Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
„Nemáme tak ještě úplně zažitou kulturu podpory startupu, podpory inovací tak, jako to mají v jiných zemích. Je zřejmé, že podporovat ty, co mají odvahu, ty, co mají nápad, se vyplatí. I kdyby devět z deseti nebo i více selhalo, selhání neznamená definitivní prohru, selhání znamená jenom další krůček k úspěchu. A pokud to budeme takhle vnímat, tak nemám pochyb o tom, že tahle země bude hrát první ligu,“ přivítal prezident Petr Pavel své hosty na zahradě lánského zámku.
Cílem akce bylo podle Pavla jednak upozornit na inovativní projekty, které v Česku vznikají, také podle něj ale vznikla vhodná příležitost k tomu, aby se mezi sebou jednotliví podnikatelé seznámili a sdíleli své zkušenosti.
„Jste důkazem, že je na čem stavět,“ pochválil firmy prezident ve svém proslovu.
Na zámku se sešlo téměř sto lidí z nejrůznějších odvětví startupů, firem a inovačních center. Každý z nich se přišel prezidentskému páru představit, potřást si s ním rukou a vysvětlit, co dělá. Pořadatelé hosty rozdělili do pěti skupinek podle jejich zaměření a každé přidělili speciální barvu. Hlava státu se tak setkala se skupinkou cibulákovou, poskalinovou, českomotorkovou, babičkově malinovkovou a spodně kvašenou.
„Dobrý den, jmenuji se Mikuláš Hurta a přišel jsem v košili vyrobené z kukuřice,“ představil se prezidentovi jeden z účastníků poskalinové skupiny, zakladatel startupu Nilmore. Ten se zabývá vývojem cirkulárního oblečení a přišel s úplně novým materiálem, který podle Hurty přináší nejnižší environmentální dopady napříč všemi volnočasovými oděvy. Když zákazník jejich oblečení donosí, může ho vrátit zpátky a v Nilmore z něj udělají nový kousek.
Ve stejné skupince, plné lidí věnujících se udržitelnosti a ekologii, se představila například společnost XISS, která vyrábí doplňky z umělé kůže z jablek, EcoHaus nabízející udržitelné prací papírky nebo výrobce elektrických motorek pro děti i dospělé Kuberg. Přijela také dvojice studentů z laboratoře StrojLAB z Vysokého technického učení v Brně. Prezidentovi věnovali zmenšený model ponorky, se kterou chtějí zkusit objevit dno Hranické propasti.
Někteří hosté do Lán přivezli i své výrobky.
Spodně kvašená skupinka se skládala z inovátorů z oblasti zdravotnictví a školství s opravdu širokým záběrem působení, ať už se jednalo o zdravotní pomůcky a technologie, platformy pro vzdělávání nebo ochranu duševního zdraví. Představila se například neziskovka Nekrachni, která se zabývá finančním vzděláváním.
„Snažíme se připravovat mladé lidi na dospělý život a pomáháme jim s finanční dospělostí, s těmi povinnostmi, které na nás v dospělém životě čekají a často se o nich nemáme jak dozvědět. Pořádáme například workshopy na školách,“ vysvětlovala CEO společnosti Maria Šimůnková. Aktuálně připravují novou aplikaci, která by měla mladým lidem s finanční gramotnosti pomáhat hravou formou.
Společnost Evobeds využila setkání s první dámou a věnovala do jejího nadačního fondu jednu ze svých polohovatelných postelí. Ty vyrábí zákazníkům na míru tak, aby postel nebyla pouze zdravotní pomůckou, ale také designovou součástí domácnosti.
David Skála s Pavlem Digaňou z olomouckého startupu Kardi AI pak demonstrovali hrudní pás, který dokáže dlouhodobě monitorovat srdce a pomocí umělé inteligence předcházet kardiovaskulárním onemocněním.
Vyšívání s AI nebo spolupráce s Elonem Muskem
V rámci cibulákové skupinky se sešli také zástupci IT, herního a filmového sektoru, kteří vysvětlili, jak různě se dá do podnikání zapřáhnout například 3D tisk, umělá inteligence nebo virtuální realita.
Jako první dostala slovo Anna Chesnokova, která prezentovala svou vyšívací aplikaci StitchItOn. Ta dokáže pomocí umělé inteligence převést jakýkoli obrázek na vyšívací vzor, případně pomůže nakreslit či vygenerovat úplně něco nového.
„A pak už potřebuji jen inteligentní šicí stroj, aby to za mě udělal,“ žertoval prezident.
Jak se nespálit při koupi pozemku, následně vysvětlili Jan Karásek a Michal Potočiar z Pozemkova, aplikace, která vypracuje důkladnou analýzu k pozemku před koupí, včetně všech plusů i rizik. A předvedli se také zakladatelé firmy Posedla, která pomocí 3D tisku vyrábí cyklistická sedla na míru – nezapomněli upozornit, že by samozřejmě zvládli vyrobit i sedlo na motorku.
Prezident přecházel mezi salonky, ve kterých na něj čekaly jednotlivé skupiny.
Českomotorkovou barvu pak dostali podnikatelé specializující se na výrobu a využití AI v praxi. Prezident s manželkou se potkali například s Petrem Cháberou z TechTestu, kde vyrábí optické detekční senzory. Jejich služby si objednal dokonce výrobce kosmických lodí, satelitní komunikace a prostředků vesmírné přepravy SpaceX, kterému TechTest pomáhal plnit kvalitativní kritéria výroby. Jak si jich společnost miliardáře Elona Muska všimla? Prý je našla přes jejich webové stránky.
A na závěr se představily „chytré uši“ pro větší bezpečnost, zvukový detektor společnosti JALUD Embedded. Ten je schopný rozpoznat podezřelé zvuky a následně upozornit bezpečnostní složky. Využít ho plánují například na Univerzitě Karlově jako opatření reagující na tragické události loňského prosince.
Pavel zjišťoval také jak inovace podpořit
Část odpoledne věnoval prezident s manželkou také zástupcům inovačních center a nejrůznějších podnikatelských inkubátorů, které zajímavé nápady a projekty podporují. Ne každý kraj totiž svoje inovační centrum má, některé organizace na něj teprve aspirují. Jiná zas vznikla poměrně nedávno, například Pražský inovační institut se zrodil teprve v roce 2020.
Mezi účastníky se prezident zajímal, jak by se dala do budoucna inovační centra podpořit, zlepšit komunikaci se státní správou nebo co jiného případně centra trápí.
„Co bychom potřebovali, je asi stabilita financování. Jsme trochu závislí na změnách v politické reprezentaci jednotlivých krajů. To je něco, co nás v tuhle chvíli tíží,“ uvažovala CEO Moravskoslezského inovačního centra Adéla Hradilová.
