Zájem o přečtené knihy roste, hlásí Knihobot. Kulhánek z půdy stojí i 100 tisíc

Sbírka známého českého autora sci-fi povídek Jiřího Kulhánka o 13 knihách se v součtu oceňuje až na 100 tisíc korun. Hodnotu má jak mezi fanoušky, tak sběrateli, ale také investory.

„Je to přímo Jiřím Kulhánkem. Ty knihy vyšly ve velice malých nákladech, a to je vlastně na nich to unikátní. Důvod toho, že ten náklad byl tak malý, je to, že právě sám Jiří Kulhánek nepovolil dotisky, tudíž se těch knih na trh nedostalo tolik, a o to víc jsou raritní,“ vysvětluje Žaneta Kratochvílová, brand managerka online antikvariátu Knihobot.

Informace a záběry si můžete poslechnout i prohlédnout v úvodní videoreportáži.

Dvě z nejcennějších knih od Jiřího Kulhánka - Cynik a Dobrák - se ještě v roce 2020 i podle dalšího online antikvariátu Trhknih prodávaly mezi pěti a deseti tisíci za kus. Letos už to je ale v dobrém stavu okolo 25 tisíc korun za kus. Hodnota v čase i kolísá, setrvale však spíše roste.

„Spousta lidí prohlašuje, že je to brak, ale o to je to vlastně lákavější - je to takový žánr sám o sobě. A je to česká věc. Investiční záležitost je to především v Česku,“ dodává Kratochvílová.

Není to ale pouze Jiří Kulhánek, koho sběratelé cení. Z českých autorů i na vyšší desítky tisíc dosáhnou třeba Jaroslav Foglar, Kája Saudek, František Skála, Jan Zrzavý, Mathioli nebo Alois Jirásek. A zapomenout nelze ani na Čtyřlístek - sbírka jeho časopisů už se vydražila i za 120 tisíc a jen první číslo za 55 tisíc korun.

V zahraniční literatuře je to pak třeba Harry Potter, který se kvůli chystanému seriálu na HBO skloňuje v poslední době často a jehož první české vydání se cenově šplhá i do 30 tisíc korun. Jedná se ale i o speciální vydání komiksových svazků jako Conan a Hellboy, nebo také znovu první české vydání Hobita a další.

„Že kniha je investicí, to už tady je delší dobu, ale to, jak se kniha stane investicí, je ta zajímavá věc. Co ovlivňuje cenu, je například to, že se z toho stala legendární věc a vy třeba máte první vydání. Harry Potter je klasický příklad - vznikne kniha, extra se neuchytí, pak se uchytí lehce, zfilmuje se a je z toho boom. Stejná věc s Hobitem. Často jsou to knihy, které tedy vychází v malých nákladech, dále to je určitě jedinečnost autora, výtisku i nějaké unikátní grafické zpracování - často jsou to výtvarné knížky, které mají uvnitř mnohdy originály,“ vysvětluje Žaneta Kratochvílová.

Zájem o peníze, uložené v knihách na půdě, projevili Češi. A dostali se mezi světovou špičku.

David Gazdoš, Pavel Pekař a Dominik Gazdoš v roce 2019 založili startup Knihobot, který je alternativou pro internetové i tradiční antikvariáty. A zatímco za první celý rok 2020 prodali 110 tisíc knih v celkové hodnotě 18 milionů korun, tak loni už to bylo 3,5 milionu knih a tržby v objemu 560 milionů korun.

Co se týče nabídky, která činí dohromady 1,8 milionu titulů, je Knihobot třetí největší na světě po Thriftbooks z USA a Momox z Německa. Nefunguje pouze v Česku, ale i v dalších třech státech a chystá se expandovat do pěti dalších evropských zemí.

„Knihobot, respektive naše zahraniční jméno je Bookbot, už je na čtyřech trzích - v Česku, kde jsme začali, na Slovensku, kam pokračovala expanze, a v Rakousku a Německu, které je pro nás momentálně prioritní trh - tam se teď zaměřujeme a chceme tam růst. Pomalu už otvíráme i dalších pět zemí, což je Francie, Itálie, Belgie, Nizozemsko a Španělsko,“ uvádí pro SZ Byznys brand manažerka firmy Kratochvílová.

„Expanze na trhy, kde už jsme, nám zabrala dva až tři roky, ale ty nové, tím, jak se víc učíme, budou určitě rychlejší. Už tam máme zahraniční kolegy - v každé té zemi jednoho, který se o to už stará. Itálie, Španělsko a Francie už se pomalu otevírají. Teď řešíme weby a myslím, že do půl roku už Bookbot bude ve všech ostatních trzích,“ dodává.

V roce 2023 se tento český startup umístil i v žebříčku společnosti Deloitte jako 10. nejrychleji rostoucí firma ve střední Evropě a čtvrtá v Česku. Rostl o bezmála 2500 procent. Zahraniční trh v současnosti obstarává půlku jeho tržeb a právě v Německu navázal spolupráci i s platformami Amazon a eBay, vedle kterých si ale stále udržuje a rozšiřuje své kamenné prodejny. I ty jsou pro něj totiž důležité.

Knihobot funguje online, podobně jako Trhknih nebo Reknihy. Na pobočkách nebo v rámci prodejen Levné knihy nabízí sběr knih. Pracovníci je na centrále v Praze vybalí, nafotí, systém je pomocí AI rozpozná a přesně určí vydání, ale i tržní cenu. A jakmile knihy prodají, opět je zabalí i odešlou. Majiteli firma dá 60 procent z realizované ceny minus 29 korun za veškerý servis.

„Ten recommerce trh se teprve rozjíždí a my jsme skvěle vychytali tu dobu. Byli jsme přesně v tom momentu, kdy se to začalo v roce 2019 rozjíždět, a nechci říct, že nám pomohl covid, ale určitě nebránil v růstu. A myslím, že knižní trh jako takový už je nějakou dobu připravený na to, aby se z něj stal i ten recommerce trh,“ vysvětluje Kratochvílová.

Českému startupu se daří i přesto, že v roce 2023 zaznamenal výraznou ztrátu, a to právě kvůli investičním sběratelským knihám od Jiřího Kulhánka. Jejich cena zlákala podvodníky, kteří začali vyrábět a nabízet padělky. Ty prodávali přes Knihobot. Poté, co se na podvod přišlo, firma vykoupila falzifikáty zpět. Škoda činila přibližně půl milionu korun.

„Dotyčná osoba, která ten podvod spáchala, nám tu částku pořád splácí. Dokonce jsme i kontaktovali Jiřího Kulhánka, jestli to je na to, aby na padělek jeho knih podal trestní oznámení, a on řekl, že je v pořádku to, jak to řešíme - ať to vyřešíme po naší ose,“ doplňuje Kratochvílová.

Knihobot dal vědět o padělcích i konkurenci a snažil se uvědomit také veřejnost. Zorganizoval také akci, při které si lidé mohli nechat potvrdit originál knih od Kulhánka. Laik by rozdíl mezi originálem a falzifikátem zřejmě nepoznal.

„Co mě na tom překvapilo nejvíc, je to, jakou si s tím někdo dal práci, že to celé svázal a slepil. U originálů jsou zásadní dvě věci - logo vydavatelství je podstatně ostřejší a také se barevně liší obálka i stránky. Podvodník si dal práci s tím, aby ty listy vypadaly použitě, zažloutle, ale je to uměle vytvořené. Také je to poznat na ořízce, která není udělána profesionálně - písmena na stránkách se někde dotýkají okraje a jinde je velká mezera, takže je to křivé. U originálu ale všechno krásně sedí, i ta ostrost,“ ukazuje Kratochvílová v úvodním videu podstatné rozdíly.

„Také se nám stalo, že se začali ozývat lidé, jestli by si nemohli ty padělky koupit, že to je taková rarita a jsou vlastně tak hezky špatně zpracované.“