Sport hraje kvůli energiím o přežití. Končí první kluby i zimní stadion

Zimní stadion Nikolajka v Praze už letos sezonu nezahájí - a s ním zůstalo bez ledu přes 260 dětí. Ve Šternberku začnou s výrobou ledové plochy o pár měsíců později, než je zvykem. TJ ABC Braník neví, jestli na zimu nafoukne haly na beachvolejbal. Jinde se přestává svítit, topit, omezuje se provoz sportovišť a připravují krizové scénáře. Drahé energie drtí nejenom firmy, domácnosti, ale i sportovní kluby.

„Rozhodně jsou kluby, které zvažují, zda mohou v této situaci ještě fungovat. Nejhůře jsou na tom ty, které vlastní nafukovací haly, zimní nebo plavecké stadiony. Dostáváme také informace z klubů, které už budou muset na novou sezonu snížit počet tréninků dětí nebo dokonce propustit trenéry,“ potvrzuje Miroslav Jansta, šéf České unie sportu.

Vyhlídky totiž nejsou dobré. Vít Mařík nastínil tři varianty, s kterými v tuto chvíli operuje Beachclub Strahov, kde je předsedou. Od nich se bude odvíjet počet trenérů a vlastně celá existence klubu. V hlavní roli: cena plynu.

„První varianta počítá se současnou cenou - tedy 3600 za MWh, a s tím, že otevřeme všechny naše haly, pevnou i přetlakovou,“ popisuje Mařík s tím, že i tato cena za plyn je ale na čtyřnásobcích toho, co klub platil loni. Varianta se tak pojí se zdražením – ze 450 korun na hodinu zhruba na 900 a zvednou se i příspěvky, které platí děti. Ze sedmi tisíc za půl roku na deset tisíc. „Netušíme, kolik bude stát plyn, netušíme, jak na zdražení budou lidé reagovat, kolik dětí zůstane. Od toho se bude odvíjet provoz i počet trenérů, nebo jejich úvazky,“ dodává Mařík s tím, že pokud by chtěl ale ceny teď zafixovat, je nabízena fixace za 5700 korun za MWh, což je nepřijatelné.

Další varianta počítá se stejnými cenami a omezeným provozem a třetí – tedy za předpokladu, že ceny plynu budou vyšší než teď - pak pro klub, který vychovává polovinu beachvolejbalové reprezentace, znamená konečnou. „Za těchto okolností se to nedá provozovat a my to zavřeme,“ dodává Mařík.

Předseda pražského volejbalu Jakub Lébl pak varuje, že právě volejbal a tenis v přetlakových halách jsou ohroženy nejvíc. „Nikdo není schopný říct, jak to bude od září do dubna vypadat. Nejsme schopni zastropovat ceny a to nás posílá do obrovské nejistoty. Potřebujeme pomoc měst a státu,“ dodává Lébl s tím, že v TJ ABC Braník chce situaci řešit i mimořádným energetickým příspěvkem, případně zavřením v nejkritičtějších měsících. „Zvažujeme, zda vůbec postavíme nafukovací haly,“ říká.

Hned 12 zimních stadionů v Česku pak počítá s tím, že s přípravou ledové plochy nezačnou ve standardním čase. „Teď jednotlivé stadiony a kluby obesíláme a už teď vidíme, že více než deset počítá s pozdějším startem a dřívějším koncem sezony,“ říká předseda Sdružení zimních stadionů Miloslav Šeba s tím, že problémy hlásí například v Popovicích, Šternberku či Bohumíně.

Nárůsty jsou totiž enormní. Jen ku příkladu stadion HC Kobra Praha, kde je Miloslav Šeba zároveň prezidentem, je měsíční rozdíl jen v nákladech na provoz stadionu místo 350 tisíc hned 650 tisíc. Tady chce klub řešit finance bankovním úvěrem.

Nejstarší zimní stadion v Praze Nikolajka pak kvůli cenám energií a havarijnímu stavu strojovny minimálně na následující sezonu provoz přerušuje. „Skončili jsme tu i my, jako hokejový klub. Provoz bohužel nebude, snad během roku získáme někde jinde provizorní halu. Jde o 260 dětí,“ říká Jiří Irlbek, sekretář a trenér klubu HC Smíchov, pro který šlo o domovský stadion.

Nikolajka navíc nemusí být jediná. „Myslím, že uvidíme za měsíc. K podobnému rozhodnutí může dospět víc stadionů,“ dodává Šeba s tím, že už teď 53 klubů hlásí ekonomické problémy a neví, zda vůbec dokončí sezonu.

Některé kluby mají totiž jistotu jen do konce roku. To je i příklad zimního stadionu v Černošicích. Zatím má výhodu – ceny má zafixované do konce prosince. I tak ale už dlouhodobě šetří, kde to jde. „Už v tuto chvíli dávno šetříme, abychom vůbec mohli sportoviště provozovat, dopoledne nesvítíme, dokonce ani nemůžeme led vychladit na požadovanou teplotu, máme solární předehřev užitkové vody i solární elektrárnu,“ popisuje Martin Jůzek z Hokejového klubu Černošice s tím, že si neumí představit, co bude, až fixace cen energií skončí. „Za předpokladu, že bychom pak nasmlouvali energie za ceny, které nám jsou nabízeny teď, bude to čtyřiapůlkrát víc,“ dodává Jůzek.

„Není možné přistoupit k tolika úsporným krokům. Pokud nebude proudit vzduch do nafukované haly, tak v ní nebude možné sportovat. Pokud klub nenechá zamrznout plochu, nevznikne led,“ dodává Jansta s tím, že mnoho klubů se upírá k dotačnímu programu, který nově vypsala Národní sportovní agentura.

„My jsme zejména na pomoc sportovištím s energiemi vyjednali na konci července s Ministerstvem financí navýšení peněz a minulý čtvrtek jsme ihned tuto výzvu s alokací skoro 400 milionů korun vypsali. Je jasné, že to nebude stačit na kompletní pokrytí těchto enormních nárůstů cen energií, mělo by to ovšem odvrátit krach jednotlivých sportovišť, protože situace u některých sportovních klubů je v dnešní době na hranici bankrotu,“ říká Jakub Večerka z NSA.

Kluby a spolky ale upozorňují, že peněz ve výzvě je málo – a navíc to vypadá, že na ně rozhodně nedosáhne každý.

Podmínky v tuto chvíli nesplňuje například SK Hamr – jeden z největších klubů v zemi – s areály v pražském Braníku a Záběhlicích. Svá sportoviště totiž nemá na pozemcích pronajatých od státu a tím je z dotace vyloučen. „Zatím to vypadá, že na dotaci nedosáhneme. Vedení NSA se rozhodlo postupovat diskriminačním a selektivním způsobem. Věříme ale, že dojde k nějaké nápravě,“ říká výkonný sekretář SK Hamr Jakub Strnad s tím, že podobně jsou na tom i další spolky a kluby, které se proto už obrátily nejenom na vedení NSA, ale i poslance či premiéra.

To, že se v případě SK Hamr nejedná o ojedinělý případ, potvrzuje i Vít Mařík, gestor beachvolejbalu a předseda Beachclub Strahov, podle kterého na dotaci nedosáhne hned pět z osmi beachvolejbalových klubů v Praze.

Podle Terezy Chládkové z NSA jsou však podmínky dané a agentura nepředpokládá jejich úpravy.

Právě SK Hamr je přitom v tíživé situaci. Zůstal bez kompenzací za covidové uzavírky a na začátku roku navíc přišel o dodavatele energií. V tuto chvíli je tak na spotových (burzovních) cenách a při nich vychází platby za energie o 40 milionů dráž než v roce 2019. Už letos proto klub najel na velké úspory. Omezil provoz na některých sportovištích, snížil teplotu a v kancelářích a neveřejných prostorách topení vypnul úplně.

„Zaměstnanci chodili do práce v kulichu a oteplovačkách,“ popisuje Strnad s tím, že stejně chce klub postupovat i od podzimu. „Máme připravené investice do přetlakových hal - nové fólie, pak by měly být menší úniky tepla. Určitě bude snížená teplota na sportovištích – např. na tenise budeme haly vytápět na 13 °C. Některé provozy budeme omezovat a nutné bude i zdražení,“ dodává Strnad s tím, že zdražení klub propočítal na 43 procent. „Hodně tím ale riskujeme. Spoléháme na teplou zimu, velkou vytíženost a investice do úsporných opatření. Riskujeme, že budeme v minusu - potřebovali bychom zdražit o 110 procent,“ dodává Strnad.