Cenu plynu už Rusko neurčuje. V rukou ji drží Čína

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Cenu zemního plynu v roce 2022 určovalo především Rusko a záměrně s ní manipulovalo. A také na tom vydělalo. Příjmy ruského státního rozpočtu z ropy a plynu v loňském roce vzrostly o 28 procent, což dělá meziroční navýšení o 2,5 bilionu rublů (zhruba 810 miliard Kč).

„Finanční rok 2022 byl pro ruský export mimořádně úspěšný. Na druhou stranu, kdyby došlo k totálnímu přerušení dodávek v březnu, a to v té době nebylo vyloučeno, tak ztráty evropské ekonomiky by byly ještě násobně větší,“ říká Jiří Gavor, ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií.

Rusko už od srpna neposílá na západ trubkami plynovodu Nord Stream 1 žádný plyn a objemy snižuje i přes plynovod Jamal. Výpadek dodávek do Evropy si však Rusko kompenzuje zvyšováním importu do Číny.

Cenu plynu na evropském trhu už tak v rukou nedrží Kreml. „Rusko se na všech frontách díkybohu přepočítalo. Jednak v tom, že Evropa bude paralyzovaná veškerým úsilím pomáhat Ukrajině a výhružkou nedodávek ropy, plynu, uhlí. To se nestalo,“ říká Michal Macenauer, ředitel strategie EGÚ Brno.

Na cenotvorbu v letošním roce budou mít vliv jiné faktory související se změnou trhu s plynem. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu Evropa snižuje energetickou závislost na Rusku dodávkami zkapalněného zemního plynu (LNG) ze zámoří.

S cenou tak bude hýbat rychlost budování nových LNG terminálů a globální poptávka po LNG. „To souvisí především s oživením či neoživením poptávky po LNG v Asii, především v Číně,“ říká Macenauer.

Oživení poptávky se předpokládá v průběhu roku 2023, až skončí veškeré restrikce proti šíření covidu-19 a jejich dozvuky. „Globálním faktorem, který ovlivní poptávku po všech komoditách, bude vývoj ekonomické situace především v Číně. Její problémy sice brzdí nejen její ekonomiku, ale snižují poptávku, a tím i ceny energií,“ popisuje Gavor.

Tamní poptávka by se podle agentury Reuters měla meziročně zvýšit o devět až 14 procent. Import do země s druhou největší ekonomikou světa by však pravděpodobně kvůli vysokým cenám nedosáhl rekordní úrovně z roku 2021.

Dalším faktorem je počasí. „Ten nemůžeme ovlivnit. Může se stát, že i když je k nám nyní klima velmi milostivé, tak za několik týdnů přestane foukat v Německu, nastanou velké mrazy a cena poroste a bude opět velmi volatilní,“ upozorňuje Macenauer.

Dále bude cena plynu daná poptávkou v průmyslu, protože v roce 2022 řada firem omezovala výrobu kvůli vysoké ceně energií. Rozhodujícím faktorem bude také objem plynu, který v evropských zásobnících zůstane na konci zimy. 2. února 2023 v těch českých bylo 2508 milionů kubíků plynu, tedy naplnění na 73 procent. Oproti tomu loni ve stejný den byly zásoby plynu na 1048 milionech m3, tedy méně než poloviční.

Vliv budou mít také zdroje elektrizační soustavy v Evropě, zejména jaderné elektrárny ve Francii, jejichž výroba loni klesla kvůli špatnému technickému stavu. „V roce 2023 bude činit 80 procent cenotvorby plynu zajištění nových zdrojů a vývoj globální poptávky po LNG,“ říká Macenauer.

Průměrná cena zemního plynu v období od roku 2017 až do začátku rapidního růstu cen energií v srpnu 2021 činila 18,4 eura za MWh. Od září do ledna 2023 se však cenový průměr zvedl na 103 eur za MWh.

Maxima 317 eur dosáhla cena loni v srpnu. „Největší paniku jsme zažili v polovině roku 2022. Od té doby se dařilo šetřit energiemi a plnit zásobníky plynem a panika ustala. Trh nabyl přesvědčení, že plynu bude na zimu 2022/2023 dostatek,“ říká Macenauer s tím, že tomu odpovídá snížení cen.

Problém ale nespočíval v tom, že by Evropa ideově nebo technicky neuměla vyřešit dodávky odjinud než z Ruska. „Problém byl z šoku a nepřipravenosti. Evropa na to však reagovala a dále reaguje velice flexibilně. Velmi pomohl relativně volný trh, kdy se růstem ceny podařilo ze světa stáhnout velké množství plynu přeplacením jiných odběratelů,“ vysvětluje Macenauer.

Podle něj je aktuálně nejpravděpodobnějším scénářem dovoz plynu, kdy má Česko dva LNG terminály a proudí k nám 16 milionů m3 denně stabilně po celý rok. Plyn by za těchto podmínek v zásobnících vydržel po celou příští topnou sezonu. V případě navýšení importu v letních měsících (červnu až srpnu) by k nám přitékalo 24 milionů m3 denně.

V případě, že by Česko mělo jen jeden LNG terminál v nizozemském Eemshavenu, import by činil osm milionů kubíků za den. S plynem v zásobnících by si tak Česko vystačilo do poloviny listopadu. Pokud by se ale v létě navýšil dovoz plynu na úroveň 24 milionů m3 denně, plyn v zásobnících by vystačil do 29. ledna 2024.

Loni se podle EGÚ Brno objem dopraveného LNG do Evropské unie (EU) a Velké Británie zvýšil o tři čtvrtiny na 137 miliard kubíků ročně. V letošním roce EGÚ Brno předpokládá další navýšení importu LNG. Postupně může narůst až k 260 miliardám m3 v roce 2030. Výši dovozu ovlivní jednak poptávka, ale i kapacita terminálů.

Pro Evropu se LNG stal v roce 2022 klíčovou surovinou, jejíž dovoz bude pokračovat i v následujících letech. Alternativní dodavatelé mírně posilují vývoz. Až na Alžírsko, které není schopné navýšit export kvůli zvýšení domácí poptávky a nedostatečným investicím do nových ložisek. V případě Norska a Ázerbajdžánu však jde jen o jednotky miliard kubíků.

Dodávky ruského plynu do Evropy se v průběhu roku 2022 snižovaly. Nyní funguje jen omezeně tranzit přes Ukrajinu plynovodem Jamal a přes Turk Stream pro Maďarsko. Objem směřující do Evropy se tak bude pohybovat kolem 10 miliard m3 ročně.

Plyn nadále zůstane komoditou, která bude zásadně ovlivňovat cenu elektřiny. Její cenu bude v tomto roce určovat také množství elektřiny vyrobené z OZE, především z větrných elektráren v Německu. Podíl na případném poklesu či růstu ceny bude mít i opětovné spouštění jaderných elektráren ve Francii. Obnovení výroby se však předpokládá až na konci této zimy.

Od předloňského září do letošního ledna se cenový průměr za MWh elektřiny pohyboval na 256 eurech. Od roku 2017 do srpna 2021 byl však na 46,3 eura. „Období 2017–2021 bylo specifické tím, že nebylo možné postavit žádný zdroj, který by měl akceptovatelnou návratnost, protože cena elektřiny byla velmi nízko,“ říká Macenauer.

Evropská komise také zvažuje zavedení cenového stropu pro výrobu elektřiny, což by mělo na snížení ceny také pozitivní efekt. „Na hodnotu 30 ani 40, a s velkou pravděpodobností ani 90, eur se pravděpodobně už nikdy nedostaneme. Vyřešení ceny plynu vystřídá jiný růstový faktor – rychlý požadavek na dekarbonizaci,“ dodává Macenauer.