Klient zemřel, rodina nenašla smlouvy od domu. Jak Češi přicházejí o peníze

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Takzvaná „odúmrt“ neboli majetek bez dědice přinesl státu jen v roce 2024 téměř 300 milionů korun. Problém nevyzvednutých peněz je ale mnohem širší. Zahraniční bankovní účty, staré smlouvy, dědictví bez dědice, to jsou všechno oblasti, v nichž lidé ztrácejí miliony.

„Naše dědické řízení funguje následovně. Přidělený notář se stará o dohledatelné položky v rámci Český republiky. Kontaktuje banky, pojišťovny, dohledávají se dědicové. Jenže řada lidí má investice v zahraničí, a rodina naopak nemá přehled v penězích příbuzných. Pak je velice těžké dohledat, že zemřelý měl účet v jiném státě, jako konto ve Švýcarsku či investice v kryptoměnách,“ vypočítává v pořadu Agenda Jitka Paterová, zakladatelka startupu Eterny, který přišel s nástrojem pomáhajícím s řešením světového problému.

Nevyzvednuté finance netrápí jenom Čechy. Stát New York měl podle organizace spravující americkou databázi nevyzvednutých financí (NAUBA) v tomto druhu majetku, který si lidé „pouze“ nevyzvedli, nashromáždit v roce 2024 téměř 17 miliard dolarů, skoro 350 miliard korun. Hlídat si své finanční toky a závazky nezvládá převažující většina populace a podle Paterové jde o systémový problém.

„Banky a pojišťovny vás neupozorní na všechno. Člověk si musí některé věci hlídat sám. Jinak skončí podpojištěný či úplně zbytečně přijde o majetek. Například přijde rodina, která řekne, manžel nebo táta měl účet ve Švýcarsku. Pokud nemají napsané, u jaké banky to byl účet a jaké je jeho číslo, český notář je bezmocný,“ popisuje Paterová v podcastu Agenda.

Podle právníka Jana Rosenthalera z advokátní kanceláře Legitas zaměřené na digitální právo je to poměrně častý problém.

„Nejhůře se pozůstalí dostanou ke kryptoměnám. Tam, pokud neznáte číslo peněženky a heslo, nemáte šanci. V případě akcií je naděje na úspěch vyšší, ale přesto jde o velice těžký proces, který se v případě nedostatečného ošetření či spravování smluv často klientům ani nevyplatí řešit,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy expert. Jediná možnost je podle něj obepsat všechny banky, které ho napadnou, ale to se z časových možností neděje.

Množství toho, jak člověk může zbytečně přijít o peníze, má mnoho vrstev a rozměrů. Ty mají často jednoho společného jmenovatele. Nepozornost. Do ní lze s přimhouřeným okem sečíst miliardu korun, která v roce 2024 zůstala ležet na starých účtech, ztracených přístupových údajích a neidentifikovaných pohledávkách.

„Lidé mají investice rozházené na různých platformách. V praxi platí přímá úměra, že čím více rozhozené své investice mají, tím spíš pozůstalé připraví o část dědictví. Protože si nevedou záznamy o svých penězích a dědice pak nenapadne, kde všude by měl hledat,“ míní Rosenthaler.

Data Eterny, která startup získal z reportů poradenských společností jako Deloitte, ukazují alarmující výsledky. Tři čtvrtiny Čechů nevědí, co všechno vlastní. Osmdesát procent lidí neví, jakým majetkem a závazky disponuje jejich partner. Peníze mizí v nenávratnu. Paterová si myslí, že digitální trezor s virtuálním agentem, což je služba poskytovaná jejím startupem, může pomoci s řešením potíže.

„My jsme na základě příkladů z praxe vytvořili digitální trezor, do nějž lidé nahrají své smlouvy, portfolio majetku nebo údaje spojené s ním. Virtuální agent běžící na umělé inteligenci hlídá, jestli se neblíží konec nějaké lhůty, a schraňuje data k vašemu majetku. To se může hodit v případě závěti. Když se blíží konec nějakého závazku, vyšle vám upozornění,“ vysvětluje podnikatelka.

Virtuální agent také upozorňuje na podpojištěné nemovitosti nebo nevýhodné půjčky. Hlídá též nedostatečný finanční polštář potřebný v daném věku uživatele. Jinými slovy sleduje, zda je uživatel dostatečně finančně zajištěný.

Víc za uživatele startup neudělá. V horizontu měsíce či dvou vyšle otázku, zda člověk problém vyřešil, a dál to nechá na lidech. Zodpovědnost tak podle Paterové ve finále nenese virtuální agent, ale samotný uživatel. Těch startup nabral za osm měsíců existence 13 tisíc. Nyní podle Paterové probíhá komunikace s českými bankami a pojišťovnami o vzájemné spolupráci. Expanduje také do Irska a Velké Británie. Časem hodlají vstoupit i do USA. Každá země znamená napojení se na nové datové systémy, finanční systém a problémy z praxe.

Nejedná se přitom o jediný start-up, který by se zabýval odchodem na onen svět a byrokracií s tím spojenou. V Česku funguje také například Goodbye, který pomáhá se psaním závěti či organizací pohřbů.

„Jeden český právník, s nímž komunikujeme, řeší například zesnulou sestru svého klienta z Čech. Ta žila v Americe a měla majetek. Jenže její sousedi udělali podvod se závětí. Takže teď probíhá časově a finančně nákladný spor o majetek oproti těm sousedům, kteří podle dědice zfalzifikovali závěť a poslední vůli. Svou roli hraje i časová tíseň. Spojené státy mají nejkratší lhůtu na propadnutí financí ze zemí, kde působíme. V Irsku a Británii vám dávají na vyzvednutí peněz ze spícího bankovního účtu 15 let. V Americe jsou to většinou tři roky, maximálně pět,“ dodává Paterová.