Článek
Tam a zase zpátky. Doslova tak se jmenuje mise amerického start-upu Rocket Lab, jinak přezdívaného jako „malý SpaceX“. A konkurenční firmě Elona Muska by se už ve čtvrtek mohl opravdu dost přiblížit. Název mise totiž odkazuje na znovupoužitelný první stupeň čili nosič rakety Electron, který chce Rocket Lab při návratu do atmosféry poprvé zachytit vrtulníkem.
Pokud se mu to povede, stane se právě po Muskově SpaceX teprve druhou firmou, která získala svůj nosič zpět pro další použití. Dvoustupňová raketa měřící 18 metrů má startovat z odpalovací plošiny start-upu na Novém Zélandu. A to ve čtvrtek našeho času ve 23:30. Živý přenos by měl začít přibližně už 20 minut předtím. (pozn. red. Rocket Lab odložil start kvůli počasí nejdřív na pondělí 2. května.)
„Uděláme maximum pro to, abychom vám záběry ze zachycení nabídli živě,“ uved start-up s tím, že fotografie a videozáznam případně bude sdílet poté, co mise skončí.
Přesný plán pro zachycení rakety vrtulníkem
Rozdělení Electronu je v plánu zhruba 2,5 minuty po startu. Druhý stupeň vynese na nižší oběžnou dráhu 34 satelitů od několika zákazníků Rocket Labu a první stupeň zahájí sestup do atmosféry. Na rozdíl od předchozích misí už ale vybavený tepelným štítem. Teplotu 2400 stupňů má tentokrát totiž ustát, ne v ní shořet.
Asi ve 13 kilometrech výšky by se měl otevřít malý brzdný padák prvního stupně. Stane se tak v rychlosti přes osm tisíc kilometrů v hodině, upřesňuje server Space.com. Za dalších sedm kilometrů má následovat větší hlavní padák. A nosič by měl pomocí obou zpomalit na 36 kilometrů v hodině.
Pak by jej už měl dokázat zachytit vrtulník čekající na lodi v Tichém oceánu přibližně 280 kilometrů u pobřeží. A to hákem za lano mezi padáky. Helikoptéra Sikorsky S-92 se dvěma motory přitom obyčejně slouží k přepravě paliva, jako jsou ropa a plyn, či k pátracím a záchranným operacím.
Animace startu rakety Electron a jejího zachycení vrtulníkem.Video: Jan Marek
„Pokoušet se chytit raketu ve chvíli, kdy padá zpět k Zemi, nebude lehký kousek. Je to protahování nití uchem jehly, ale posouvání limitů takovými komplexními operacemi máme zkrátka v DNA,“ uvedl v prohlášení zakladatel a CEO start-upu Peter Beck.
„Očekáváme, že toho při misi zjistíme dost pro naši práci na konečném cíli, kterým je udělat z Electronu první znovupoužitelný prostředek pro přepravu malých satelitů na orbitu a ještě více našim zákazníkům starty zpřístupnit,“ dodal.
Cíl? Nižší cena za start
Rocket Lab chce znovupoužitelný první stupeň dopravit zpět na základnu k další analýze. Americký start-up zatím vyzdvihl nosič už třikrát z oceánu a několikrát také úspěšně testoval s upraveným vrtulníkem i chycení jeho replik. Pokud se mu kousek v pokusu naostro podaří, sníží to výrazně cenu jeho startů. A tím by se stal lídrem v přepravě menších satelitů na orbitu.
„Provedli jsme mnoho úspěšných zachycení replik prvního stupně helikoptérou, při kterých jsme testovali padáky a zdárně jsme vyzvedli nosič Electronu z oceánu při 16., 20. a 22. misi,“ doplnil Beck.
„Tam a zase zpátky“ bude už 26. mise Electronu. Od prvního startu s nákladem v roce 2018 vynesl na oběžnou dráhu celkem 112 satelitů. A to jak pro soukromý, tak vládní výzvědný, vojenský i vědecký sektor. Mezi zákazníky a partnery Rocket Labu se řadí také NASA.
Další z vesmírných firem na burze
Americký vesmírný start-up založený v roce 2006 vstoupil loni v srpnu pomocí fúze s firmou Vector Acquisition na technologickou burzu Nasdaq. Tím jeho tržní hodnota vystoupala na 4,8 miliardy dolarů. Akciový debut mu po minulých investicích vynesl navíc 777 milionů. Za celý loňský rok pak vlastní činností utržil přes 62 milionů dolarů – meziročně o 77 procent víc.
Vstup na burzu byl pro Rocket Lab klíčový. Firma chce totiž okolo 200 milionů dolarů utratit za svou novou a větší raketu Neutron. S tou už chce v dopravě na nižší orbitu víc konkurovat i firmě SpaceX. Měřit má 40 metrů a nosnost pro náklad se má zvýšit ze 300 na 13 000 kilogramů.
Oproti „Muskovu“ Falconu 9 je to pořád zhruba polovina. Nová raketa už by ale měla také přistávat vertikálně a sama. Na rozdíl od Electronu se do ní vejde rovněž extra palivo i pro tento manévr. Poprvé by měla odstartovat v roce 2024. V budoucnu pak snad prý také s lidskou posádkou.
Kromě raket vyvíjí také satelity
Kromě raket vyvíjí americký start-up prostřednictvím dceřiné novozélandské firmy také vlastní satelity. Od roku 2019 pracuje na takzvaném Photonu, se kterým chce příští rok pomocí laserového spektrometru zkoumat atmosféru Venuše. Už letos v květnu by ale mohl při misi NASA zkušebně doprovodit i orbitální sondu Capstone k Měsíci. Pro americký kosmický úřad ji tam vypraví právě Electron a zkoumat má plánovanou oběžnou dráhu pro lunární stanici Gateway.
Start-up Rocket Lab založil Peter Beck, který začal s raketami poprvé experimentovat při svém prvním zaměstnání u výrobce spotřebičů Fisher & Paykel. Později pracoval i na vývoji chytrých materiálů, kompozitů a polovodičů pro novozélandský královský výzkumný institut (CRI) a při tom poznal zakladatele tamního řetězce obchodů The Warehouse, podnikatele Stephena Tindalla, který se stal jedním z prvních investorů v roce 2006 založeného start-upu.
