staněk musel do takto fungujícího rodinného domu, do fotovoltaiky, nemluvě o elektromobilu, náležitě zainvestovat. Chcete vědět kolik? Podívejte se na celé video, Jan Staněk nedělá s financemi okolo fotovoltaiky žádné tajnosti.
Seriál videí o domácí fotovoltaice
- Čtyři roky s fotovoltaikou na rodinném domě
- Kolik peněz dát do solárů, aby se vyplatily?
- Krok za krokem k solárům. Jak vybrat dodavatele a kolik to stojí
- Instalace fotovoltaiky pro ohřev užitkové vody
- Světové trendy ve fotovoltaice, návštěva veletrhu InterSolar 2022
- Instalace domácí FV elektrárny krok za krokem
- Budoucnost je zde, chytré domy už existují
- Prodej přebytků z produkce domácí FV elektrárny. V létě prodávat, v zimě nakupovat, za spotové ceny
- Domácí FV elektrárna ve spolupráci s tepelným čerpadlem
- Domácí FV elektrárna a nabíjení elektromobilu