Čas brigád bez brigádníků? Nabídky jsou, ale některým je 150 na hodinu málo

Středoškoláci a vysokoškolští studenti nemohou chodit do „řádné“ práce, a proto jsou nejčastějším způsobem jejich přivýdělku brigády. Největší poptávka po nich je tradičně v restauracích, u stáncích s občerstvením a vlastně celém gastrobyznysu, ale také skladech nebo pořadatelských službách. František Jareš z agentury Student, která zprostředkovává brigády tisícům studentů, říká, že letošní rok by firmy a podnikatelé rádi brigádníky zaměstnali, zájem ze strany mladých lidí klesá.

Podle další pracovní agentury se ale spíše mění druhy nabízených prací a také očekávání brigádníků, co by rádi dělali a hlavně jakou odměnu očekávají.

Podle personální agentury ManpowerGroup se tak nabídka brigád vrací na úroveň před covidem, ale mění se. „Více se například objevují možnosti v oblastech administrativy, které jsou oblíbené,“ říká Jiří Halbrštát, manažer náboru a marketingu ManpowerGroup.

„Zvýšená poptávka po brigádnících je také ve výrobě, logistice a maloobchodu, kde firmy řeší zástupy za zaměstnance na dovolené,“ říká Halbrštát. Dále vysvětluje, že přes léto je nabídek tradičně více. Zaměstnavatelé hledají záskoky a výpomoci v období dovolených. „Tyto nabídky bývají navíc lépe placené z důvodu urgence. Pokud má ale student zrovna pár dní volno a chce si přivydělat, tak nějakou možnost vždy najde,“ míní Halbrštát.

Ten také zmiňuje, že na internetových portálech bývá přes léto více než dva tisíce nabídek. Jsou ale regiony, jako například Ústecký, kde je dlouhodobě nabídka mizivá. Většina brigád je spíše ve velkých městech.

„V letních měsících se pravidelně setkáváme se zvýšeným zájmem o brigády, přičemž nejčastěji se hlásí studenti. Pokud je to možné, nabízíme jim je i na několikatýdenní období, kdy nahrazují naše zaměstnance na dovolené. Většinou se jedná o pozice skladníka nebo výpomocného řidiče. Máme i brigádníky, kteří nám věrně pomáhají během letního období již několik let,“ říká Jaroslava Šindelářová ze společnosti Geis.

Podle něj hodinová sazba častokrát zohledňuje dostupnost pracoviště. Například logistická centra na periferii Prahy hledají brigádníky za 200 korun na hodinu, což je více, než platí firmy uvnitř města.

Finanční ohodnocení brigádníků se obecně zvyšuje a pohybuje se v rozmezí průměrně 150 až 170 korun za hodinu, jak uvádí ManpowerGroup. „Pracuji v pořadatelské službě a kontroluji lidem lístky na různé akce, začínala jsem na 130 korunách za hodinu, v nedávné době mi zvýšili hodinovku na sto padesát korun,“ říká například 17letá studentka z Prahy.

A právě 150 korun za hodinu je nejčastěji nabízený „plat“ brigád po Praze. Ačkoliv pro starší generaci jde o „přestřelené“ peníze, některým mladým se za takovou odměnu jít pracovat nechce. Na jejich výdaje jim zkrátka stačí kapesné od rodičů.

„Studuji, rodina mě finančně podporuje a chce, abych se soustředila na školu. Dostávám od nich několik tisíc měsíčně a když mám nějaký neočekávaný výdaj, tak mi na něj většinou také přispějí,“ popisuje 21letá vysokoškolačka Vendula. Kapesné ji prý stačí jak na oblečení, tak i zábavu s kamarády a návštěvu hospod.

„V létě si ale většinou najdu sezónní brigádu, ze které si pak zaplatím dražší věci, jako je elektronika nebo nějaké výjezdy do zahraničí,“ přiznává Vendula. Podle jejích slov je pro ni nejsnazší najít si práci například někde ve skladu nebo kavárně. „V turistických centrech častokrát právě hledají servírky jen na sezónu a většinou ke své hodinovce dostávám ještě dýška,“ podotýká.

Další dvaadvacetiletá slečna pracuje jako obsluha u stánku s občerstvením na kraji Prahy. A kromě 150 korun za hodinu má ještě navíc dýška.

Někteří mladí ale považují hodinové sazby 150 korun za velmi nízké. „Mám stoosmdesát korun na hodinu, ale nedostávám dýška. Zdá se mi to nefér, protože je přece získávám přímo za svůj servis zákazníkům,“ stěžuje si dvacetiletý student, který pracuje v restauraci jako číšník.

Častokrát se lze setkat s tím, že pokud brigádníci v gastronomii nemají spropitné, zaměstnavatel jim zvyšuje hodinovou sazbu nebo mají jiné benefity. „Firmy nabízí brigádníkům různé výhody, aby zvýšily atraktivitu a dostupnost brigády, což je nejčastěji doprava, ubytování a strava,“ vysvětluje Halbrštát z ManpowerGroup.

Mezi další výhody mohou také patřit případně slevy na výrobky a služby firmy, u které pracují. „Ze spropitného nemám nic, ale během práce mám konzumaci zdarma a při návštěvě podniku zaměstnaneckou slevu na všechny produkty,“ říká 23letá baristka z pražské kavárny.

„Budu dělat číšníka do 80. Nejsou lidi a nechodí. Ono totiž 150 a dýška cca 800–⁠1000 za den je málo. Já bral 27,50 na první brigádě za barem,“ píše twitterový uživatel @danik_rokec v diskuzi pod příspěvkem novinářky Lucie Stuchlíkové, ve kterém komentovala problém, kdy gastronomie má problém najít brigádníky.

Uživatelé twitteru se pod příspěvkem neshodují. Někdo říká, že jde o „almužnu“, jiní porovnávají dnešní platové ohodnocení brigád s těmi před lety, když oni byli mladí. Kritizují studenty za to, že se jim nadneseně řečeno nechce makat.