Článek
Firma Helsing z Mnichova vyvíjí a vyrábí hardware i software pro obranný průmysl. Dodává osvědčené drony pro ukrajinskou armádu, ale i zařízení pro podmořský průzkum. A v jeho portfoliu nechybí ani autonomní systémy pro vojenské využití s umělou inteligencí.
Německý podnik založený v roce 2021 těží hlavně z rostoucího úsilí posílit obranné kapacity, a to se dnes neobejde bez sebevražedných dronů nebo samořízených letounů. To ostatně dosvědčují vysoké investice, které sklízí. Helsing v červenci oznámil, že mu jeho poslední investiční kolo vyneslo 1,8 miliardy dolarů, což je v přepočtu zhruba 38 miliard korun. Už pátá série financování jej tak ocenila na 18 miliard dolarů, tedy 380 miliard korun. A to navzdory tomu, že zkraje roku přicházely z Ukrajiny zprávy o technických problémech těchto dronů.
Podíly v mnichovské firmě skupovali jak stávající, tak i noví investoři. Byla mezi nimi třeba americká banka JPMorgan Chase, ale i fondy rizikového kapitálu Lightspeed Venture Partners a Iconiq. A zájem byl podle společnosti vyšší než objem podílů, který nabízela, „což odráží silnou a rostoucí důvěru v obranné technologie založené na umělé inteligenci a softwarově definovaných systémech“, uvedla.
Peníze se využijí na rychlejší spojení s vesmírem
Získané peníze chce Helsing využít pro ještě rychlejší vývoj a také zapojování nových AI platforem do systémů obrany partnerských evropských zemí.
Mezi vlajkové lodě této německé firmy patří zmíněné kamikaze drony, které nesou označení HX-2. Jde o pokročilé útočné stroje o hmotnosti 12 kg s doletem až 100 km a nejvyšší rychlostí 220 kilometrů za hodinu. Mohou nést také protitankovou munici, přičemž využívají umělou inteligenci, pomocí které jsou plně autonomní a odolné vůči nepřátelskému rušení signálu. Dokážou i samostatně zaměřit cíl, na který zaútočí.
Ukrajina si loni objednala šest tisíc sebevražedných dronů a letos v lednu oznámila také německá vláda plán koupit 4350 těchto strojů i spolu se simulátory, výcvikovým vybavením a technickým příslušenstvím. Hodnota zakázky měla činit 267,7 milionu eur, tedy skoro 6,5 miliardy korun.
Mezi další stroje od Helsingu se řadí i plánovaný bezpilotní stealth stíhací bombardér CA-1 Europa. Jde o větší a proudový dron o délce 11 metrů s rozpětím křídel 10 metrů. Váží čtyři tuny a létat by měl „vyšší podzvukovou rychlostí“, přičemž jeho úkol bude v nízkých výškách vysokou rychlostí pronikat za nepřátelskou protivzdušnou obranu a zasahovat hodnotné cíle. Firma jeho cenu neoznámila, ale do výroby letuschopného demonstrátoru investovala několik stovek milionů eur a první let je plánován na rok 2027.
Helsing má také vesmírné ambice. Ve spolupráci s firmami OHB, Kongsberg anebo Hensoldt pracuje na programu KIRK, který má snížit prodlevu družicového sběru dat a odezvy pozemní infrastruktury.
Německému startupu konkuruje například americký Anduril, který v květnu získal investici pět miliard a jeho ocenění dosáhlo 61 miliard dolarů. I to dokládá, jak zájem investorů o tyto obranné firmy v poslední době roste.
Anduril byl založen v roce 2017 a také vyvíjí autonomní drony, podmořské systémy, senzory nebo software pro bojiště.
