Článek
První zima, kterou budou provázet násobně vyšší ceny energií, se blíží. Podle zvláštního zmocněnce Ministerstva zahraničí pro otázky energetické bezpečnosti Václava Bartušky by ale bylo naivní si myslet, že další zimy budou jednodušší. Uvedl to v nedělních Otázkách Václava Moravce.
Nahradit část ruského plynu jinými dodavateli může podle jeho odhadu trvat několik let.
„Chceme mix dodavatelů, stejně jako celá Evropa. Myslím si, že rámcově se bavíme o dvou až třech letech vyjednávání dlouhodobějších dodávek. Variantou by mohl být Katar, USA ale i další země,“ uvedl Bartuška.
Právě Katar je největším světovým exportérem zkapalněného plynu a má třetí největší zásoby ropy i zemního plynu na světě.
Česká republika je pro Katar jedním z preferovaných partnerů v rámci těžby zemního plynu v Severním poli, uvedl to po jednání s katarským emírem Tamimem bin Hamadem Sáním premiér Petr Fiala (ODS). Severní pole je velké ropné naleziště v Perském zálivu.
Česko čekají další těžké zimy
Právě dlouhá vyjednávání budou podle Václava Bartušky důvodem dalších dvou až třech let těžkých zim, se kterými se bude Česko muset potýkat.
„Velký objem ruského plynu, asi 155 miliard metrů krychlových plynu, které v loňském roce Evropa spotřebovala z Ruska, odpovídají asi 44 procentům celkové spotřeby, kterou jednoduše nenahradíme přes noc. Nikdo volnou kapacitu v takovém objemu na světě nemá. Nahradíme ji spíše tak, že budeme více pálit uhlí nebo jiné zdroje,“ uvedl zmocněnec.
Následující roky vidí problematicky také analytik a minoritní akcionář ČEZ Michal Šnobr.
„Myslím si, že se v tomto okamžiku spoléháme na zásobníky LNG plynu. Nicméně zásobníky jsou zčásti naplněné ruským plynem a na jaře se ocitneme v situaci, že zásobníky budou poloprázdné a budeme podstupovat to stejné jako na jaře a v létě letošního roku, ale už bude chybět jakákoliv dodávka ruského plynu,“ vysvětluje analytik.
Podle něj se dá očekávat, že uzavřít smlouvu na dlouhodobé dodávky bude velmi složité.
„Země, jako je například Katar, si dobře uvědomují, v jaké jsme Česká republika a celá Evropa situaci. Budou chtít uzavřít dlouhodobé smlouvy, ovšem za podstatně vyšší ceny, než za jaké jsme brali plyn z Ruska,“ dodává.
I to bude jedním z důvodů, proč nelze očekávat, že by se ceny elektřiny a plynu vrátily na úroveň před současnou krizí. Mimo to vzroste také tlak na úspory a vyšší energetickou účinnost.
„Prožili jsme minulou dekádu, kdy ceny elektřiny i plynu byly extrémně levné. Teď jsme kvůli konfliktu na Ukrajině přešli velmi rychle do situace, kdy ta cena narostla,“ řekl Šnobr.
Podle něj se nedá očekávat, že by se po skončení konfliktu ceny vrátily na dřívější úroveň. Předpokládá, že ceny silové elektřiny by se dlouhodobě mohly stabilizovat na 120 až 180 eurech za megawatthodinu, plyn bude možné dovážet za 40 až 60 eur za megawatthodinu.
