Článek
Francii došla s tržišti jako je Temu a Shein trpělivost. Proti čínským platformám, které masivně zaplavují světové trhy levným zbožím často pochybné kvality, uvalí manipulační celní poplatek 0,6 eura až dvě eura za balík.
Diskutovat se o tom bude nejspíš i na květnové Radě EU pro hospodářské a finanční záležitosti.
V Česku se o problematice dovozů ze třetích zemí vášnivě diskutuje, ale na rychlé řešení to zatím nevypadá. Zástupci e-shopů a státní správy se však na konferenci v Poslanecké sněmovně shodli, že záplava balíků především z Číny a systematické porušování pravidel je problém.
Tikající bomba?
„Pokud se nic nezmění, tak by do pěti let čínská tržiště mohla mít přibližně polovinu objemu české e-commerce. Mělo by to neskutečné dopady na všechno,“ varoval dnes Jan Vetyška z Asociace pro elektronickou komerci na půdě Poslanecké sněmovny.
V roce 2024 obrat čínských tržišť jako je Temu, Shein a AliExpress vzrostl o 170 procent na 23,2 miliardy korun a nevypadá to, že by tempo mělo polevit.
Shoda dozorových úřadů, zástupců několika sněmovních výborů i obchodníků panuje na tom, že do EU včetně Česka se ve velkém a nekontrolovaně valí zásilky ze třetích zemí a v mnoha případech porušují platná pravidla EU.
Celní správa ČR připustila, že takové množství tuzemští ani unijní celníci nemají sílu zkontrolovat. V roce 2022 do Evropy putovalo 1,4 miliardy zásilek ze třetích zemí, o rok později 2,3 miliardy a v roce 2024 už 4,6 miliardy. A převážná většina je z Číny.
„V Mošnově na nás vybafne 280 tisíc zásilek denně. Co s tím?“ bezradně poukázal zástupce ředitele Celní správy Jiří Trousil na enormní nárůst zásilek s tím, že řešení je nutné hledat na celoevropské úrovni. Česká Celní správa si uvědomuje problém s úmyslným podstřelováním hodnoty zásilek, aby se vešly do bezcelního limitu 150 eur. O problému ví i úřady v EU.
Centrum ekonomických a tržních analýz (CETA) odhadlo dopady úniků na clech a daních na tuzemský státní rozpočet ve výši okolo devíti miliard korun v roce 2024.
Podle toho, jak situaci Trousil popsal, práci celníků zpomaluje byrokracie. Když se celnímu úředníkovi balíček nezdá, musí úřad ve většině případů vydat stanovisko, že zboží porušuje předpisy, napsat písemné rozhodnutí a přizvat jiného úředníka z orgánu dozoru trhu, který bude na místě posuzovat konkrétní pochybení. Systém byl podle něj kalibrován na řádově menší objem balíčků.
Odstranění celní výjimky má přinést chystaná reforma celní politiky, která ale může začít platit až v roce 2028. Řešením by bylo vyjmout tuto celní výjimku, které se říká „de minimis“ a schválit ji samostatně dřív, domnívá se prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.
Problémem však nejsou jen cla. „78 procent výrobků na online tržišti Temu nesplňuje bezpečnostní předpisy EU. Je to tak významné a zásadní, že to zaslouží řešení,“ vyzvala ředitelka dTestu Eduarda Hekšová. Upozornila, že čínské tržiště používá velmi agresivní manipulativní techniky, kterým se spotřebitel těžko brání, jako jsou „kola štěstí“, kdy je zákazník tlačen do rychlého nákupu ve slevě.
Podle ní, ale například také místopředsedy představenstva Alzy Petra Beny už není možné selhání řešit jako individuální pochybení, protože jde o systematické porušování zákonů. Testy na zdravotní nezávadnost jsou navíc velmi drahé, chemický test jednoho dudlíku vyjde na tisíce eur, podotkla Hekšová.
Státní zdravotní ústav (SZÚ) testoval 150 výrobků dovezených ze třetích zemí, například kosmetiku a textil. V bižuterii dvou výrobků byl vysoký obsah niklu, který může způsobit alergie, a u některých hraček byl zjištěn vysoký obsah olova. Ani jeden výrobek z 11 produktů v kategorii kosmetika nebyl správně označen. Část produktů obsahovala zakázané ftaláty.
Podle údajů, prezentovaných ředitelkou SZÚ a hlavní hygieničkou ČR Barborou Mackovou, přes 93 procent z problematických výrobků pro děti do tří let v roce 2023 a 2024 pocházelo z Číny. Velmi závažná zjištění přinesla také spotřebitelská sdružení ze zahraničí. Česká obchodní inspekce nicméně za poslední rok, kdy se o nekalé konkurenci v online obchodu mluví, žádné výsledky kontrolních nákupů nezveřejnila. Odvolává se na koordinaci kroků s orgány Evropské unie.
I Česká obchodní inspekce ale tržiště považuje za problém. „Vadí mi, že do trhu vstupují subjekty, které jsou v jiných státech, jednoduše na ně nedosáhnete a rozbíjí trh. Je to zásadní otázka a Česká republika cílí na to, aby se ještě více zaměřila na zahraniční e-shopy,“ slíbil na sněmovní konferenci ředitel odboru metodiky a podpory kontroly Michael Maxa.
Tržiště, nebo e-shop?
Řešení, jak neférovým praktikám zabránit, se teprve hledají. Je jasné, že z velké části leží v jednotném postupu EU. Platí to zejména o clech a daních.
Kámen úrazu je však také podle kritiků současného stavu v definici tržišť, ukotvené v evropském nařízení o digitálních službách (DSA) a také v nízké vymahatelnosti prohřešků ze strany státních dozorových orgánů.
„Nepotřebujeme měnit nařízení o digitálních službách. Potřebujeme jen právní rozbor, a ten už máme, a potřebujeme dát všem jasně najevo, že platformy typu Temu a Shein nejsou platformami, ale jsou e-shopy,“ je přesvědčena bývalá šéfka e-shopu CZC.cz Jitka Dvořáková.
Podle některých názorů totiž online tržiště hřeší na to, že o nich směrnice mluví jako platformách, které nenesou zodpovědnost jako finální prodejce, tedy e-shop. To by se mohlo změnit aktualizací evropské legislativy. Podle Tomáše Prouzy se v tomto ohledu však na úrovni EU nic významného neděje.
O tom, že se tržiště ve skutečnosti chovají jako e-shopy, a měla by proto nést větší zodpovědnost za prodávané zboží i servis, podle šéfa APEK Jana Vetyšky svědčí to, že poskytují reklamu na konkrétní produkty, zajišťují kompletní logistiku až do poslední míle a také komunikaci se zákazníkem.
Kdo je poctivý, připlatí si
Rozšířenou praxí na tržištích je vyhýbání se poplatkům za likvidaci obalů. Dohnat k zodpovědnosti statisíce prodejců z Číny je nemožné. I proto se začalo mluvit o novém poplatku, který by kompenzoval výpadek příjmů obalové společnosti EKO-KOM.
Vyhýbání se poplatkům k vlastnímu prospěchu na trhu, takzvaný „freeriding“, se však podle náměstka ministra životního prostředí Davida Surého netýká jen zásilek z e-shopů, ale také dodávek solárních panelů z Asie, kde je „černým pasažérem“ odhadem 10-15 procent importů.
Nový poplatek by se podle Surého mohl vypočítat na základě statistiky produkce odpadů a platil by jej subjekt, který bude zboží proclívat. „Pokud chce ČR ochránit svůj trh, stanovení jednotného poplatku se nabízí jako elegantní technické řešení. Poplatek by mohl končit ve fondu, z toho by se dotovaly náklady, které má například EKO-KOM,“ uvedl Surý.
Ředitel EKO-KOMu Zbyněk Kozel nepovažuje číslo freeridingu za tak hrozné, celkově tvoří tři procenta. „V systému chybí 100, možná 200 milionů korun, které zaplatí české subjekty. Hrozná je ale dynamika. Jestli se ztrojnásobí, a čísla na to ukazují, bude to mít ten dopad, že českým výrobcům a obchodníkům zvedneme poplatky o 10 procent, protože je někdo jiný neplatí. Zdá se, že se bavíme o měsících nebo kratších letech,“ předvídá Kozel možné navyšování platby za odpad.
V tom případě však hrozí, že firmy, které dnes poctivě poplatky platí, budou platit ještě víc a pravděpodobně náklady přenesou do cen pro spotřebitele.
