Česká firma se za půl milionu zbavila závislosti na plynu

„Pokud by došlo k vypnutí či omezení plynu, do půl dne stojíme.“ Jednoznačná predikce donutila společnost Linet hned na začátku roku rázně jednat a dnes hlásí: „Ze závislosti na plynu jsme se vymanili.“

Firma navíc přešla na technologie, které může uchovávat a mít tak zásoby na několik týdnů. „Hledali jsme alternativní zdroje. Po rešerších a zkoumáních jsme došli k tomu, že technologicky nejstabilnější budou lehké topné oleje,“ vysvětluje Ladislav Leksa, manažer Linetu zodpovědný za investice.

Aby mohly lehké topné oleje nahradit plyn, musel Linet žádat o stavební povolení, díky kterému je možné technologii instalovat a spustit. Dále musel zajistit systém dodávek i systém úložiště – tedy místa, kde bude lehké topné oleje skladovat. „To je pro nás otázka asi deseti kubíků, což je týdenní až čtrnáctidenní zásoba – záleží na směnnosti,“ dodává Leksa.

Teprve poté došlo k vlastním změnám v lakovně. Tu si lze představit jako místnost vyplněnou obrovskou vypalovací pecí.

Tou procházejí všechny kovové části výrobků, například nosné konstrukce postelí, na které se elektrostaticky nanáší prášek. Jeho zahřátím na teplotu zhruba 200 stupňů Celsia pak dochází k vytvoření jednolité vrstvy laku.

„U našich vlastních pecí to pak znamenalo změnu hořáků určených pro spalování média. Nakoupili jsme nové, které mají výhodu, že umí spalovat obě média. Takže my dokážeme přepínat mezi LTO a plynem podle toho, co bude k dispozici nebo co bude výhodnější,“ dodává.

Rozpočet na tuto změnu byl podle Ladislava Leksy zhruba půl milionu korun a celá proměna se zvládla udělat v řádu měsíců. Už v červnu tak Linet mohl spustit pilotní provoz.

Nově pak společnost nepotřebuje plyn ani pro topení a teplou vodu. To vyřešila pomocí odpadního tepla. „V celé řadě provozů používáme k čištění věcí stlačený vzduch, který vyrábějí kompresory. Kompresor se musí chladit a to odpadní teplo teď vracíme zpátky do ohřevu vody. Druhá věc je, že tímto teplem budeme vytápět kancelářské i výrobní prostory,“ dodává Leksa.

Lehký topný olej je fyzikálně a chemicky podobný motorové naftě. Toho, že by ho byl nedostatek, se firma nebojí. „Situace s LTO je stabilnější a jsme i méně závislí na Rusku, protože se dá přivézt i jinými cestami než jen ropovodem. Nemám obavy, že by nafta nebyla. To, že její cena bude mít nějaký vývoj, to je ale jasné,“ řekl šéf firmy Tomáš Kolář.

Na výtky kritiků, že je to krok zpět a neekologické řešení, pak Kolář reaguje jednoznačně. „Krizová situace vyžaduje krizová řešení. A je otázka, jestli mám zastavit výrobu a propustit 700 lidí, protože nemám plyn, nebo se chovat dočasně hůř ekologicky, ale mohu vyrábět. Ale pozor, plyn také není bez emisí. Až krizová situace pomine, můžeme leštit carbon neutrality,“ dodává Kolář, podle kterého stejnou radu dala firma i svým dodavatelům.

„U nás je to jako v automobilce. S prvním dílem, který nám chybí, nevyrobíme postel,“ dodává Kolář.

Alternativa za plyn se teď hledá ve většině výrobních závodů. „Nikdo z našeho okolí nechce propouštět, nechce výrobu nikam přesouvat, ale ceny energií nejsou normální a i sebelepší hospodář nebude mít šanci přežít. My jsme si například pořídili do zásoby dieselový agregát, a bude-li nejhůř, budeme si vyrábět energii tímto způsobem,“ říká Lukáš Bartoš z vedení společnosti Adria Gold, která vyrábí zmrzlinu a zákusky.

Společnost Alika, která je největším prodejcem pražených oříšků v zemi, teď zase ve svých skladech schovává i hektolitry použitého fritovacího oleje. Letos s ním bude vytápět a nahradí tak část plynu.