Článek
Česko by mělo přijmout euro. „Je načase, abychom po letech začali dělat konkrétní kroky, které nás k naplnění tohoto závazku dovedou,“ prohlásil v pondělí v novoročním projevu prezident Petr Pavel a od zástupců byznysu se ozval bouřlivý potlesk.
Silný apel s velkou váhou
„Takhle silný apel na přijetí společné evropské měny, přicházející od politika s širokou podporou napříč celou společností, má velkou váhu. Doufám, že bude motivovat vládu, aby v otázce přijetí eura přešla od slov činům. Díky inflační krizi, ve které nám koruna v ničem nepomohla, naopak se nám kvůli ní zdražily úvěry a hypotéky, už není důvod s přechodem na euro dále otálet, “ říká Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy.
„Já jsem za to hrozně rád, protože po mnoha a mnoha letech je to první politik, který se staví aktivně k euru. Všechny minulé vlády, ale i ta současná euro z nejrůznějších důvodů ignorovaly a nepodporovaly. Sami ale vidíme, jaké to má důsledky, inflaci máme největší v Evropě, což souvisí s korunou. Když se budeme bavit o byznysu, nám jako exportní ekonomice by se život výrazně zjednodušil. Nenapadá mě jediný důvod, proč euro nemít,“ říká Tomáš Kolář, šéf společnosti Linet, která se specializuje na výrobu nemocničních lůžek.
Češi jak chytrá horákyně
„Logická budoucnost eura ano. Tedy pan prezident vytyčil cíl, je ale otázkou, zda bude vyslyšen, protože zatím se spíše chováme jak chytrá horákyně,“ říká majitel výrobce psacích potřeb Koh-i-noor Vlastislav Bříza.
Co přesně prezident Pavel řekl:
„Přijetí eura je logický krok. Osobně si sice myslím, že kdybychom měli silnou ČNB, jako jsme měli za dob vedení pánů Singera, nebo Rusnoka, tak by samostatná měna byla výhodou. Z pohledu byznysu je samozřejmě snazší mít euro a platit stejnou měnou jako většina našich obchodních partnerů,“ dodává Jan Lát, spolumajitel firmy Beneš a Lát, což je strojírenská společnost zaměřená na slitiny z hliníku a zinku a také výrobky z plastů.
Prezidentovo vyjádření vítá i Petr Novák z JTEKT Czech Republic, která vyrábí například komponenty do převodovek osobních aut. Podle něj by to přineslo větší předvídatelnost pro podnikání a plánování i kurzovým ztrátám.
„Spousta firem se dnes snaží předcházet měnovým ztrátám různými způsoby, a to například vedením účetnictví v eurech, fakturací v eurech, nejen zahraničním, ale i tuzemským dodavatelům s cílem maximálně vyrovnat příjmy a náklady v jedné méně, forwardovými operacemi, půjčkami v eurech a podobně. Všechny tyto záležitosti by mohly odpadnout a tím by firmy snížily riziko a náklady s tím spojené,“ upozorňuje Novák.
Někteří podnikatelé nadšení brzdí: „Víme všichni dobře, že přijetí eura je politická otázka a rozhodnutí politiků. V této souvislosti byla příležitost, aby se pan prezident zmínil, a to mi chybělo, o národní hrdosti a vůbec o značce Made in Czech, na kterou se zapomíná. Stydíme se, nebo bojíme, že patříme do ústraní a ne na výsluní, po kterém toužíme? Při jeho podpoře přijetí eura jsem postrádal zásadní poznámku přijetí, a to úzkou souvislost s kurzem, při kterém se to stane. Podle mě musí dojít nejdříve k výraznějšímu zpevnění koruny, aby pak následně došlo ke zvýhodnění naší ekonomiky do budoucnosti po přijetí eura. Bez ekonomického růstu toho zpevnění však nedosáhneme. Ten se musí odpracovat,“ říká Jiří Hlavatý, majitel společnosti Juta vyrábějící geosyntentické a další umělé materiály. Politické argumenty podle něj nejsou přesvědčivé.
Česká národní banka nechala vyjádření prezidenta bez komentáře. „Diskuze ohledně přijetí eura je politická záležitost, ke které se ČNB nevyjadřuje,“ řekla ředitelka odboru komunikace centrální banky Petra Krmelová.
Také podle analytiků, které oslovila ČTK, je výzva prezidenta k plnění závazku správný krok. Přijetí eura je primárně otázkou politickou, ekonomické argumenty jsou tak vlastně druhořadé, upozornil analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda. Problémem je podle něj to, že ekonomické argumenty pro přijetí eura stále nejsou přesvědčivé.
Z jednání o euru se totiž v Česku stala rozbuška a nepříjemná rozmíška uvnitř vládní koalice. Občanští demokraté přijetí společné evropské měny stále blokují, u zbytku koalice ale tentokrát narazili.
Zpráva Ministerstva financí a České národní banky konstatovala, že Česko bude zřejmě letos plnit některá z takzvaných maastrichtských kritérií pro zavedení měny. Dokument ale zároveň doporučoval nedělat v tomto směru žádné kroky, což kritizovali ministři za hnutí STAN.
„Naše optimální představa je, že bychom euro mohli mít v roce 2028. Bude i fotbalové Euro a bylo by pěkné, kdybychom postoupili zároveň tam i tam,“ řekl nedávno v rozhovoru pro Seznam Zprávy ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN).
Nízká podpora eura
Podpora eura je ale v Česku tradičně velmi nízká. V průzkumu CVVM se letos proti jeho zavedení vyslovilo 73 procent veřejnosti, a tak v ODS – ale třeba také v opozičním hnutí ANO – převažuje zdrženlivý postoj.
Pro vstup do eurozóny musí země splnit čtyři takzvaná maastrichtská kritéria. Kritérium cenové stability stanovuje, že míra inflace v zemi nesmí překročit o víc než 1,5 procentního bodu průměrnou inflaci tří zemí eurozóny s nejnižším růstem cen. Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb vyžaduje, aby dlouhodobá úroková míra nebyla o více než dva procentní body nad průměrem tří zemí eurozóny s nejnižší inflací.
Kritérium veřejných financí stanovuje maximální míru rozpočtového deficitu na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) a maximální míru zadlužení na 60 procent HDP. Posledním kritériem je kurzová stabilita, která vyžaduje dvouleté členství v evropském mechanismu směnných kurzů ERM II.
