Článek
Článek si můžete pustit také v audioverzi.
Zákazníci nakoupili v únoru 2022 o 4,6 procenta víc zboží než loni, pouze však vyrovnali úroveň z února 2020, tedy z časů těsně před příchodem koronaviru do Evropy. Rozdíl byl v tom, že za stejné zboží dnes platí o desetinu víc.
Údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ) dokládají v případě maloobchodu, že ekonomika sice překonala pandemickou krizi a srovnala svůj výpadek, oživení se však zastavilo. Viníkem bylo jednoznačně zdražování.
Navíc může být návrat „starých zlatých časů“ před pandemií pouze dočasný, především vinou invaze Rusů na Ukrajinu. „Do příštích měsíců bude pro maloobchod zátěží nejistota ohledně dalšího ekonomického vývoje a s tím související opatrnost spotřebitelů,“ upozornil analytik Raiffeisen Bank David Vagenknecht na údaje ČSÚ, podle kterých důvěra spotřebitelů v březnu prudce poklesla, nejhlouběji od ledna 2013. Konkrétní dopad války na maloobchod bude ovšem vidět až za měsíc.
O tom, jak vážně Češi berou inflaci, svědčí detaily, které odhalila únorová statistika. Zachovali se podle základního pravidla maloobchodu, že o velikosti nákupů rozhodují ceny tzv. signálního zboží, které se nakupuje nejčastěji. V Česku jde především o máslo, pečivo a základní druhy ovoce, které se dostanou v supermarketu.
Obchodníci je obvykle drží při zemi, aby zákazníky nalákali k větší útratě. V únoru ovšem přece jen zdražili a lidé začali v supermarketech šetřit, i když tam ceny v průměru proti loňsku vyrostly „jen“ o sedm procent. Méně naplněné košíky jsou dnes svědectvím, že máslo stojí padesátikorunu, nejlevější rohlík 2,50 koruny a kilo jablek 40 korun.
Úsporná strategie domácností se naopak tolik nedotkla zboží, které lidé kupují jen výjimečně a na ceny tak přísně nehledí. Týká se to především nábytku, domácích spotřebičů, mobilů, knih a sportovního zboží, které zdražily o desetinu. V tom byl únor ještě měsícem, kdy si část obyvatel ještě chtěla užívat a měla rezervy z časů covidu. Naopak v případě oděvů a obuvi se nepodařilo obrat před krizí vyrovnat, a jak svědčí data ČSÚ, přispěly k tomu i ceny, které byly o 16 procent vyšší než loni.
Zdražení benzinu dosáhlo skoro třiceti procent, ani to však Čechům v únoru nezabránilo, aby jezdili víc než před krizí. Přesto experti očekávají, že se cestování omezí v březnu, kdy zdražování u pump nabralo dalších dvacet procent.
