Zaměstnanecké akcie nahrazují výplatu i lákají experty. V Česku je to ale potíž

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Od českých firem se už delší dobu ozývá volání po lepším legislativním a daňovém uchopení zaměstnaneckých akciových programů. Zatímco mnoho okolních zemí má v tomto ohledu zákony jasně definované, v Česku se zatím ledy příliš nehnuly.

Takzvané ESOP, což je jednoduše zkratka pro zmíněné zaměstnanecké akciové programy, umožňují zaměstnancům získat podíl v podniku, pro který pracují. Jejich zavedením mohou firmy motivovat zaměstnance, kteří přes akcie získají podíl na úspěších své společnosti. A to ať už jde o dělení zisku, nebo podíl z peněz při jejím prodeji.

Oblíbené jsou především u startupů, které mají potenciál na ziskovost, ale až v budoucnu, zatímco v daný moment nemusí mít dostatečný kapitál, aby mohly zaplatit ty nejlepší zaměstnance. V tu chvíli jim mohou nabídnout akcie firmy a tím kompenzovat nižší plat.

V České republice je ale situace poměrně složitá, protože ESOP nejsou zakotveny v české legislativě a vláda je tudíž oficiálně nepodporuje. Kámen úrazu vězí na více frontách, zejména pak v otázce nevýhodných daňových podmínek.

V rámci současných českých zákonů totiž v zásadě není možné programy zaměstnaneckých akcií nastavit tak, aby byl případný výnos zdaněn a přitom zůstal jeho motivační prvek. Danění totiž probíhá jako u příjmů ze zaměstnání, což vzhledem k povaze těchto programů, které má přilákat ty nejlepší lidi z oboru, nedává podle podnikatelů smysl.

V návaznosti na tyto mezery vznikla v loňském roce iniciativa ESOPasap, za kterou stojí česká investiční skupina Miton. Její aktivitu už podpořilo na 150 firem.

„Startupy se mohou stát tahounem české ekonomiky, k tomu ale potřebují přitáhnout špičkové lidi. Země, které již ESOP podporují, rychle získávají náskok, avšak Česko mezi nimi není, a to navzdory tomu, že je už dva roky signatářem dokumentu Evropské unie s názvem Startup Nation Standard (SNS), čímž se k řešení problematiky s pravidly na míru startupovému ekosystému zavázalo,“ uvádí iniciativa.

„Česko má na to, stát se jedním z evropských technologických center. Máme v ruce spoustu dobrých karet – talentované, podnikavé lidi, dobré technologické vzdělávání, příjemné podmínky k životu… Nicméně pokud mají startupy přitáhnout špičkové lidi z Česka i zahraničí, potřebují ještě osvícenější přístup státu, mimo jiné právě k ESOP,“ komentuje potřebu změny partner Mitonu Tomáš Matějček.

O tom, že jde o téma, které trápí celý startupový ekosystém, svědčí podpora, kterou iniciativa získala. Přidaly se k ní totiž i přední firmy jako Rossum, Rohlik, Mews či Reflex Capital.

Jedním ze signatářů iniciativy je také nedávno vzniklý startup Kuc Kuc, což je kurýrní firma na rozvážení léků. Firma pro svých 19 zaměstnanců akciový program uplatňuje, jak redakci SZ Byznys sdělil její spolumajitel Pavel Röder.

„Zavedení ESOP programu bylo motivováno především naším cílem získat a udržet co nejkvalitnější zaměstnance. Kuc Kuc má ambiciózní záměry, chceme se stát lídrem v našem oboru, což vyžaduje tým lidí, kteří jsou ochotni pracovat tvrdě a podílet se na společném úspěchu firmy, jejíž část každý z nich vlastní,“ vysvětluje důvody zavedení tohoto benefitu.

Zaměstnanecké akcie vnímá jako účinný nástroj k tomu, aby se zaměstnanci cítili být součástí firmy. „Od jiných firem se lišíme v tom, že možnost vlastnit část akcií nabízíme všem zaměstnancům, nikoliv pouze klíčovým manažerům. Vycházíme z toho, že úspěch je dílem všech,“ říká. Röder však připomíná, že zavedení tohoto programu v ČR není bez překážek, zejména vzhledem k daňové legislativě.

Zavedenou formu akcií měla velmi brzo po založení také například IT skupina Etnetera Group, kdy měl management firmy možnost získat podíly ve společnosti při splnění dohodnutých podmínek, jak pro SZ Byznys uvedl předseda představenstva Martin Palička.

„Princip spolupodnikání je u nás velmi klíčový, proto jsme nakonec zakládali i Etnetera Group, kdy jsme dali možnost lídrům nově zakládaných firem získat na řízené firmě podíl. Přispívá to k větší zainteresovanosti těchto lídrů a pocitu, že jsme všichni ‚na jedné lodi,“ říká Palička.

Věří, že kdyby stát daňově zpřehlednil a zvýhodnil právě použití ESOP, začne ho používat více firem, což by podle něj vedlo k větší angažovanosti daných zaměstnanců, a tedy i k rychlejšímu růstu daných firem.

„Zejména v raných fázích mají startupy omezené finanční možnosti přitáhnout špičkové zaměstnance a použití ESOP je často klíčovým motivátorem. Osobně jsem přesvědčen, že tento krok by nestál státní rozpočet mnoho a pozitivní efekt může být násobně větší,“ zdůrazňuje.

Na výhody motivačních akcií poukazuje také předseda správní rady České fintechové asociace Miroslav Lukeš, která chce podporovat inovace ve finančním sektoru a spoluvytvářet regulační prostředí pro jejich rozvoj.

„Teoreticky pracujete více za méně peněz, protože startupy mají v začátku omezené zdroje. A právě motivační akcie tuto propast překlene. Z hlediska fintechu je zajímavá i možnost vzniku sekundárního trhu, tedy možnost motivační akcie obchodovat. Nyní je potřeba motivační akcie vydefinovat, není třeba hledat složité daňové výjimky,“ říká pro SZ Byznys.

Tato definice by podle něj umožnila omezit byrokracii, například při oceňování firem. „Zároveň dojde k lepšímu pochopení pro zaměstnance. Tak, jak dnes chápou, co je stravenka nebo Multisport karta, by měli chápat, pro koho je určena motivační akcie a jak funguje,“ myslí si Lukeš.

Přestože se předchozí vláda tehdejšího premiéra Andreje Babiše (ANO) zavázala EU k řešení tohoto problému a současná vláda Petra Fialy (ODS) to má ve svém programovém prohlášení, nedošlo k zásadním změnám. K určitému obratu by ale postupně mohlo dojít.

„Ministerstvo financí je v současnosti v kontaktu se soukromým sektorem a v souladu s programovým prohlášením vlády interně analyzujeme možná opatření za účelem zatraktivnění vydávání zaměstnaneckých akcií. Taková opatření by přitom měla maximálně respektovat další oblasti programového prohlášení včetně konsolidace veřejných financí a omezování daňových výjimek,“ napsal redakci SZ Byznys Petr Habáň z odboru vnějších vztahů a komunikace Ministerstva financí ČR.

Často debatovaná možnost snížení daňového zatížení je podle něj pouze jednou z možných variant podpory vydávání zaměstnaneckých akcií. „V případě daňové subvence by přitom měl být takový krok z pohledu daňové spravedlnosti aplikován plošně, tedy by neměl být selektován pouze na určité podnikatelské subjekty,“ vysvětluje Habáň.

Dodává také, že přijetí možných změn zákonů za účelem zatraktivnění zaměstnaneckých akcií bude záviset na výsledku dalších jednání a následně legislativních prací. Časový harmonogram proto v tuto chvíli nechce ministerstvo předjímat.

Miroslav Lukeš z fintechové asociace potvrzuje, že jednání s resortem financí probíhají. Zároveň věří, že na významu motivace pro podnikatele najdou obě strany shodu. „Čeká nás ale ještě mnoho diskuzí na konkrétních definicích. Více probíhající jednání nechceme komentovat,“ řekl.