Ceny potravin? Evropská cesta vyjde draho, říká šéf obchodní sítě

Za poslední rok vzrostly ceny potravin až o třetinu a dolů už nejspíš hned tak nepůjdou. Naopak. „Když se podíváte z pohledu toho, co nás všechno čeká a jakou cestou se Evropa vydává, tak já tam rovnítko mezi budoucností a nízkými cenami potravin nevidím,“ říká Pavel Březina, předseda představenstva obchodní sítě COOP, s tím, že i když teď krátkodobě mohou ceny klesat, výhled do dalších let optimistický není.

„Čekají nás obrovské náklady. Táhne se to už od zemědělství, kde je tlak nejen na snižování množství hnojiv, ale i živočišné produkce. Poptávka přitom spíš roste, a jestli začneme množství produkovaného zboží v Evropě snižovat, asi se pravděpodobně bude dovážet. Nedává to logiku. A samozřejmě to bude ale vytvářet obrovský tlak na cenu výrobků,“ říká Březina.

Myslí tím nové plány a nařízení Evropské komise, která bude po potravinářských firmách chtít, aby změnily své zaběhnuté postupy a přijaly konkrétní opatření v oblasti zdraví a udržitelnosti. V reálu to znamená například změnit složení potravinářských produktů v souladu se zdravou výživou, snížit environmentální stopu nebo i svůj marketing. A to vše stojí peníze.

Podle Miroslava Koberny z Potravinářské komory to podle současné interpretace těchto plánů může znamenat úpravy cen tak, aby byly spravedlivé a zahrnovaly ekologické dopady produkce. „Chtějí, aby cena zahrnovala fakt, že krávy vypouštějí metan, zemědělci musí hnojit a likvidace ekologických škod něco stojí. Na všechny uvalíme ekologické daně a trh se s tím nějak popere. Jsou to velice nebezpečné nápady,“ myslí si Koberna, který zastupuje zemědělské výrobce, včetně velkých masokombinátů.

Chovatelé drůbeže se zase obávají nových norem zpřísňujících podmínky chovů. „Pokud je to pravda, vejce i drůbeží maso budou enormně drahé,“ naráží Zdeněk Mlázovský ze společnosti Proagro Nymburk na to, že podle plánů EU by bylo nutné zvětšit prostory pro chov drůbeže, což znamená jednorázové investice a zvýšené provozní náklady například na vytápění větších prostor.

„Letošní rok je první, kdy začínají platit nová pravidla společné zemědělské politiky. Tam kvůli těmto požadavkům dojde k nárůstům nákladů, které musíme platit už v letošním roce. Už to samo zvedne cenu všech produktů,“ řekl už dříve pro Seznam Zprávy majitel firmy Hanka Mochov a místopředseda Zelinářské unie Čech a Moravy Petr Hanka.

Podle Březiny jsou dalším strašákem cen potravin i nová pravidla ohledně obalů. „Chystá se nejenom recyklovatelnost, ale třeba i opakované použití obalů, a tohle se zase bude obrovským způsobem propisovat do cen,“ dodává Březina s tím, že právě proto rozhodně nemůžeme očekávat, že se potraviny vrátí na své původní ceny.

„Je potřeba si říct, že jsme se jako Evropa vydali nějakou cestou. My teď slyšíme jen ty hezké věci, že budeme zelení, ekologičtí, ale nikdo už neříká tu druhou věc, že to bude stát spoustu peněz,“ říká Březina.

Jako nejbližší příklad dalšího důvodu ke zdražení v obchodech udává zálohový systém. „V případě zálohového systému na PET lahve a plechovky Svaz obchodu a cestovního ruchu vyčíslil náklady jenom čistě za obchodníka přes pět miliard korun. Ty peníze se ale někde budou muset vzít a to je jenom na zavedení systému. Pak ale máte i provozní náklady, které budou přes miliardy, a ty peníze se opět někde budou muset vzít a vezmou se samozřejmě od zákazníka,“ dodává Březina.

Povinný zálohový systém už od ledna 2021 funguje na Slovensku. Obchodníci sice tvrdí, že sami přímo nezdražili, protože veškeré náklady (například na sběr a třídění lahví, nájmy, skladové prostory, pořízení technologií) jim vykompenzuje manipulační poplatek, který obchodníkům vyplácejí výrobci prostřednictvím Správce zálohového systému, nicméně ten si do cen pravděpodobně započítali i výrobci, kteří totiž mají povinnost přispívat do systému za každý obal uvedený na trh.

Ukázalo se navíc, že Slováci byli na začátku až příliš optimističtí a poplatek „nastřelili“ moc nízko. Proto jej na letošní rok navýšili ze dvou eurocentů až na 2,3 až čtyři eurocenty na kus. Z toho vyplývá, že nápoje mohly pro zákazníky kvůli zálohovému systému zdražit v přepočtu o 50 haléřů až jednu korunu.

„Ve finále to zaplatíme všichni v ceně zboží. Výrobce to totiž promítne do svých výrobních nákladů, nebude to dělat zadarmo,“ říká Petr Morava, kritik zálohového systému a ředitel sítě více než tisíce prodejen Bala.

Náklady, které pro české obchodníky vyčíslil Svaz obchodu a cestovního ruchu, ale zpochybňuje Iniciativa pro zálohování. „Aktuálně navržený propočet nákladů ze studie Svazu obchodu a cestovního ruchu by z českého zálohového systému udělal nejspíše nejdražší systém záloh v Evropě. Manipulační poplatek by byl podle této studie dvakrát vyšší než například v Norsku, kde je systém dlouhodobě zaveden a vyzkoušen,“ dodává Kristýna Havligerová z Iniciativy pro zálohování.

Celý rozhovor si můžete pustit v úvodním videu.