Ceny elektřiny a plynu dramaticky rostou. Jak pomůže stát?

Vysoká inflace tažená zejména drahými energiemi decimuje peněženky všech. Výdělky nestíhají dohánět inflaci, a tak se většina z nás musí potýkat s prudkým zdražováním.

Jak zvládnout účty za energie, které se domácnostem i podnikům za poslední rok i ztrojnásobily? Využít můžete několik druhů státní podpory.

První přijde na mysl plánovaný úsporný tarif. Ten by měl začít platit 1. října a celková výše měsíční úlevy by se pro některé domácnosti mohla podle Ministerstva průmyslu a obchodu dostat až na 30 tisíc.

Peníze budou odečteny přímo z účtů za energie, takže o podporu nebudou domácnosti muset nijak složitě žádat. Podpora se bude týkat účtů za elektřinu i plyn, ale i za teplo. Na pomoc domácnostem vyhradilo ministerstvo 23 miliard korun, dalších 10 miliard bude investovat do teplárenství a 3,6 miliardy obdrží jako kompenzaci majitelé kotlů.

Další široce dostupnou podporou, která může z rozpočtu domácnosti ulevit měsíčně i přes deset tisíc, je takzvaný příspěvek na bydlení.

Ten mohou čerpat například rodiny, důchodci nebo studenti, ale i jednotlivci. Pro získání příspěvku na bydlení je nutné o něj zažádat, buď online na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí, nebo na nejbližším úřadu práce.

„MPSV digitalizuje a velmi brzy bude možné o dávky žádat online. Od 1. 7. o příspěvek na bydlení, od 1. 8. o rodičovský příspěvek a od 1. 9. o přídavek na dítě,“ řekl dříve ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Žádost o příspěvek na bydlení je tak od prvního července výrazně jednodušší oproti minulým létům. V minulosti bylo zapotřebí mít k podání připravené štosy papírů obsahující údaje o vlastnictví nemovitosti nebo třeba potvrzení o placení doplatku na energie.

Pro získání příspěvku na bydlení musí žadatelé splnit dvě podmínky. Zaprvé musí být jeho náklady na bydlení vyšší než 30 procent čistého příjmu domácnosti, pro kterou o příspěvek žádá. Pro Prahu platí hranice 35 procent.

Za druhé těchto 30 procent (v Praze 35 procent) čistého příjmu domácnosti nesmí přesáhnout stanovenou částku normativních nákladů na bydlení, viz tabulky, které jsou platné od 1. ledna 2022 do 31. prosince 2022.

Další podrobnosti se dozvíte na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí.

„Při výpočtu výše příspěvku hrají roli i tzv. normativní náklady (státem uznatelné průměrné náklady na bydlení podle velikosti obce a velikosti domácnosti). Vlivem růstu cen energií MPSV zareagovalo mimořádným navýšením těchto částek, aby současnou situaci zohledňovaly,“ vysvětluje mluvčí MPSV Jakub Augusta.

O příspěvek můžete žádat i v případě, že bydlíte ve vlastním nebo jste součástí družstva. Pro tyto případy platí jiná normativní tabulka nákladů na bydlení, ale výpočet příspěvku probíhá stejně.

Příspěvek se počítá následovně:

1) Nejdřív zjistíme čtvrtletní příjem domácnosti.

2) Ten násobíme koeficientem – pro mimopražské 0,3, pro pražské 0,35.

3) Spočítáme podle tabulky normativní náklady na bydlení.

4) Od součtu normativních nákladů odečteme výsledek z bodu 2).

V rovnici vypadá postup takto:

normativní náklady na bydlení - (průměrný plat domácnosti za čtvrtletí) x 0,3 / v Praze 0,35

Zjistit, zda máte na příspěvek nárok a případně na jak vysoký příspěvek byste mohli dosáhnout, můžete také na webu MPSV, kde pro tyto případy funguje jednoduchá kalkulačka.

„Průměrná výše příspěvku na bydlení v současné době dosahuje 4 084 korun měsíčně,“ dodává Augusta.

Kromě příspěvku na bydlení existuje ještě doplatek na bydlení, který je přiznáván lidem s nárokem na příspěvek na živobytí nebo lidem, jejichž příjem nepřesahuje 1,3násobek příjmu na živobytí.

„Nárok a výše doplatku na bydlení se stanoví tak, že se od částky odůvodněných nákladů na bydlení, které se snižují o příspěvek na bydlení náležející za předchozí kalendářní měsíc, odečte částka, o kterou příjem navýšený o vyplacený příspěvek na živobytí převyšuje částku živobytí osoby / společně posuzovaných osob,“ vysvětluje MPSV.

Nad rámec příspěvků na bydlení je pak možné využít jednorázové státní podpory. „Dávka mimořádné okamžité pomoci (MOP) je určena domácnostem ohroženým hmotnou nouzí. Jde o dávku jednorázovou, která například dříve zásadně pomohla domácnostem, které se ocitly v režimu dodavatelů poslední instance a měly potíže s úhradou nedoplatků na vyúčtování,“ vysvětluje Augusta z MPSV.

Mimořádnou okamžitou pomoc lze využít i vícekrát do roka, vše záleží na posouzení úřadů. Ty by měly být nově flexibilnější, a měly by tak umožnit poskytnutí pomoci více domácnostem.

Prudkému nárůstu cen energií a inflace čelí firmy – ty je pociťují ještě naléhavěji. Jistotu ohledně dodávek plynu v následujících měsících jim sice nikdo nezaručí, stát však slibuje finanční pomoc.

Úsporný tarif neuleví pouze domácnostem. Ze 66 miliard, které Ministerstvo průmyslu a obchodu uvolní na pomoc s růstem cen energií, poputuje 23 miliard na odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje.

Ty stát odpustí firmám i domácnostem letos i v příštím roce. „K odpuštění dojde automaticky, nikdo nebude muset o nic žádat. Částku, kterou stát zaplatí, si každý přečte na své faktuře,“ vysvětluje mluvčí Ministerstva průmyslu a obchodu David Hluštík.

Podle něj poskytne vláda dvě miliardy korun na pomoc firmám z energeticky náročných odvětví. „Půjde o takzvané kompenzace nepřímých nákladů, které jim vláda proplatí letos i příští rok. Jde o pomoc pro přibližně 30 firem, kdy některé z nich obdrží až přes sto padesát milionů korun.“

Pomoc s drahými energiemi poskytuje i Národní rozvojová banka. Osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ), malým a středním podnikům totiž poskytuje záruku až do výše 80 procent jistiny zaručovaného úvěru.

Nabídka platí pro všechny malé a střední podniky a OSVČ, kterým přestal dodavatel vlivem ukončení činnosti dodávat elektřinu nebo plyn, a byly tak nuceny přejít k dodavateli poslední instance.

Stejně tak je podpora určená pro podniky, které následně musely uzavřít nové smlouvy na energie, kvůli kterým se jim zvedly zálohy o více než 100 procent, tedy alespoň dvojnásobně.

Podmínkou je, že výše zaručovaného úvěru nepřesahuje dva milionu korun a délka ručení nepřesahuje dva roky. Záruka je určena především k úhradě nákladů na dodávky elektřiny, plynu a jiných energií a k úhradě jiných provozních nákladů.

Záruka je určena především pro podniky, které působí v oblasti stavebnictví, ve zpracovatelském průmyslu nebo třeba v dopravě a skladování. Celý výčet podporovaných oborů i kompletní seznam požadavků je dostupný na webu Národní rozvojové banky.