Článek
Mamuti srstnatí měřili přibližně 3,4 metru a vážili až osm tun. Proslavily je hlavně velké zahnuté kly a srst, kterou tvořily i 1,5 metru dlouhé chlupy – ale i to, že je lovili neandrtálci za doby ledové.
Informace a záběry si můžete poslechnout i prohlédnout v úvodní videoreportáži.
Prehistoričtí tvorové sice vyhynuli před více než 3 600 lety, ale už brzy by je lidé mohli opět spatřit. Americký startup Colossal Biosciences přišel v září roku 2021 s plánem deextinkce, čili návratem vyhynulých druhů, a mamut je právě jeho vlajkovou lodí. Chce však oživit i tasmánského tygra a ptáka doda.
„Je to masivní úkol a není lehké něco takového dokázat. Musíte mít nejchytřejší lidi na světě a největší investory. A takovéto věci, na kterých se v laboratořích pracovalo, nebyly roky moc dobře financovány,“ stěžoval si v roce 2022 při jednom z rozhovorů Ben Lamm, šéf a spoluzakladatel podniku. Záznam je součástí úvodní videoreportáže.
Stamiliardy investovaly fondy, ale i hvězdy a vědci
To se v případě Colossal Biosciences změnilo. V posledním investičním kole v lednu firma získala 200 milionů, což ji ohodnotilo na více než deset miliard dolarů, tedy skoro 250 miliard korun. Operuje přitom ve třech laboratořích v Dallasu, Bostonu a Melbourne.
Startup podporují různé investiční fondy, ale i celebrity jako režisér Peter Jackson, herec Chris Hemsworth nebo Paris Hilton. A v neposlední řadě i sami vědci, a to z univerzit nejen v USA, ale i v Kanadě, Dánsku, Švédsku či Německu. Celkově uzavřel partnerství s 16 vysokými školami po celém světě.
Uznávaný badatel z Harvard University pomáhal americkou firmu i zakládat.
„George Church je průkopníkem v genovém inženýrství. Jádrem našich technologií jsou nástroje z tohoto oboru, přičemž se zaměřujeme na genové nůžky CRISPR. A tyto metody používáme k tomu, abychom zvládli provést změny, které sloní buňky konvertují na mamutí,“ vysvětluje v úvodním videu i šéfka biologického výzkumu Colossal Bioscience Eriona Hysolliová.
Co přesně startup vytvoří?
Právě u mamutů nepůjde o žádné klonování. Genetického materiálu mají sice vědci díky nálezům ze Sibiře dost, nositelka dědičné informace DNA je ale naneštěstí příliš poškozená.
„Problém je, že my umíme přečíst genetickou informaci vyhynulých druhů, ale vyrobit tu DNA, dostat ji do buněk a z těch vypěstovat celý organismus, je technicky velký problém,“ vysvětluje pro SZ Tech v úvodní videoreportáži článku Petr Svoboda z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd (AV ČR).
„Nevytvoří mamuta v pravém slova smyslu. Vytvoří indického slona, který bude mamutu velmi podobný - bude mít srst, menší uši, bude se mu ukládat podstatně víc podkožního tuku, ale nelze se v podstatě bavit ani o hybridu mezi slonem a mamutem. Budou tam mamutí znaky, ale to zvíře bude indický slon,“ dodává rovněž paleontolog Štěpán Pícha z Dinosauria Museum Prague.
Jak přesně toho dosáhne?
Slon indický má s mamutem na 99,6 procenta shodnou DNA. A dle českého experta na genové inženýrství budou nahrazovat ty zbylé 0,4 procenta už na úrovni embryonálních buněk.
„Budete mít na misce buňky slona, které rostou. Pak si připravíte roztok s dlouhými molekulami DNA (mamuta), a ty do nich přes buněčnou membránu dostanete v obalu z lipidových kuliček nebo elektrickým šokem. A zároveň s tou DNA tam dostanete i nůžky CRISPR, aby se vkládala, kam má,“ popisuje biotechnologický proces dál genetik Petr Svoboda.
„V podstatě se na ty buňky v misce nalijí mraky DNA, pak se ty molekuly dostanou do buněk, a pak už se jen selektuje, kde se to povedlo. A při tomto experimentu lze počítat s tím, že i když by ta pravděpodobnost byla jedna ku milionu, tak při použití dobrých selekčních metod dokážete vylovit z té velké misky, z té populace, tu jednu buňku, kde se to stalo,“ doplňuje.
Vydělá zábavní park a hlavně patenty
Colossal Biosciences už prý dokázal zmapovat celý genom mamuta a právě teď je ve fázi úpravy embryonálních buněk, což také přilákalo nedávnou investici. A dle vlastních slov podniku stíhá původní časový plán, tedy mít prvního mamuta, anebo slona indického vypadajícího jako mamut, do konce roku 2028.
„Kdybych si měl vsadit, tak bych vsadil proti nim, ale zároveň bych je nepodceňoval. Pokud dokážou ovládnout práci s tak velkými fragmenty DNA i celými chromozomy a vyměňovat je, bude to mít velký potenciál v oživení už vyhynulých druhů a pro biotechnologie by to otevřelo úplně nové hřiště. Pokud by se jim podařilo oživit mamuty, tak by jim vydělával i park doby ledové, ale hlavní zdroj financí by byl z patentů, které by získali na cestě tam,“ vysvětluje návratnost investic český odborník na genové inženýrství Petr Svoboda z AV ČR.
„Podle mě to není o přivedení atrakce, ale spíš o testování, co jsme v genovém inženýrství schopní udělat a zda to jde. Je velký rozdíl vrátit zvíře, které vyhynulo kvůli klimatu - jako mamut, nebo zvíře, které jsme my vyhubili třeba lovem - jako vakovlk,“ dodává i paleontolog Štěpán Pícha.
„To by samozřejmě bylo záslužnější než vracet zvíře, které příroda ozkoušela a v dnešních ekosystémech nemá místo. Lidé ho nevyhubili lovem. Rozhodně nepomohli, ale představa, že by ho byli schopni vyhubit úplně všude, je při velikosti té populace spíš zcestná. Ne, že by lovci nebyli výkonní, to oni byli, ale nebylo jich jednoduše dost,“ uzavírá expert.
Spása mizejících druhů i pěstování orgánů k transplantaci
Kromě zlepšení technologie i pro oživení druhů, které vyhubil člověk, nebo zanikají v důsledku změny klimatu, si ale Colossal Biosciences od svého vývoje slibuje i další přelomové vynálezy.
Startup chce genové editování dělat i bez embryonálních buněk, které se odebírají v riskantní anestezii, a to jen s pomocí buněk z běžných tkání. A chce pěstovat i umělé dělohy, aby nové plody nemusela odnosit zvířata. Ale kromě toho i další orgány, a to dokonce pro mezidruhové transplantace. Právě k odnošení upravených plodů se v případě velkých savců jako i mamutů vážou etické otázky.
„Předpokládá se, že ta embrya musejí vnést do slona, protože technologie děložního vývoje v nějakých vacích sice může do nějaké míry fungovat, ale i tak pak například zůstává problém třeba s imunitním systémem, protože imunita se vytváří u embryí na základě interakce s matkou. Takže překážek je celá řada, ale s tímhle množstvím peněz ty překážky technického rázu zřejmě dokážou překonat,“ doplňuje Petr Svoboda.
Na výměnu celého genomu by český expert dle vlastních slov zatím moc nesázel, ale není prý vyloučené, že by na Sibiři časem mohli objevit i zmrzlé spermie s malým poškozením, což by celý proces zjednodušilo.
Proč není jednodušší editovat DNA přímo?
„Když si připravíte kus DNA mamuta a jen ji tam vnesete, tak pravděpodobnost, že se tam vloží, je sice nenulová, ale extrémně nízká. Jedna k milionu,“ vysvětluje pro SZ Tech český genetik Petr Svoboda z Ústavu molekulární genetiky AV ČR.
Startup dokonce v roce 2022 vybralo Světové ekonomické fórum (WEF) mezi firmy, které označuje za Technologické průkopníky a dříve mezi ně vybralo i Google, Twitter nebo Airbnb. V poslední době to ale čím dál častěji jsou environmentálně zaměřené firmy.
Pomohli by mamuti v boji proti oteplování?
A tím se ohání i Colossal Biosciences. Chce vrátit také mamutí step, z níž se dnes staly tundry a tajgy.
„Velcí býložravci udupávali zem, takže hlouběji promrzala a tahle trvale zmrzlá část půdy, permafrost, netála přes léto. Otázka je, jak ten efekt je velký. Asi nejde empiricky změřit, asi ale neuškodí. Permafrost taje víc a víc a uvolňuje čím dál víc metanu, který je tam uložený. Teorie je to hezká, možná funkční, ale je otázka, zda to opravdu vykompenzuje globální oteplování a jestli potřebujete nutně mamuty. Ten projekt už nějakou dobu běží, a to s dnešními zvířaty,“ odkazuje paleontolog Štěpán Pícha na experiment, který testují ruští vědci na Sibiři s bizony, losy a další zvěří.
„V podstatě by se vytvářel ekosystém, který už kdysi zmizel a který by se měl zařadit do současných ekosystémů, což nevím, jak by dopadlo, nebo co by to způsobilo,“ dodává genetik Petr Svoboda.
„Není tam z nějakého důvodu. Klimatické podmínky už vyhovují jiným ekosystémům a držel by se tam nejspíš uměle, což by šlo, ale těžko dosáhneme celoplanetárního rozsahu,“ doplňuje Pícha.
„Ekosystém vyžaduje populaci, která se musí udržovat a fungovat na nějaké ploše. A při problémech, které mají klonovaní jedinci, a potížích, které lze s chovem těchto zvířat očekávat na začátku, mi nepřipadá, že by v dohledné době bylo možné připravit velkou populaci, která by na ten ekosystém měla nějaký měřitelný dopad,“ potvrzuje Svoboda
„Udává se, že abyste měli životaschopnou populaci, je potřeba okolo 200 jedinců. A sloni jsou navíc stádová zvířata. Když jsou o samotě, tak poměrně trpí, takže by bylo fajn, když se do toho pustí, aby jich vyrobili víc, aby to bylo stádo,“ uzavírá reportáž paleontolog Štěpán Pícha.
