Článek
Domácnosti, firmy i veřejný sektor by se mohly v příštích dnech dozvědět, kolik budou platit za energie. Částce vláda dala strop, přes který cena nestoupne.
Kabinet rozhodnul o národních řešeních pro domácnosti, živnostníky, podnikatele a pro ty, kteří jsou bráni jako maloodběratelé. „Zastropujeme cenu silové elektřiny včetně DPH na 6 Kč a ceny plynu na 3 korunách za kWh,“ uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Odběratelé podle něj snížení pocítí od 1. listopadu.
Strop by se měl týkat domácností, veřejného sektoru i firem v režimu malých odběratelů a měl by platit celý příští rok.
„Pokud k tomu připočteme nejrůznější typy distribučních poplatků, nepřesáhne cena pro domácnosti hranici mezi 7 a 9 Kč za KWh,“ uvedl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Podle propočtů, které zmínil na tiskové konferenci, se cena elektřiny zvýšila každý rok o 100 procent a v roce 2023 hrozilo, že by se dostala na 12 Kč za KWh. „Možná i výše. To je cena, která měla potenciál způsobit společenský rozvrat a reálnou chudobu širokých vrstev obyvatelstva,“ uvedl Rakušan. Pokud domácnosti elektřinou i topí, její účty měly podle predikcí jít přes 100 000 Kč ročně. Taková domácnost teď podle Rakušana ušetří až 111 000 Kč.
Za stejnou cenu budou energie nakupovat i poskytovatelé veřejné služby, ať už to jsou samosprávy, veřejné instituce, nemocnice či školy, a to prostřednictvím státem určeného dodavatele.
Vláda také slíbila, že zajistí energie na rok 2023 za stejných podmínek jako pro domácnosti i samosprávám. „To by mělo platit i pro veřejné instituce, které budou mít možnost nakoupit energie za pomoci státu přes státem určeného dodavatele. My teď máme možnost nakoupit energie přes obchodníka pod Ministerstvem financí, ale dlouhodobě preferujeme variantu pod Ministerstvem průmyslu a obchodu,“ uvedl ministr pro místní rozboj Ivan Bartoš (Piráti).
Členové vlády připravují i řešení pro průmysl, které však představí až ve středu po jednání se zástupci podnikatelských svazů a s přihlédnutím na souběžně připravované evropské řešení.
Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) nyní vláda připravila podmínky pro to, aby odběratelé současnou situaci ustáli. „Platí to, že sociální systém a změny, které jsme jako vláda udělali, a ještě úpravy normativu, které zacílí na jedno a dvoučlenné domácnosti, garantují, že zvládneme jak zimu, tak příští měsíce,“ popisuje Jurečka. Zavírání škol, nemocnic a dalších institucí by tak nemělo hrozit.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka už v pátek předeslal, že vláda v pondělí představí konkrétní plán na zastropování cen energií. Podle něj byla vláda na parametrech pomoci v zásadě dohodnuta, ale čeká ještě na možné celoevropské řešení, o němž se jednalo na páteční Radě ministrů pro energetiku v Bruselu.
Vláda začala řešit i tzv. windfall tax, tedy dočasné zdanění nadměrných zisků energetických firem. Finance budou použity na poskytnutí pomoci s cenami energií.
Opatření by mělo stát 130 miliard Kč, přičemž podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) je to maximální částka. Pomoc bude financována ze tří zdrojů. „První je mobilizace příjmů ze všech státních firem, tam, kde to bude možné. Druhá je windfall tax a třetí jsou příjmy, které souvisí se zvýšenou cenou emisních povolenek,“ říká Stanjura.
Resortní ministři zde ke konkrétnímu řešení v podobě zastropování cen energií nedospěli. Dohodli se však například na odebrání části nadměrných zisků energetických firem, které vyrábějí z levnějších surovin než ze zemního plynu, tedy z uhlí a obnovitelných zdrojů. Finance pak budou použity na pomoc domácnostem či firmám. Evropská komise by měla přijít s návrhy v řádu dní, pravděpodobně v úterý nebo ve středu.
Vláda také už v srpnu schválila pomoc s drahými energiemi formou tzv. úsporného tarifu, který pochází z dílny Ministerstva průmyslu a obchodu. Letos se na jeho podobě nic nemění, stejně jako v případě odpuštění poplatků za OZE.
Od Nového roku se však vláda přikloní k novější variantě, kdy pomoc už nebude plošná. „Pokud jde o částky v úsporném tarifu, na příští rok uvažujeme, že půjdeme adresnější cestou. Tam, kde by nestačilo snížení cen cenovým stropem, že bychom úsporný tarif touto formou nebo příspěvkem na bydlení doručili adresněji,“ uved ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).
Balíkem opatření mimo jiné vláda reaguje na rostoucí kritiku občanů a opozice, že ministři nejsou schopni najít rychlou cestu, jak lidem pomoci se stále rostoucími cenami energií.
Růst cen na energetických burzách byl v posledních týdnech velice turbulentní. Od posledního rekordu 1 050 eur za MWh ceny opět klesly, pravděpodobně i v reakci na záměr zemí Evropské unie zastropovat ceny elektřiny i plynu.
